Hospodaření státu dopadlo loni plus minus tak, jak ho vláda naplánovala. Jisté pozoruhodnosti nicméně najdeme. Fakt, že se nepodařilo vybrat plánovanou windfall tax, asi moc nepřekvapil. Nakonec byla to nevyzkoušená novinka v hodně rušných časech, byť asi na ministerstvu financí mohli tušit, jak se její plátci zachovají.

Daleko podstatnější je dvanáctimiliardový výpadek – staré známé a dlouhodobě výnosné – spotřební daně na tabákové výrobky. Ne, bojovníci s tabakismem a české zdravotnictví skutečně nemají důvod jásat. Lidé nepřestávají kouřit a náklady na nemoci z kouření se snižovat nebudou.

To jen Česko už dlouho přestřeluje výši zdanění a definitivně vyhnalo kuřáky na nákupy k sousedům. Těch dvanáct miliard skončilo loni v rozpočtu Polska. Zatím nám za to naši severní sousedé nepoděkovali, ale určitě se jim to hodí, protože mají větší rozpočtové problémy než my.

Naše vláda pak v konsolidačním balíčku projevila Polákům svou solidaritu dalším zvýšením daně, kvůli němuž letos krabička podraží o osm korun. Takže vzdálenost do nejbližší polské trafiky, kterou se vyplatí ujet pro jeden jediný karton, se opět protáhne o dalších skoro padesát kilometrů.

Abychom si uvědomili, co se vlastně se zmíněnou daní děje, musíme se zaměřit na delší časové období. Loni jsme na této dani vybrali přibližně 53 miliard korun (vláda chtěla loni z tabáku získat 65,2 miliardy korun, ovšem nakonec to bylo o 12,1 miliardy méně), když cena krabičky cigaret činila něco kolem 140 korun. V roce 2016 zkasíroval stát – při průměrné ceně krabičky 84 korun – skoro o jeden a půl miliardy více.

Ještě v roce 2022 „nasypala“ cigára do státní kasy 59,4 miliardy korun, což bylo 3,3 miliardy pod plánem. Letošní rozpočet počítá s příjmem 61,7 miliardy korun, který se nepochybně nepodaří vybrat. Další zdražení v Česku fakt není důvodem, aby někdo přestal jezdit na nákup do Polska a s úsměvem tam nenakupoval produkci z Kutné Hory.

Všimne si konečně nějaký politik této fiskální stupidity? Zatím to nevypadá. Nyní se pro jistotu výrazně zvyšuje zdanění elektronických cigaret a zahřívaného tabáku, což je v Polsku také mnohem levnější. A nejen v Polsku.

Likvidujeme tak i sekundární funkci daně z tabáku, kterou je nepochybně omezení následků jeho konzumace. Zvyšovat zdanění – méně škodlivých, byť ne neškodných – náhrad klasických cigaret je nejen fiskální, ale i zdravotnická hloupost.

Z fiskálního hlediska je nyní správným řešením zdanění tabáku citelně snížit a ze zdravotnického pak méně zlevnit cigára a více jejich náhražky. Překvapí někoho, že se chystá opak, a ještě rychlejší zdražování právě toho méně škodlivého?

Mimochodem, autor je celoživotní nekuřák.