Vědci z Národního ústavu duševního zdraví publikovali ojedinělou studii, která odpovídá na otázky, kde je v Česku nejvyšší pravděpodobnost úmrtí na nemoci spojené s kouřením, a kam tedy nejefektivněji směrovat preventivní protikuřácké programy. Nejhorší situace je přitom v severozápadních Čechách, zejména v Ústeckém kraji, kde je riziko předčasného úmrtí až 1,5krát větší než celostátní průměr.

Experti o výsledcích své studie, která byla publikována v renomovaném odborném časopise Spatial and Spatio-temporal Epidemiology, informovali shodou okolností na konci května, kdy Světová zdravotnická organizace tradičně vyhlašuje Den bez tabáku.

Vědecké práce dokládají, že podíl kouření na roční úmrtnosti v Česku činí sedmnáct procent. V reálných číslech umírá v České republice ročně sedmnáct až devatenáct tisíc lidí na nemoci z kouření. Detailní zmapování této skutečnosti, a to až na úroveň jednotlivých obcí, je přitom běžné v anglosaském světě, ve střední Evropě se taková podrobná analýza zatím nedělala. 

„Kouření je rizikovým faktorem pro nemoci srdce a cév a nemoci dýchacího aparátu a je také prokazatelně spojeno s více než dvaceti typy nádorových onemocnění. V případě rakoviny plic se soudí, že kouření odpovídá za více než devadesát procent těchto onemocnění. I přes to, že počet kuřáků v Česku pozvolna klesá, představuje úmrtnost v souvislosti s kouřením vážný problém,“ řekl Ladislav Csémy, odborník na závislosti z Národního ústavu duševního zdraví.

„Výsledky aktuální studie jsou proto mimořádně přínosné z hlediska veřejného zdraví, neboť určují místa a sociální skupiny, na které se programy na odvykání kouření musí zaměřit,“ dodal Csémy.

Nezaměstnanost a vzdělání

V nové studii vědci analyzovali data za období let 2011 až 2015. „Zjistili jsme, že jak u mužů, tak u žen existují významné rozdíly v riziku předčasného úmrtí na nemoci spojené s kouřením v závislosti na místě, kde žijí,“ uvedl Ladislav Kážmér z Národního ústavu duševního zdraví.

Nejhůře je na tom zmiňovaný severozápad republiky. Naopak směrem na jihovýchod toto riziko postupně klesá. Významný vliv sehrává podle Kážméra takzvaná místní sociální deprivace, tedy to, jak vysoká je v dané obci nezaměstnanost a jaká je struktura jejích obyvatel z hlediska vzdělání. Čím nižší úroveň vzdělání a čím vyšší míra nezaměstnanosti na daném území, tím vyšší je riziko předčasného úmrtí na nemoci spojené s kouřením.

Pavel Baroch

„Úmrtnost mezi muži je přitom zhruba dvojnásobná oproti ženám. Nicméně socio-geografické faktory mají podle naší studie na obě pohlaví přibližně srovnatelný vliv – tedy především ve smyslu výrazně vyšší úmrtnosti v severozápadních regionech, což bylo charakteristické jak pro muže, tak pro ženy,“ řekl Kážmér.

Přesto existují určité rozdíly. Tím hlavním je skutečnost, že byla prokázána výrazně vyšší úmrtnost mezi ženami v hlavním městě, přestože je zde populace obecně vzdělanější a je tady rovněž nižší nezaměstnanost. 

„Praha představuje region s dlouhodobě vysokým podílem vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva. Pro takovéto sociální prostředí jsou charakteristické liberálněji orientované postoje ke společenským normám a hodnotám. A ty se často pojí i s vyšším výskytem kouření u žen,“ vysvětlil Kážmér. Specifikum představuje mezi ženami také Jihočeský kraj, který je obdobně rizikový jako Ústecký kraj.

Cigarety nahrazené alkoholem

Obecně platí, že ve velkých městech je zpravidla riziko předčasného úmrtí v souvislosti s kouřením nižší – týká se to zejména mužů. Významnou výjimku v tomto ohledu představuje Ostrava. 

„V Moravskoslezském kraji je dlouhodobě vysoký výskyt chronických respiračních onemocnění v souvislosti s průmyslovým charakterem lokality. Vyšší riziko předčasného úmrtí proto nebylo pro tuto lokalitu překvapivé. Překvapilo nás však, jak strmě tento výskyt klesá, pokud se pohybujeme od centra města směrem k předměstím,“ poznamenal Ladislav Kážmér z Národního ústavu duševního zdraví.

Pavel Baroch

Ohledně předčasného úmrtí kvůli kouření je situace relativně příznivá na jižní Moravě. Jak ovšem upozornil Národní ústav duševního zdraví, jiné studie v tomto regionu naznačují zvýšené riziko předčasného úmrtí v souvislosti s alkoholem.

Program časného záchytu

Nejčastější příčinou úmrtí na zhoubný nádor v České republice zůstává rakovina plic Jen patnáct až dvacet procent případů se přitom zachytí v časném stadiu. Nádor, na který se přijde pozdě, již nelze operovat. Pokud se onemocnění zachytí v pozdní fázi, je pětiletá úmrtnost okolo 85 procent.

Proto vznikl cílený program časného záchytu. Praktičtí lékaři od začátku roku oslovují současné nebo bývalé kuřáky ve věku 55 až 74 let, kteří kouří přibližně jednu krabičku denně po dobu dvaceti let. Následně se u nich provede CT vyšetření. Lékaři už oslovili více než tisíc pacientů.

V Česku ovšem kouří asi dva miliony lidí, přičemž většina z nich se už pokusila s tímto škodlivým zlozvykem skončit. Bez odborné pomoci to však zvládne jen tři až pět procent z nich. Při intenzivní léčbě pod dohledem specialistů nekouří po roce přibližně 35 procent kuřáků, kteří ji podstoupili. Možnosti této léčby hrazené ze zdravotního pojištění ovšem loni využilo jen necelých 700 kuřáků.

Kuřáky přitom od cigaret neodradí ani mohutná vlna zdražování. „Závislí kuřáci si cigarety opatří vždy. I za cenu, že se musí omezit v jídle, vzdělání nebo jiných důležitých aktivitách. Vidíme to dobře na psychiatricky nemocných, kde je vysoké procento kuřáků. Třetina jejich čistého příjmu padne na cigarety. Vysoká cena cigaret je však účinnou prevencí – díky ní by mnoho mladých vůbec kouřit nezačalo,“ vysvětlila profesorka Eva Králíková, vedoucí Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.