Znepokojení v Pekingu: Číně se nelíbí Putinovo strašení jadernými zbraněmi a nová ruská doktrína

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Celý článek
0

Proč nehubnete? Tukové buňky si „pamatují“ obezitu a vracejí se k ní, zjistili vědci

„Je možné, že neschopnost udržet si váhu není pouze otázkou vůle, ale je způsobena buněčnou pamětí,“ zaznívá od odborníků.

„Je možné, že neschopnost udržet si váhu není pouze otázkou vůle, ale je způsobena buněčnou pamětí,“ zaznívá od odborníků.

Celý článek
0

Udržitelnost musí jít stranou. Generace Z nakupuje na Temu jako šílená

Kdo nenakupuje na Temu, jako by nežil. Platí to pro mladé lidi z generace Z, pro něž je aplikace tohoto nákupního tržiště tak nepostradatelná, že ve staženích poráží i sociální síť TikTok. Čínská nákupní platforma je přitom známá svými nekvalitními produkty a podle expertů je rovněž bezpečnostní hrozbou.

Kdo nenakupuje na Temu, jako by nežil. Platí to pro mladé lidi z generace Z, pro něž je aplikace tohoto nákupního tržiště tak nepostradatelná, že ve staženích poráží i sociální síť TikTok. Čínská nákupní platforma je přitom známá svými nekvalitními produkty a podle expertů je rovněž bezpečnostní hrozbou.

Celý článek
0

Včasné vyšetření plic může zachránit život. Proč ho polovina Čechů odmítá?

Polovina oslovených pacientů neakceptovala doporučení lékaře k účasti v programu odhalujícím rakovinu plic

Včasné vyšetření plic může zachránit život. Proč ho polovina Čechů odmítá?
ilustrační foto | Shutterstock.com

Ročně rakovinou plic onemocní šest a půl tisíce lidí. Pokud lékaři karcinom diagnostikují, existuje jen patnáctiprocentní šance, že se pacient dožije následujících pěti let. Každý rok s touto diagnózou zemře pět tisíc osob. To z tohoto typu rakoviny činí statisticky největšího zabijáka mezi onkologickými onemocněními – jen pro představu, ročně na něj zemře tolik lidí jako na rakovinu prostaty, střeva a prsu dohromady.

„Je to tristní diagnóza. Jedná se o nádor, který obecně není biologicky příznivý. Často a velmi rychle zakládá metastáze, protože plíce jsou velmi dobře prokrvený orgán hustě zásobený mízními uzlinami,“ vysvětluje profesorka Martina Koziar Vašáková, předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP.

Plicní lékaři proto dlouhodobě usilovali o to, aby v České republice vznikl národní screeningový program, jenž by nemocné odhalil v době, kdy je nádor ještě velmi malý. „Pak je nádor radikálně odoperován. Z osmdesáti procent se k nám ale dostanou lidé s místně pokročilým onemocněním, tedy velkým nádorem, nebo už lidé se vzdálenými metastázemi. U všech těchto pacientů je již prognóza velmi špatná,“ říká Vašáková.

Unijní vzor

Lékaři to ale s národním screeningem neměli snadné. Takový program je totiž evropským unikátem, v několika světových zemích mimo EU se o něj pokoušeli, avšak v daleko menším měřítku. Screening ale přesto našel podporu u ministerstva zdravotnictví a to jej zahrnulo do úhrad od zdravotních pojišťoven. Veškerá vyšetření jsou tedy hrazena ze systému veřejného pojištění. Českým schématem vyšetření se následně během českého předsednictví Radě EU inspirovaly i unijní instituce a náš screening je uváděn v koncepcích boje s onkologickými onemocněními jako příkladný.

Bohužel, stejně příkladní nejsou všichni pacienti. Do národního screeningu se mohou zapojit pouze osoby splňující určitá kritéria (viz box). V roce 2022 praktičtí lékaři oslovili 7044 pacien­tů a pacientek s tím, že jsou vhodnými kandidáty pro zařazení do screeningu. Lehce přes polovinu, 3556 pacientů (50,5 procenta), to však odmítlo. A to i přesto, že vyšetření jsou bezbolestná a natolik přesná, že dalece převýší rozlišovací schopnost běžného rentgenu plic. Část lidí jednoduše nechce podstupovat další vyšetření, a pokud nepociťují žádné příznaky, nemají potřebu vyhledávat další lékaře.

Nekouřit? Děkuji, ne

Část lidí pak odradí to, že v rámci screeningu musí podstoupit i základní intervenci pro odvykání kouření. Základní poučení v délce několika minut však má smysl: devadesát procent všech pacientů s rakovinou plic jsou kuřáci a kouření obecně výrazně zvyšuje pravděpodobnost, že člověk tímto karcinomem onemocní. Absolvování intervence navíc neznamená automatické zahájení léčby závislosti na tabáku – tu lze kdykoli odmítnout, a přesto se screeningu účastnit.

Do screeningu se zapojily tisíce praktických lékařů, 340 plicních ordinací, 27 CT pracovišť a osm vysoce specializovaných pneumoonkochirurgických center napříč republikou. První výsledky ukazují, že program má smysl. „Z předběžných dat za rok 2022 jsme zaznamenali sedmdesát nálezů určených k dalšímu vyšetření. V národním onkologickém registru je zaneseno patnáct případů a více než polovina je ve stadiu I, které je operovatelné. Postupně dochází k doplnění dat z nemocnic, a tak bude číslo určitě vyšší. Ukazuje se, že program funguje a že lidé, u nichž jsme našli nádory v časných stadiích, díky němu dostávají šanci se uzdravit,“ sdělila lékařka Koziar Vašáková. Na pacienty apeluje, aby doporučení praktických lékařů ve vlastním zájmu neodmítali. 

Kdo se může zapojit:
• Ve věku 55 až 75 let.
• Kouřil alespoň dvacet balíčkoroků (po dobu dvaceti let jeden balíček – dvacet kusů – denně nebo po dobu deseti let dva balíčky denně nebo po dobu pěti let čtyři balíčky denně).
• Případně méně balíčkoroků, ale jiné riziko kancerogeneze – například kontakt s azbestem, plicní fibróza a další.
• Bez dalších závažných onemocnění, která by limitovala životní výhled pacienta v nejbližších pěti letech (například jiný závažný nádor, diabetes se závažnými orgánovými komplikacemi limitujícími přežití apod.).
V čem screening spočívá:
• Praktický lékař vysvětlí podrobnosti programu a odešle pacienta k plicnímu lékaři.
• Plicní lékař se vyptá a sepíše anamnézu, provede standardní vyšetření plic. V případě, že pacient kouří, si s ním o tomto tématu pohovoří a nabídne pomoc při odvykání kouření.
• Plicní lékař pacientovi předá kontakt na nejbližší akreditované radiologické pracoviště. To provede vyšetření nízkodávkovým CT.
Výsledky a další postup:
• Pozitivní: Bude zajištěno další dovyšetření, následuje léčba karcinomu.
• Neurčitý: S velkou pravděpodobností se doporučí opakované CT vyšetření, obvykle v rozmezí 6–8 týdnů až 1 rok.
• Negativní: Lékař naplánuje následující CT v doporučeném schématu screeningového vyšetření, tj. vyšetření za jeden nebo dva roky.
• Jiný nález: Vyšetření může odhalit i další nemoci, například CHOPN nebo chronickou bronchitidu. Následuje léčba těchto nemocí.
Více informací na webu www.prevenceproplice.cz