Hrot24.cz
Robert Baden-Powell: Pomaličku na opičku

Profimedia.cz

Robert Baden-Powell: Pomaličku na opičku

Na osm tisíc búrských ozbrojenců obklíčilo na konci roku 1899 u jihoafrického města Mafeking pár stovek britských vojáků a pluk kadetů ve věku dvanácti až patnácti let

Daniel Deyl

Daniel Deyl

redaktor

Pozn. red. Experimentální rubrika Tardis využívá slavného stroje času britského (mimozemského) cestovatele Doctora Who. Jeho prostřednictvím necháváme promluvit muže a ženy z minulosti, kteří mají co říct k přítomnosti.

Ač čelila více než desetinásobné přesile, britská posádka se nevzdala a nepřítel po 217 dnech obléhání ukončil. Britského velitele, pozdějšího generálmajora lorda Roberta Baden-Powella, inspiroval výkon chlapců k založení skautingu, jemuž po odchodu z armády věnoval zbytek života.

Nikdo nemůže projít životem, stejně jako nemůže projít kusem země, aniž by po sobě zanechal stopu. A tyto stopy mohou pomoci v orientaci těm, kdo přicházejí později. Účelem skautského hnutí je vychovat muže a ženy v duchu zdraví, štěstí a užitečnosti. Který muž nebo žena tyto tři atributy ovládne, postaví si tři nejdůležitější stupínky k úspěšnému životu.

Dívky by měly být vedeny k tomu, aby byly dobrými parťačkami a pomocnicemi, nikoli panenkami. Měly by hrát roli ve skutečném, nikoli vysněném blahu národa.

Štěstí neznamená pouhé potěšení ani není výsledkem bohatství. Je výsledkem aktivní práce, nikoli pasivní konzumací toho, co vás těší.

Dívejte se doširoka, za horizont svého bezprostředního okolí a omezení, uvidíte věci v jejich skutečných proporcích. Dívejte se nad věci kolem sebe, uvidíte vyšší cíle a možnosti uplatnění své práce. Dívejte se doširoka, a když už si myslíte, že se díváte dost doširoka, podívejte se ještě šířeji. A hlavně – pomaličku na opičku.

Pomaličku na opičku. Tak říkají v západní Africe jednomu velmi cennému konceptu: strašné množství mužů potká neúspěch proto, že jim schází trpělivost a vytrvalost. Ale když si navyknete věnovat se naslouchání a pozorování, získáte mnohem více, než kdybyste mluvili.

Týden táborového života má stejnou hodnotu jako šest měsíců teoretické výuky v učebně. Buďte připraven.

Inu, na cokoli.

Poté, co jsme založili sbor kadetů, aby nám během vojenského tažení v roce 1900 pomáhal s nebojovými úkoly, zjistili jsme, že chlapci, když jim věříte a spoléháte se na ně, jsou stejně schopní a spolehliví jako dospělí muži. Ale musíte se na věci umět podívat okem kluka. Je riskantní klukovi něco zakázat, protože mu okamžitě nabídnete dobrodružství, které zažije, když právě to udělá.

Pro takové situace existuje jeden neomylný průvodce. Zkusíte se vždycky zeptat: „Co by teď udělal Ježíš?“ A pak to uděláte nejlépe, jak to svedete.

Podívejte se, to nejzásadnější, co vás praští do očí při zpětném pohledu na vlastní život, je, jak rychle to uteklo, jak velice krátký je čas, který máte na Zemi vyměřen. Asi by bylo namístě varovat ostatní, že není dobré na jedné straně rozmělnit ten život v něčem, na čem nakonec nezáleží, a na druhé straně je třeba nebrat ten život tak vážně, jak se zdá, že mnozí činí. Snažte se, aby to byl šťastný život, dokud nějaký máte. To je věc, v níž může uspět každý. 

Související články