Při procházce metropolí se může zdát všechno při starém: staveniště s bagry, jeřáby a pobíhající dělníky je vidět třeba u Masarykova nádraží, kde roste velký developerský projekt kancelářské budovy společnosti Penta. Nové kanceláře rostou i na dalších místech.
První pohled je ale zkreslující. Ve všech případech jde o administrativní budovy, které developeři začali stavět už před mnoha měsíci. Nová výstavba však už loni jako by zamrzla. Už téměř rok se nezačala stavět žádná významná nová kancelářská budova. To je pro Prahu, kde výstavba administrativních budov v posledním desetiletí jen vzkvétala, nevídaná věc. Zatímco dříve developeři běžně stavěli bez podepsaných smluv s budoucími nájemci kanceláří, nyní na spekulativní výstavbu prakticky rezignovali.
Ztracený rok
V prvním čtvrtletí letos otevřely recepce jen dvě nové budovy: Port7 v Holešovicích, kde staví Skanska, a budova Red Court v Karlíně od společnosti J&T Real Estate. Za celý rok se má dokončit celkem jen devadesát tisíc metrů čtverečních nových kanceláří. To je sice asi o pětinu více než loni, zároveň ale méně než polovina například z roku 2018. Tehdy měly firmy na výběr z téměř 200 tisíc metrů čtverečních nových kanceláří.
Opatrnost developerských společností, které odkládají nové projekty kvůli nepříznivé ekonomické situaci, přitom nejspíš ještě nějakou dobu potrvá. Projeví se to ale až se zpožděním. „Výhled do dalšího období není zrovna optimistický. V současné době je ve výstavbě patnáct projektů, ale na rok 2024 je jich naplánováno pouze pět,“ konstatuje analytik realitněporadenské společnosti Colliers Josef Stanko.
Vzhledem k tomu, že poptávka firem po kancelářích začíná po loňském opatrném vyčkávání způsobeném obavami z války na Ukrajině opět oživovat, má Praha zaděláno na problém. „Přibližně za 15 až 24 měsíců se zamrznutí výstavby promítne do výrazného výpadku nabídky,“ upozorňuje Stanko.
Omezený výběr společně s dalšími nepříznivými okolnostmi tak podle lidí z oboru téměř jistě povede k menší neobsazenosti administrativních budov a také k růstu nájmů. „Odhaduji, že nejpozději do dvou let neuvidíme nájmy pod dvacet eur za metr čtvereční měsíčně nikde, a to ani na sekundárním trhu,“ tvrdí například ředitel rozvoje obchodu společnosti Passerinvest Eduard Forejt (více viz rozhovor na str. 28).
Strašák ESG
Kromě drahého financování a ekonomické nejistoty čelí developeři na kancelářském trhu také další nepříjemnosti. Do popředí zájmu firem i regulátorů se dostává takzvané ESG, tedy zásady podnikání v duchu ekologické udržitelnosti. Nová administrativní centra podle nich mají být ekologičtější a úspornější, postavená nejlépe z recyklovaných materiálů, mají mít co nejnižší uhlíkovou stopu, využívat obnovitelné zdroje energie nebo odpadní „šedou“ vodu a také třeba šetrně nakládat s odpady.
Nutnost dodržování přísnějších norem s sebou ovšem nese další dodatečné náklady, a to rozhodně ne zanedbatelné. „Odhadujeme, že budovy splňující nejpřísnější kritéria udržitelnosti budou pronajímány až o padesát procent dráž než budovy s dnes již běžnou zelenou certifikací,“ tvrdí analytička společnosti Colliers Jana Vlková.
Dovolit si takový „ESG luxus“ rozhodně nebude dostupné (a potřebné) pro každou firmu a připlácet si za společensky a ekologicky vysoký standard bude ochotná jen část podniků. Podle Jany Vlkové za něj budou platit zejména nadnárodní společnosti, na které se bude vztahovat povinnost reportování podle evropské směrnice o udržitelnosti. I ty ale budou daleko víc než v minulosti počítat, jak velkou plochu skutečně potřebují pronajmout.
V současnosti se kancelářské budovy dodržující nejpřísnější standardy nestaví. Nejblíž k nim má třeba zmiňovaný projekt společnosti Skanska Port7 v Holešovicích nebo kanceláře, které aktuálně nedaleko stanice metra Želivského staví developer Crestyl. Ve větší míře ale přísně ekologické a udržitelné kanceláře začnou růst až v příštích letech.