Saúdskoarabský státní investiční fond (PIF) plánuje razantně omezit podíl svých mezinárodních investic a ukončit období multimiliardových globálních výdajů.
Saúdskoarabský státní investiční fond (PIF) plánuje razantně omezit podíl svých mezinárodních investic a ukončit období multimiliardových globálních výdajů.
Finanční krize v roce 2008 by byla ve srovnání s děním okolo Tchaj-wanu jen „slabým čajíčkem“, píše ekonom Kryštof Míšek.
Finanční krize v roce 2008 by byla ve srovnání s děním okolo Tchaj-wanu jen „slabým čajíčkem“, píše ekonom Kryštof Míšek.
Používané taktiky, jako je vkládání výbušnin a přepadávání dodavatelských řetězců, nejsou zcela nové. I tak to vyvolává obavy ohledně bezpečnosti osobních zařízení a možností jejich zneužití k budoucím útokům, píše expert na kyberbezpečnost Jan Bufka.
Používané taktiky, jako je vkládání výbušnin a přepadávání dodavatelských řetězců, nejsou zcela nové. I tak to vyvolává obavy ohledně bezpečnosti osobních zařízení a možností jejich zneužití k budoucím útokům, píše expert na kyberbezpečnost Jan Bufka.
Moskva se snaží různými způsoby eliminovat dopad západních ekonomických sankcí. Jedním z nich je nákup elektroniky a zlata na indickém trhu za rupie, které ruská ekonomika získala za prodej ropy.
Rusko mělo už v roce 2022 tajně vyjednávat o nákupu západního zboží na indickém trhu za místní měnu, kterou získalo za prodej ruské ropy. Indické rupie totiž nejsou volně směnitelné a jejich dovoz i vývoz jsou zakázány, a ruské firmy je hromadí za prodej ropy v indických bankách. Jednou z cest, jak tyto finanční prostředky – ve výši desítek miliard dolarů – uvolnit, je nákup zboží přímo na indickém trhu.
Moskva měla v říjnu 2022 vypracovat tajné plány, jak rupie smysluplně utratit za zboží, které ruský zbrojní průmysl nezbytně potřebuje, uvedl britský list Financial Times, který měl možnost nahlédnout do korespondence ruského ministerstva obchodu a průmyslu.
Z dokumentů vyplývá, že se měly ruské subjekty na indickém trhu zaměřit na nákup západní elektroniky, kterou lze využít pro zbrojní průmysl prostřednictvím dalších firem, aby nevzbudily pozornost Západu. Ruská vláda chtěla podpořit i společné rusko-indické projekty, které by se zaměřily na vývoj a produkci elektroniky nezbytné pro moderní zbraňové systémy. Jednou z dalších možností byl také nákup zlata na indickém trhu.
Vše ale mělo probíhat v utajení, protože indický premiér Naréndra Módí se snaží posilovat ekonomické vztahy i se Spojenými státy a během loňské státní návštěvy v Bílém domě podepsal několik dohod o spolupráci v oblasti umělé inteligence nebo při vývoji vesmírných technologií včetně výroby proudových motorů.
Udržování intenzivních obchodních vztahů mezi Novým Dillí a Moskvou naopak stále více dráždí Washington. Náměstek ministra financí USA Wally Adeyemo varoval indické firmy, že obchodování s ruskými společnostmi napojenými na ruský vojensko-průmyslový komplex může vést k sekundárním sankcím. „Zvýšené riziko sankcí existuje bez ohledu na měnu použitou v transakci,“ zdůraznil.
Indie se po začátku války na Ukrajině stala jedním z hlavních kupců ruské ropy a obchodní výměna obou zemí se v indickém finančním roce 2023, který skončil letošním posledním březnem, zvýšila na rekordních 66 miliard dolarů (1,5 bilionu korun), tedy na pětinásobek úrovně v roce 2021.
Moskva se rovněž snažila prosadit vytvoření uzavřeného platebního systému mezi oběma zeměmi, jež by obcházel západní sankce. Společné rusko-indické obchodní aktivity měla navíc krýt ruská rozvědka.
