Kdysi se v Česku chodilo do práce šest dní v týdnu, nyní pět dní v týdnu... A doba strávená v zaměstnání se možná bude zkracovat i nadále, na čtyři dny. Ostatně ve světě to není nic převratného.

Čeští zaměstnavatelé ale k trendu přistupují zatím stále poměrně vzácně, mezi první vlaštovky patří zejména IT firmy, kde zaměstnanci lépe a častěji pracují s nástroji umělé inteligence. Ta zastane zejména stereotypní činnosti, u kterých se nepředpokládá potřeba větší kreativity.

„Některé podniky v tuzemsku už čtyřdenní pracovní dobu zkoušejí, prozatím se jedná jen o nízký počet. Odhady uvádějí, že kratší pracovní dobu prozatím nabízí zhruba procento firem v Česku,“ sdělila Olga Hyklová, majitelka a výkonná ředitelka personální agentury Advantage Consulting.

Podle expertky nabízí čtyřdenní pracovní týden spoustu benefitů, a to především pro zaměstnance, ale rovněž pro zaměstnavatele. Méně dní v práci prý vede ke zvýšení produktivity, větší spokojenosti zaměstnanců, lepšímu skloubení pracovního a osobního života a snížení stresu. Pro zaměstnavatele pak může být zajímavá nemalá úspora provozních nákladů. „Kratší setrvání zaměstnanců v kancelářích představuje i úsporu firemních peněz, jako jsou nižší náklady na energie, úklid kanceláří a celkový provoz,“ vysvětluje Hyklová.

Zkrácený pracovní týden se čtyřmi dny je skvělou volbou pro společnosti, které si zakládají na inovativnosti, pružnosti a moderním pracovním prostředí. To platí zejména pro kreativní agentury, marketingové a reklamní firmy, ale i další obory, kde je klíčová tvořivost a intelektuální činnost, takže delší doba na odpočinek vede k lepším výkonům zaměstnanců. Relativně časté jsou zkrácené pracovní týdny u start-upů, které cílí na zaměstnávání mladých a rozvíjejících se pracovníků.

Nejrychleji na zkrácený pracovní týden přistupují firmy ze segmentu IT. Podle odhadů Advantage Consulting pracují čtyři dny v týdnu už v pěti procentech firem v tomto segmentu. Toto číslo přitom každým rokem roste s tím, jak firmy více implementují nástroje umělé inteligence a živí zaměstnanci jsou využíváni jen k činnostem, které nutně musí zastat člověk. „Uplatnění v IT často klade důraz na výstupy a výsledky práce spíše než na pevně daný čas strávený v kanceláři. Díky technologickému pokroku je také možné provádět práci na dálku a flexibilně, což umožňuje efektivnější rozložení pracovního času,“ vysvětluje specifika IT segmentu Denisa Janatová, ředitelka společnosti Smitio, kariérní platformy pro IT komunitu.

Čtyřdenní pracovní týden je poměrně často jedním z parametrů, podle kterého si vybírají práci mladí lidé z generace Z, narození mezi roky 1995 a 2014. „Čtyřdenní pracovní týden vítají zaměstnanci generace Z, kteří díky perfektnímu ovládání moderních technologií najdou často řešení problémů rychleji. Zejména generace Z preferuje flexibilitu, která jim umožňuje lépe sladit práci se studiem, osobními zájmy a cestováním,“ říká Gabriela Hansliková, obchodní ředitelka Advantage Consulting.

Podle Petra Hykela, majitele headhunterské společnosti Theones, budou lidé z generace Z pomalu tlačit firmy k tomu, aby se čtyřdenní pracovní týden stal standardem. „Díky lidem generace Z a jejich efektivnímu přístupu k práci je pravděpodobné, že po jejich masivnějším nástupu na pracovní trh bude stále větší množství firem čtyřdenní pracovní dobu zavádět. Výhodné to bude pro obě strany – firmy zrychlí své procesy a zaměstnanci naleznou lepší vyváženost mezi osobním a pracovním životem,“ domnívá se Hykel.

Tomu, jak se v českých firmách implementují nástroje umělé inteligence, se věnoval rozsáhlý průzkum personální agentury ManpowerGroup. Podle ní dvě třetiny firem v Česku plně využívají nebo chtějí v nejbližším roce využívat umělou inteligenci či nástroje generativní konverzační AI, například ChatGPT, Gemini nebo Dall-E.

„Společnosti podnikající v České republice tak naskočily na trend, který se potvrzuje celosvětově,“ okomentovala výsledky průzkumu Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup.

AI však není všude přijata se stejným nadšením a zápalem. Nemálo firem, celkem 15 procent, se vyjádřilo, že nezvažuje umělou inteligenci využívat nebo její využití ve firemních procesech úplně vyloučilo. 17 procent společností neplánuje využívat ani konverzační nástroje a 19 procent nezvažuje nebo zcela vyloučilo strojové učení.

Největší výzvou k většímu rozmachu AI ve firmách je podle průzkumu odpor zaměstnanců ke změnám. Ten uvedla takřka třetina (30 procent) respondentů. Zaměstnavatelé však poměrně často (27 procent) zmiňují i vysoké náklady na implementaci AI.