Modelka před třicítkou vydělala 1,6 miliardy a oznámila odchod do důchodu. Zaujala i Trumpa

Americká influencerka a modelka Corinna Kopf (28) příznivcům oznámila, že končí s tvorbou multimediálního obsahu a odchází do pomyslného důchodu. Díky příspěvkům od fanoušků totiž za pouhé tři roky vydělala astronomickou sumu.

Americká influencerka a modelka Corinna Kopf (28) příznivcům oznámila, že končí s tvorbou multimediálního obsahu a odchází do pomyslného důchodu. Díky příspěvkům od fanoušků totiž za pouhé tři roky vydělala astronomickou sumu.

Celý článek
0

Zkopírovali šéfa a nechali ho mluvit. Hackeři díky deepfake zaútočili na kyberbezpečnostní mágy Wiz

Před deepfake útoky nejsou v dnešní době chráněny žádné firmy. A to ani ty, jež se zabývají kybernetickou bezpečností. Nedávnou zkušenost s pokusem vylákat citlivé údaje má například společnost Wiz, jež nabízí zabezpečenou platformu pro cloudové vývojáře.

Před deepfake útoky nejsou v dnešní době chráněny žádné firmy. A to ani ty, jež se zabývají kybernetickou bezpečností. Nedávnou zkušenost s pokusem vylákat citlivé údaje má například společnost Wiz, jež nabízí zabezpečenou platformu pro cloudové vývojáře.

Celý článek
0

Volvo vlastněné Číňany by mohlo zachránit krachující Northvolt

Švédská automobilka Volvo, kterou vlastní čínský koncern Geely, by mohla alespoň částečně vstoupit do krachujícího výrobce baterií Northvolt.

Švédská automobilka Volvo, kterou vlastní čínský koncern Geely, by mohla alespoň částečně vstoupit do krachujícího výrobce baterií Northvolt.

Celý článek
0

Američané zasahují proti pomahačům Moskvy po celém světě

Na seznamu sankcionovaných subjektů přibylo téměř 400 firem a fyzických osob z Číny, Indie, Turecka a dalších zemí. 

Američané zasahují proti pomahačům Moskvy po celém světě
ilustrační foto | Shutterstock.com

USA zařadily na sankční „černou listinu“ zhruba 400 společností a jednotlivců z Číny, Indie a dalších zemí. Tah je součástí snahy Washingtonu omezit schopnost Ruska získávat kriticky důležité materiály, jež Moskva potřebuje k pokračování války na Ukrajině. 

Bezprecedentní režim mezinárodních sankcí ze strany USA a jejich globálních partnerů zahnal Rusko do závislosti na složitých a drahých nadnárodních systémech obcházení těchto sankcí. Ty mu umožňují  získávat důležité výrobní komponenty a stroje, jež potřebuje k vytvoření vlastních kapacit pro výrobu zbraní.  

Příkladem takových komponent je citlivé zboží dvojího užití s vysokou prioritou (Common High Priority List - CHPL). Jeho seznam společně vypracovaly úřady Spojených států, Evropské unie, Japonska a Británie.  

Několikanásobné působení 

Nejčerstvější opatření amerického ministerstva financí řadu těchto systémů, jimiž Rusové sankce obcházejí, narušuje. Označuje více fyzické a právnické osoby, které se angažují v sítích nezákonného zadávání zakázek a finančních zprostředkovatelů, kteří je podporují.  

Finanční zprostředkovatelé, jako jsou poskytovatelé svěřeneckých služeb a služeb zakládání společností - z nichž několik je terčem současného kola sankcí - jsou pro ekosystémy obcházení sankcí klíčovými hráči. Opatření proti nim mohou působit na několika rovinách najednou, protože naruší více sítí obcházení sankcí současně. 

V této dosud poslední vlně cílených sankcí přidalo americké ministerstvo financí ve středu na svůj seznam více než 270 osob a společností a ministerstvo zahraničí na něj zařadilo dalších 120 osob. 

Subjektům, na které se vztahují sankce, je zablokován majetek a americkým subjektům je obecně zakázáno s nimi obchodovat. Lidé ve třetích zemích, kteří jim pomáhají, mohou být také sami vystaveni riziku sankcí. 

Wally Adeyemo, náměstek ministra financí, řekl: „Jsme neústupní v našem odhodlání snížit a oslabit schopnost Ruska vybavit svou válečnou mašinérii a zastavit ty, kteří se snaží napomáhat jeho úsilí obcházením nebo vyhýbáním se našim sankcím a kontrole vývozu.“ 

Ilegální vojenské vybavení 

Většina seznamů se týká dovozu vojenského vybavení a komponentů: turecká společnost Mirex byla na seznamu uvedena za to, že „vedla úsilí o místní montáž a výrobu vybavení pro ruské obranné společnosti“. 

Ruská společnost AM Logistics byla zařazena na seznam za to, že v zahraničí získávala nitrocelulózu, chemickou sloučeninu používanou ve výbušninách, a to i z Turecka. 

Některé subjekty se na seznamu ocitly proto, že se podílely na dovozu zboží vyrobeného v USA. Podle seznamu například čínská společnost Ace Electronic vyvezla do Ruska radiofrekvenční vysílače americké výroby, které byly následně nalezeny v bezpilotních letounech Orlan-10. 

Turecká společnost New Way byla na seznamu uvedena za spolupráci s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU při organizování „dodávek mikroelektroniky a výrobního a testovacího zařízení původem z USA do Ruska“. 

V rámci zvýšené pozornosti věnované ruskému jadernému zbrojnímu komplexu a obrannému sektoru ministerstvo zahraničí na seznamy zařadilo i dceřiné společnosti ruské jaderné skupiny Rosatom. Zaměřilo se rovněž na běloruské subjekty podporující ruský obranný sektor. 

Avionika i finančnictví 

Jednou z osob zařazených na seznam je Timur Badr, ruský státní příslušník se sídlem v Dubaji, o němž deník Financial Times zjistil, že dodává ruskému leteckému průmyslu základní komponenty pro civilní a vojenské koncové uživatele. Jedna z jeho společností přepravovala z Dubaje špičkové komponenty avioniky v zavazadlech pro cestující. 

Ministerstvo financí rovněž uvalilo sankce na finanční zprostředkovatele a označilo je za „klíčové uzly v ekosystémech obcházení sankcí“. Dva švýcarští státní příslušníci, 63letý Andres Baumgartner a 57letý Fabio Libero Delco, se na sankčním seznamu ocitli, protože „poskytovali (Rusku) služby v oblasti vytváření trustů a společností“.