Plynárenský projekt Arctic LNG-2 měl být výkladní skříní nové ruské exportní politiky, jež počítá se zásadním zvyšováním vývozu zemního plynu na asijské trhy ve formě zkapalněného plynu LNG. Jak ale odhalily satelitní snímky, velký provoz se v okolí tohoto projektu v ruské arktické oblasti nekoná. Zdá se, že zákazníky odrazují americké sankce, napsal britský ekonomický deník Financial Times.
Za poslední měsíc z terminálu vyrazily pouhé tři tankery na zkapalněný zemní plyn, navíc jeden z nich vyložil fosilní komoditu na plovoucí skladovací jednotku v Murmanské oblasti na severu Ruska. A pak zase vyplul směr Arctic LNG-2, který leží v Obském zálivu Karského moře. Na ruský terminál společnosti Novatec uvalily Spojené státy sankce a rozšířily je i na firmy, které plyn z této lokality přepravují.
Analytici z francouzské datové platformy Kpler uvedli, že minimální provoz v okolí terminálu podtrhuje problémy, které má Rusko při hledání nových kupců pro dodávky LNG. Některé dodávky plynu zůstaly podle platformy nedoručeny a zůstávají v ruských nebo evropských vodách.
Arctic LNG-2 měl být klíčovým projektem, který zásadně zvýší export zkapalněného plynu z Ruska. Cílem Kremlu bylo do roku 2030 zvýšit produkci zkapalněného plynu na 100 milionů tun – nyní to je zhruba třetina. Arktický terminál měl zajistit export 20 milionů tun LNG.
Projekt dostal zelenou už v roce 2019 s odhadovanou investicí ve výši 21 miliard dolarů (473 miliard korun). V té době na projektu participovaly energetické firmy z Francie, Číny a Japonska.
Na sankční seznam přidal Bílý dům terminál Arctic LNG-2 loni, aby přiškrtil Moskvě finance pro vedení války na Ukrajině. Rusko se snažilo embargo podkopat vytvořením „stínové flotily“ tankerů pro LNG, ale od konce srpna jsou terčem amerických sankcí i tato plavidla a její vlastníci.
Vede to podle západních analytiků a obchodníků k tomu, že potenciální zákazníci ztrácejí o ruské dodávky těkavé komodity zájem. Sankce se týkají například přepravních firem Pioneer, Asya Energy a Everest Energy, jež měly registraci v mikronéském státě Palau.
Tržby firmě Novatec, která vlastní terminál Arctov LNG-2, sice ve druhém kvartále meziročně vzrostly o patnáct procent, není ale jasné, jak velká část tržeb připadá na arktický terminál.
I když je nepravděpodobné, že ruský LNG koupí zákazníci v Evropě nebo například v Japonsku, nakonec si stejně fosilní komodita kupce najde. „Historie energetických sankcí ukazuje, že někdo bude ochoten přijmout riziko a LNG nakoupit,“ vysvětlil Francis Bond, specialista na sankce z londýnské advokátní kanceláře Macfarlanes.
Nejpravděpodobnější variantou je, že plyn skončí v Indii nebo Číně. Obě země hlasitě západní sankce kritizují. Kupci ale budou požadovat výrazné slevy.