Blokáda ruské ropy selhala. Kreml se přizpůsobil a sankce obchází
Západní embargo na ruskou ropu v praxi nefunguje. Deník Washington Post zjistil, že výrobky z ruské ropy nakupuje dokonce americká armáda.
Hlavním cílem západních ekonomických sankcí bylo finančně vyčerpat Rusko tak, aby nedokázalo vést dobyvačnou válku. To se ale zjevně moc nedaří. Velmi viditelně to ukazuje obcházení sankcí na ruskou ropu, které zavedly země skupiny G7 na začátku letošního roku: většina ruské ropy se prodá za vyšší cenu, než byl západní cenový strop, tedy šedesát dolarů za barel.
Režim Vladimira Putina se dokázal velmi pružně přizpůsobit nové ekonomické realitě, což asi nejlépe dokládá absurdně znějící zjištění deníku Washington Post, že dokonce i americká armáda nakupuje paliva vyrobená z ruské ropy. Americký deník to považuje za jasný důkaz nefunkčnosti západních sankcí. Stopy ruské ropy vedou do Turecka a následně do Řecka. V zemi oliv a vína se ropa zpracuje v rafineriích a takto „vyčištěná“ paliva se pak prodávají dál; mimo jiné do Pentagonu.
Západní byznys bez morálních zábran
Šéfové západních firem si s morálkou nedělají velké starosti, a „úspěšně“ tak podkopávají blokádu Ruska. Dokazuje to třeba zpráva o tom, že německé automobilové společnosti od začátku války o více než pět tisíc procent zvýšily export automobilových dílů do Kyrgyzstánu, z něhož pak zboží samozřejmě směřuje na sever do Ruska. Němečtí výrobci tím vědomě obcházejí sankce.
Pokud se vrátíme k ruské ropě, ukazuje se, že složitý sankční mechanismus nefunguje. Skoro veškerá ropa – 99 procent – se prodává za více než šedesát dolarů za barel. Ruská produkce zůstala ve srovnání s rokem 2021 konstantní a příjmy z ruské ropy neklesají, zdůraznila ukrajinská Ekonomična pravda.
OPEC, mocný spojenec Ruska
Zásadním parametrem pro účinnost sankcí uvalených na ruskou ropu je její cena na světových trzích. V roce 2022 západní politici i ekonomové očekávali, že globální ekonomika začne zpomalovat, zároveň ale zůstane vysoká produkce ropy. To by vedlo ke kolapsu cen a rychlému pádu ruské ekonomiky. Tento scénář se ovšem nenaplnil.
Rusko si zajistilo mocného spojence – ropný kartel OPEC, který ceny ropy z velké části ovlivňuje, protože ovládá dvě pětiny světové produkce klíčového fosilního zdroje. Ve spolupráci se Saúdskou Arábií, která OPEC fakticky ovládá, se Putin dohodl na snížení produkce ropy, aby udržel její vysokou cenu.
Saúdové od letošního dubna snížili denní produkci ropy z 10,5 milionu barelů na devět milionů barelů. A ani americký prezident Joe Biden nedokázal přesvědčit arabské partnery, že mají těžit víc, aby na Rusko vytvořili silnější finanční tlak.
Na cenu mají vliv i další faktory. Jedním z nejdůležitějších je ekonomický výkon Číny. Právě asijská mocnost je největším importérem ropy na světě. Pokud se ekonomice nedaří, ropa zlevňuje bez ohledu na rozhodnutí kartelu OPEC.
Noví partneři: Indie, Čína, Turecko
Na neúčinnost a špatnou vymahatelnost protiruských sankcí upozornila francouzská investiční společnost Amundi, která je největším správcem aktiv v Evropě. Její hlavní investiční manažer Vincent Mortier tvrdí, že v příštím roce poroste ruská ekonomika třikrát rychleji než země eurozóny. „Spojené státy, Evropa, Japonsko, Austrálie – hlavní vyspělé země – nejsou schopny zemi účinně sankcionovat. Můžeme to odsuzovat, ale je to realita,“ řekl agentuře Reuters.
Putinova říše si pro svůj export nerostných surovin rychle našla nové obchodní partnery: Indii, Čínu, Turecko. Nejvíce prodělává na válce s Ukrajinou Evropa, zdůraznil francouzský manažer.
Rusko tvrdí, že ekonomika rychle roste
Samotné Rusko uvádí ještě optimističtější makroekonomická čísla, o kterých si mohou země Evropské unie nechat pouze zdát. Ve třetím kvartálu se údajně ruský HDP zvýšil oproti stejnému období minulého roku o 5,5 procenta. Za celý rok 2023 by tento růst mohl podle odhadů činit 2,2 až 2,7 procenta.
Rusko se sice potýká s vysokou inflací a oslabením rublu vůči dolaru, jenže na druhou stranu masivně zbrojí, což pomáhá růstu ekonomiky. Dlouhodobě bude mít ale Moskva podle nezávislých analytiků stále větší problém s nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil. Bude také čelit neustálému tlaku na zdražování spotřebního zboží. To ale kremelskou věrchušku pravděpodobně netrápí.