Jednou z propagátorek národního screeningového programu proti rakovině prsu je Regina Šírová, vedoucí lékařka mamografických center skupiny Medicon, odbornice na screeningové programy rakoviny prsu, která má zkušenosti ze Švédska, z Velké Británie či Irska. I přes mnohaleté zkušenosti ji však překvapuje, jak málo tuzemských žen vyšetření mamografem podstoupí. Byť je bezbolestné, rychlé a při kvalitním provedení dokáže odhalit již velmi malé nádory. Tedy ty, které jsou nejlépe léčitelné.
„Vyšetření zachraňuje a zkvalitňuje životy a pacientku nic nestojí. Přesto se do něj pravidelně, tak jak má, zapojuje jen něco přes šedesát procent tuzemských žen. Na západ od nás číslo přesahuje osmdesát procent, někde až devadesát procent. Že si u nás čtyřicet procent žen neváží vlastního zdraví, ať už kvůli sobě, nebo třeba kvůli blízkým, kterým na nich záleží, tomu stále nějak nerozumím,“ sdělila Šírová ve velkém rozhovoru pro týdeník Hrot.
Tuzemské zdravotnictví je přitom k pacientkám vstřícnější než v některých jiných západních státech. Například v USA se mamografické vyšetření provádí v rámci screeningu až od padesáti let věku. Ve Velké Británii pak v tříletém intervalu, v Česku v dvouletém. Specifikem České republiky je rovněž široká síť zařízení, která vyšetření provádí.
„Pokud se podíváme do zahraničí, například do skandinávských zemí či do Irska, tam je počet pracovišť nižší. Přitom nelze říci, že by tam byli méně efektivní. Výhodou naší široké sítě je větší dostupnost pro pacientky. Screeningová pracoviště u nás nejsou jen ve velkých městech, jako je Praha, Brno či Ostrava, ale fungují i v regionech. Díky tomu ženy nemusí na vyšetření cestovat dlouhé vzdálenosti a rovněž objednací lhůty bývají poměrně krátké, nejčastěji v řádu dnů až týdnů,“ sděluje lékařka.
Péče o vlastní zdraví by podle lékařky měla být pro každou ženu prioritou. Faktorů, které k rozvoji rakoviny prsu přispívají, je několik. Například genetické predispozice, ale rovněž životospráva. A také stres. Byť lékařství v posledních desetiletích v léčbě nádorů prošlo dlouhou cestu a lékaři dnes jsou schopni zachránit život ženy i v případech, které by dříve měly fatální důsledek, stále jde o onemocnění, které nelze podceňovat.
„Stále je to závažná diagnóza a i přes veškeré zmíněné medicínské úspěchy se na ni umírá. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky je rakovina prsu druhou nejčastější příčinou úmrtí v rámci onkologických diagnóz. Pokud jde o konkrétní čísla, v souvislosti s nádorem rakoviny prsu v roce 2018 zemřelo kolem 1600 žen, což je asi třicet úmrtí na sto tisíc žen v Česku. Není to tedy žádná trivialita a velmi se bráním jakémukoli zlehčování této diagnózy,“ sděluje Šírová, která se v rozhovoru v Hrotu věnuje rovněž velmi trendy tématu, využívání umělé inteligence v diagnostice onemocnění.
