Vstát o hodinu později než obvykle, dát si v klidu snídani a zůstat celý den v pohodlném oblečení. Home office je benefit, který se po sérii covidových lockdownů stal v mnoha firmách standardem. Teď ale řada z nich žene lidi nazpět do kanceláří. Důvod? Některé společnosti argumentují sníženou výkonností zaměstnanců, jiné tím, že se jejich majitelům špatně vysvětluje, proč kanceláře zejí prázdnotou. 

Home office se sice nese ve znamení ticha, které nenarušují hovorní kolegové, má ale svá negativa, upozorňuje nedávný průzkum poradenské společnosti Colliers. Přes 40 procent oslovených zaměstnanců se například obává toho, že práce z domova je brzdou jejich profesního růstu. Domnívají se totiž, že lidi v kanceláři mají více výhod a kariérních příležitostí.

Podle Petra Buchbauera, šéfa konzultačně-technologické firmy Lundegaard, ale home office významnou překážkou pro kariérní růst není, pokud tedy člověk netráví doma opravdu každý den. „Práci na dálku mohou lidé často využívat tak, jak se jim zachce. Navíc firem, které své pracovníky nutí zůstat doma, je naprosté minimum,“ říká. Souhlasí ovšem s tím, že home office brzdí navazování či rozvíjení vztahů na pracovišti.

Ostatně osobní kontakt s kolegy a nadřízenými je pro dotázané zaměstnance hlavní výhodou práce z kanceláře. Cení si především efektivnější komunikace a také možnosti budovat týmového ducha. „Nicméně u profesí, které šly vykonávat během covidu čistě z domova, není důvod možnost práce z domova neumožňovat,“ doplňuje Buchbauer.

Oslovení zaměstnanci naopak nepovažují vybavení kanceláře za důvod, proč by měli do práce chodit častěji. „Toto zjištění naznačuje, že v současné době jsou kvalitní pracovní podmínky spíše očekávaným standardem, nikoli výjimečnou přidanou hodnotou. I proto by modernizaci pracovního prostředí měla být věnována náležitá pozornost,“ vysvětluje Jana Vlková ze společnosti Colliers.

Z průzkumu, kterého se zúčastnilo více než 500 českých zaměstnanců, také vyplynulo, že každá generace vnímá rizika a výhody práce z kanceláře či domova jinak. Například zástupcům generace Z, tedy lidem narozeným zhruba mezi lety 1997 a 2012, tolik nevadí, když potkávají své kolegy jen občas a ne každý den. Mladí zaměstnanci také jeví větší zájem o čtyřdenní pracovní režim.

„Tyto rozdíly ve vnímání ukazují na potřebu odlišného přístupu zaměstnavatelů k podpoře různých věkových skupin zaměstnanců. A tato potřeba se bude zvětšovat s tím, jak se kvůli prodlužujícímu se věku odchodu do důchodu bude již brzy v rámci jedné organizace na pracovišti setkávat i pět generací,“ tvrdí Vlková.

Se svou prací je pak podle průzkumu spokojena jen necelá polovina respondentů. Odchodu za zajímavější příležitostí jim nejčastěji brání právě přátelské vztahy s kolegy nebo dobrá firemní kultura.

„Je zajímavé, že finanční ohodnocení se v našem průzkumu umístilo až na třetí pozici. I když je to stále více než polovina respondentů, v době vysoké inflace je to vlastně nízké procento, které ukazuje, že peníze nejsou všechno,“ míní Vlková.