I obyčejnou louku by měl zemědělec jednou za rok posekat. Tedy aspoň pokud na travní porost pobírá dotace na plochu. Konkrétně tak musí učinit každý rok do konce července. Co zní jako banalita, je však podle výsledků kontrol Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) jedním z nejčastějších případů porušení podmínek pro přidělení unijních peněz.

Pokud kontroloři na neposekanou louku či jiné pochybení narazí, zemědělec o část peněz přijde. Sankce se pohybují v řádu jednotek procent.

Jen v roce 2020 vyplatil SZIF na přímých platbách zemědělcům z evropské kasy 22,7 miliardy korun. SZIF sice stihne prověřit jen pět procent žádostí ročně, na nějakou nesrovnalost však narazí u každé druhé. V součtu tak tuzemští zemědělci přicházejí, ať už kvůli lenosti, nebo z nepozornosti, o nemalé peníze.

Od roku 2023 by k podobným pochybením nemuselo už vůbec docházet. Kompletně se totiž má změnit systém kontroly vyplácených peněz. Namísto časově i personálně náročných fyzických kontrol v místě bude na zemědělce dohlížet umělá inteligence vyhodnocující vesmírná data sesbíraná družicemi Sentinel 1 a Sentinel 2.

Rozezná pole od parkoviště

S pomocí vesmírných dat systému MACH (monitoring approach) kontroloři prověří sto procent z třiceti tisíc žadatelů o přímé platby na plochu. Družice dokážou data poskytovat na týdenní bázi, ověřit, kdy proběhla seč, zda je pozemek skutečně tak velký, jak zemědělec uvádí, a jestli na něm roste pšenice, nebo brambory. U těch je totiž dotace vyšší. „Díky enormnímu množství dat lze vyvinout algoritmy, využít umělé inteligence a bez zásahu úředníka, který by data zkoumal, identifikovat, že se na daném pozemku nachází zemědělská aktivita, a ne parkoviště,“ vysvětlila na Zemědělské akademii inovací organizované společností Clever Farms Zuzana Žáková, ředitelka odboru na SZIF.

Případy s parkovištěm sice známy v Česku nejsou, objevily se však na Slovensku za vlády Roberta Fica v souvislosti s kauzami, které odkrýval zavražděný investigativní novinář Ján Kuciak. Podvodníci navázaní na italskou mafii tam pobírali zemědělské dotace na zastavěné plochy nebo pole o mnohem vyšší výměře, než byla skutečnost. Slovenské úřady se proto během Ficovy éry zavedení kontroly dotací družicemi vehementně bránily.

Česko sice kvůli střetu zájmů odcházejícího premiéra Andreje Babiše rovněž patří mezi dotační hříšníky, obecně se však objevují spíše nezamýšlené nesrovnalosti s výměrou nebo zmíněným sečením. Zásadní novinkou tak bude, že MACH na chybu zemědělce ihned upozorní. Ten ji pak bude moci napravit nebo zavčasu změnit žádost tak, aby nemusel později platit sankci. To v současnosti není možné.

Topol jako topol

Ne vše však seshora ověřit půjde. Úředníci budou pracovat s rozlišením deset metrů. Třeba v případě pěstování rychle rostoucích dřevin nejsou povoleny některé křížence topolů. Jednotlivé druhy topolů však družicová data nerozeznají. Fyzické kontroly na místě tak zůstanou do jisté míry zachovány, nikoli však v současném rozsahu, a především by neměly zahrnovat zdlouhavé přeměřování pozemků.

Podle informací týdeníku Hrot by družice byly schopny poskytnout ještě preciznější data, ze kterých by bylo možné vyčíst prakticky vše, a SZIF při pilotních projektech s takovými údaji i pracuje. Jenže se ukázalo, že takto odhalí značné množství naprosto banálních nesrovnalostí. Ty pak musí řešit, což zbytečně zahlcuje platební agenturu i zemědělce.

Příčinou může být také obava zemědělců z přílišného zásahu do soukromí. „Máme obavu, aby z toho nebyl neustálý dohled Velkého bratra. Lidé mají strach, proč by je to mělo fotit na poli?“ říká Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství. Zároveň však dodává, že při dodržení garantovaného rozlišení na deset metrů nevidí v družicovém dohledu problém, a pokud přechod skutečně přinese pokles kontrol a možnost vyvarovat se včasným upozorněním chyby v žádosti, mohl by být přínosem. Podobně to hodnotí i šéf Zemědělského svazu Pýcha. „Máme z toho obavu, ale doufám, že to přinese pozitivní výsledky,“ míní Pýcha.

Původně měl kosmický dohled nad farmáři začít bdít už letos, podle Žákové se však nepodařilo včas vysoutěžit dodavatele technologického řešení. Data z družic fungujících v rámci unijního programu Copernicus jsou sice zdarma, fond však potřebuje systémy, na kterých kontrola a administrace poběží. Rok 2023 je však nejzazší termín stanovený Evropskou unií, kdy kontrola na základě družicových dat musí fungovat.