Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Až příliš mnoho Čechů zbytečně umírá na rakovinu. Zhoubnému onemocnění by se přitom často dalo předejít už jen lepší životosprávou. Ta u nás ale patří k nejhorším v Evropě
Pochvala pro zdravotníky a vůbec celý zdravotnický systém, který v Česku s ohledem na vynaložené náklady patří k těm efektivnějším v Evropské unii. Ale zdvižený prst pro nezodpovědné občany, kteří svým chováním a neúctou k vlastnímu zdraví nejen zatěžují veřejné zdravotní pojištění, ale zejména riskují to nejdůležitější – vlastní životy. To je krátké shrnutí ze souborné zprávy ke stavu onkologické péče u nás, kterou na začátku února vydaly Evropská komise a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Začněme tím pozitivním: v analyzovaném období se v Česku snížila úmrtnost na ty typy nádorů, které lze dobře léčit či jim zcela předejít, zhruba o deset až patnáct procent. To je rychlejší pokles než ve většině zemí Evropské unie, jejíž onkologickou péčí se výzkumníci zabývali dříve. „Česko se díky tomu v ukazateli úmrtnosti u těchto typů rakoviny dostalo na průměr EU. Je to výsledek zlepšení screeningů a zlepšení dostupnosti a kvality onkologické péče v zemi,“ píší autoři studie.
Právě screeningové programy, které mají odhalit nádory ještě ve velmi rané fázi, jsou v Česku na velice vysoké úrovni. Pozitivní je, že prohlídky jsou propláceny z veřejného zdravotního pojištění, a to navíc v poměrně velkorysém rozsahu. Vyšetření jsou finančně i místně dostupná a týkají se relativně velkého rozpětí zhoubných nádorů. „Programy screeningu doplňuje adresné zvaní občanů k vyšetřením. Míry účasti jsou vyšší než průměr EU u rakoviny děložního čípku, prsu i tlustého střeva a konečníku a jsou, s výjimkou roku 2020, stabilní,“ chválí Česko výzkumníci.
Za zmínku v této souvislosti stojí, že rozsáhlé a důkladné preventivní programy jsou zdravotní pojišťovny ochotny proplácet, i když celkově je financování zdravotní péče v Česku oproti jiným státům EU o něco skromnější. Výdaje na zdravotnictví v roce 2020 v Česku podle Eurostatu tvořily 9,2 procenta hrubého domácího produktu. Průměr členských států EU však činil 10,9 procenta HDP. „Pokud se zaměříme čistě na náklady na léčbu rakoviny, tak v roce 2018 byly celkové náklady, včetně nepřímých nákladů a přepočtené na paritu kupní síly, o patnáct procent nižší než průměr EU. Avšak výdaje na onkologickou péči představovaly sedm procent celkových výdajů na zdravotnictví, což je zase o něco více než průměr EU, který činil 6,3 procenta,“ konstatují analytici.
Sečteno a podtrženo, tuzemské zdravotnictví je jako celek skutečně podfinancované. Avšak díky dobře nastavenému systému se to tolik nepropisuje do onkologické péče, která jinak spadá v celém souboru léčby nemocí k těm dražším.
Analytici si rovněž všímají, že je v České republice pacientům nabízena ta nejmodernější léčba prostřednictvím vysoce kvalitních zdravotnických center. Ta mají jasnou hierarchii a až na výjimku v případě Karlovarského kraje jsou rozprostřena po celém území České republiky. V analyzovaném roce 2022 mělo Česko patnáct akreditovaných komplexních onkologických center, dále osm hematoonkologických center a dvě centra vysoce specializované onkologické a hematoonkologické péče pro děti, která sídlí v Praze a v Brně. Konkrétně pracoviště poskytující péči o děti se mohou podle autorů studie pochlubit velmi dobrými výsledky. „V případě onkologických onemocnění dětského věku se neustále zlepšuje pětileté přežití dětských pacientů, které v letech 2011 až 2016 dosáhlo 87,5 procenta,“ píší výzkumníci.
Vynikajícím screeningem, efektivně fungující sítí vysoce odborných pracovišť a postupným zvyšováním míry pětiletého přežití u některých typů rakoviny však výčet kladných zpráv končí. Jiná zjištění totiž dokládají, že je u nás pořád co zlepšovat.
Záchyt rakoviny v Česku je stále vysoký. Nádory se u Čechů vyskytují častěji, než činí evropský průměr. V nadprůměru se i přes zlepšení stále pohybujeme i v případě úmrtnosti. Velkým problémem jsou nerovnosti v poskytované péči. K té autoři studie poznamenali, že jsou zjištěními „znepokojeni“. Ačkoli totiž v Česku máme fungující onkologická centra, v některých regionech se do jejich péče dostane malý podíl pacientů. Obecně platí, že čím větší procento pacientů je léčeno v těchto centrech, tím lépe. Právě zde mohou lékaři rozhodnout o nasazení inovativní léčby, případně nákladných léků na vzácná onemocnění. Avšak například v již zmíněném Karlovarském kraji takovým centrem nedisponují. A kvůli špatné personální situaci, kdy zde dlouhodobě chybějí zdravotníci, tu ani v dohledné době nevznikne.
„Zatímco v Praze činil v letech 2016 až 2020 podíl pacientů s rakovinou léčených v komplexním onkologickém centru 89,3 procenta, v Karlovarském kraji to bylo pouze 43,3 procenta,“ uvádějí analytici. Pacienti s rakovinou z Karlovarského kraje tak musí služeb komplexního centra využívat až v Praze či v Plzeňském kraji. „Zatímco diagnostiku lze řešit konzultacemi s multidisciplinárními diagnostickými týmy v místě pobytu, inovativní léčba je poskytována pouze v komplexních centrech, což může představovat překážku pro vhodnou léčbu pro osoby, které nemohou nebo nejsou ochotny cestovat,“ upozorňují autoři studie.
Ti rovněž vysvětlují, proč je u Čechů rakovina tak častou diagnózou. Za velmi rizikovou označují naši životosprávu. V kostce: v Evropě nenajdeme příliš mnoho národů, které by se k vlastnímu zdraví chovaly tak špatně jako ten náš. Mezi rizikové faktory přispívající ke vzniku rakoviny autoři studie řadí kouření tabákových výrobků, dále konzumaci alkoholických nápojů a nadváhu či obezitu. „Spotřeba alkoholu a míra nadváhy a obezity v Česku patří k nejvyšším v EU, a představují tak velký problém v oblasti veřejného zdraví. Navzdory opatřením proti kouření zůstává vysoký rovněž počet kuřáků,“ varují analytici. Legislativa, která mimo jiné v předchozích letech zakázala třeba kouření na veřejnosti nebo opakovaně zvyšovala spotřební daň za tabákové výrobky, sice měla určitý dopad na snížení počtu kuřáků, avšak zdaleka ne dostatečný.
Analytici v závěru doporučují, aby téma prevence mělo v agendě české zdravotní politiky i nadále přední místo. Je však nutné na ni vyčlenit rovněž dostatečné finanční prostředky. Stát by měl také věnovat větší pozornost personální situaci ve zdravotnictví. „Česko má obecně problém s nedostatkem vysoce kvalifikovaných zdravotních sester v nemocnicích. Hustota lékařů na počet obyvatel je podobná průměru EU, ale existují rozdíly mezi specializacemi a mezi kraji,“ konstatují výzkumníci.
Některá z konstatovaných slabých míst má řešit národní plán obnovy financovaný z fondů EU na podporu členských zemí po covidové pandemii. Vypracován byl za vlády Andreje Babiše (ANO). Jednou z jeho částí je právě posílení onkologie. Podpořen z něj má být výzkum rakoviny a rozvoj zdravotnictví v krajích. Do infrastruktury onkologické péče mají být investovány celkem dvě miliardy korun.
