Krádeže mléčného tuku na řadě míst Ruska ukazují, že maloobchodní trh v zemi zasáhla vysoká míra inflace, která se týká hlavně potravin a běžného spotřebního zboží. Záběry z bezpečnostních kamer v Jekatěrinburgu, který je centrem ruského zbrojního průmyslu, zachytily dva maskované muže, kteří se vloupali do prodejny s mléčnými výrobky. Jeden z nich si jako cíl útoku vybral pokladnu, druhý zase odcizil dvacet kilogramů másla.

Nejedná se ale o ojedinělý případ. Už dříve byly hlášeny krádeže másla v supermarketech po celém Rusku. I proto začíná být baleno do ochranných obalů proti krádeži jako luxusní potraviny, kaviár nebo drahý alkohol. Cena másla od začátku roku na ruském trhu vyletěla o 25 procent, některé značky až o 34 procent.

Ruská ekonomka Alexandra Prokopenková, která je členkou nevládní organizace Carnegie Russia Eurasia Center v Berlíně, vysvětlila, že ruské mlékárny nemají pracovníky, aby mohly produkovat mléčné výrobky na tři směny. Nedostatek pracovních sil se projevuje v celém civilním sektoru. „Nelze bojovat s inflací a válkou zároveň,“ zdůraznila.

TradingEconomics

Ruská centrální banka odhadla, že roční míra inflace dosáhne letos 8,5 procenta, což je dvojnásobná hodnota jejího inflačního cíle. Spotřební zboží ale zdražuje mnohem rychlejším tempem. Ruský prezident Vladimir Putin už vyzval úředníky, aby ruskou ekonomiku „stabilizovali“.

Centrální bankéři byli nuceni v říjnu zvýšit úrokové sazby až na rekordních 21 procent, což je více než na začátku války s Ukrajinou. Navíc se očekává, že v prosinci ruská centrální banka dále zvýší úrokové míry.

Výdaje na obranu přitom stále rostou. Pro příští rok by to mělo být v přepočtu 145 miliard dolarů (3,4 bilionu korun). „Jedná se o klasický případ, kdy ekonomika překračuje své kapacity,“ nechala se slyšet ekonomka Elina Ribaková z washingtonského think-tanku Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomii.

Extrémní výdaje na zbrojení a obranu vedou k tomu, že ostatní sektory jsou výrazně podfinancované a nemají lidi. Nezaměstnanost je v zemi na rekordním minimu a činí 2,4 procenta. Soukromé firmy musí naopak navyšovat platy, aby dokázaly konkurovat státnímu vojensko-průmyslovému komplexu. Zároveň ale nedokážou zvyšovat vlastní produkci. Pokud ano, tak za cenu výrazného navyšování cen.

Také šéfka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová v říjnu v ruské dumě musela přiznat, že trvale vysoká míra inflace dokazuje, že poptávka výrazně překračuje produkční kapacitu ekonomiky. Dodala, že průmysl musí využívat stále starší stroje, aby zajistil současnou úroveň produkce. Rusko se stává pořád závislejším u mnoha druhů zboží na dovozu. V případě nedostatkového másla to je Turecko.