Zatímco počty nakažených i zemřelých souvisejících s onemocněním covid-19 máme detailně zmapovány a média o nich informují s denní pravidelností, výdaje státu na poskytovanou péči jsou zatím velkou neznámou. Systém vykazování péče je totiž dosti zpomalený, kdy některé nemocnice výkazy zasílají i rok zpětně, a nejasný je i další vývoj nákladů za testování. Jisté zatím je, že peníze zdravotních pojišťoven na běžných účtech už kvůli pandemii stačit nebudou. Ty tak musejí sahat na účty, které slouží jako poslední záchranná síť v případě krize.

„Očekávané saldo příjmů a nákladů dle Zdravotně pojistného plánu pro rok 2021 činilo -9,7 miliardy korun, skutečnost pro rok 2021 se však zatím jeví jako optimističtější, podle aktuálních odhadů by měla být ve výši -6,1 miliardy. Také v roce 2022 očekáváme, že hospodaření skončí záporným saldem, a to ve výši -5,9 miliardy, v roce 2023 se předpokládá schodek příjmů a výdajů všech fondů ve výši -10,4 miliardy a v roce 2024 ve výši -9,2 miliardy korun,“ říká Zdeněk Kabátek, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny, a dodává, že všechny schodky budou pokryty z rezerv, jež si instituce shromáždila v předchozích letech.

Nově ale musí pojišťovna sáhnout do fondů prevence, provozního a rezervního. Nyní na nich leží asi dvacet miliard korun. Peníze však budou při současné zdravotní krizi jen chvilkovou záchranou. Již příští rok bude muset VZP podle Kabátka zadlužovat tyto ostatní fondy podobně, jako tomu bylo v roce 2013 v důsledku ekonomické krize. V podstatě tak půjde o vnitřní zadlužování instituce, kterému se management úspěšně snažil předcházet v minulých letech.

Problémy jsou všude

Zásadní finanční dopady covidu-19 se však netýkají jen VZP, ale i ostatních zdravotních pojišťoven působících v oblasti veřejného pojištění. „Je realitou, že všechny zdravotní pojišťovny bohužel v roce 2021 a 2022 budou muset čerpat ze zůstatku fondu z minulých let. K úplnému dočerpání fondů by u všech zdravotních pojišťoven sice nedošlo najednou ve stejný čas, ale riziko vnitřního zadlužování, které popsal pan ředitel Kabátek, existuje a je nanejvýš nutné přijmout úsporná opatření v kombinaci s navýšením plateb státu,“ upozorňuje Ladislav Friedrich, prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR sdružujícího všechny zaměstnanecké pojišťovny, tedy ty s výjimkou VZP.

Jenže kde uspořit? Možnosti se nabízí zhruba ve třech oblastech: v provozu, prevenci a samotné zdravotní péči. Společnou řeč našli šéfové pojišťoven v tom, že sahat nechtějí na peníze určené na prevenci. „V tomto jdeme dokonce opačným směrem. V roce 2022 máme pro své klienty vyčleněno na prevenci rekordních 868 milionů korun. Náklady celého systému veřejného zdravotního pojištění jsou vyšší, pokud má populace nízkou zdravotní gramotnost a nevyužívá možností, jak zamezit nebo alespoň oddálit propuknutí nemoci. S prevencí se dá velmi dobře pracovat například u předcházení kardiovaskulárním onemocněním či cukrovce. V těchto případech je prevence úspornější variantou než následná léčba,“ říká Kabátek z VZP. I ostatní pojišťovny s novým rokem představily nové preventivní programy a benefity pro klienty. Řada z nich se týká třeba oblasti telemedicíny a vzdáleného přístupu k lékaři (více viz Hrot č. 48/2021).

Pokud prevence bude naopak nákladnější, peníze se logicky musejí najít jinde. VZP už třeba začala hledat možnosti úspor v samotném provozu. „I přes rychle rostoucí ceny materiálů, služeb a energií počítáme s tím, že nevyčerpáme celý povolený limit nákladů a vygenerujeme finanční úsporu ve výši zhruba dvou miliard korun v tomto i v dalších letech,“ říká Kabátek. Tyto úspory mají být převedeny částečně do rezervního fondu a částečně budou k dispozici na bankovním účtu provozního fondu k využití pro úhrady zdravotní péče.

Větší kontrola péče

Provozní úspory však v době, kdy se výdaje veřejného zdravotního pojištění zvyšují meziročně dvouciferným růstem, rozhodně nestačí. Sáhnout se tak bude muset i do samotné péče. Jde o velice nepopulární opatření, které ale může mít podporu u nové, pravicověji zaměřené vlády pětikoalice, jež do mandátu vstoupila se záměrem velké revize a úspory veřejných výdajů. Jako první by na řadu mohlo jít omezení zobrazovacích metod. Jak totiž ukazují zkušenosti pojišťoven, rentgenových, sonografických či endoskopických vyšetření se u Čechů vykazuje poměrně velké množství. Mnohdy se však zjistí, že byla provedena zbytečně, dochází k duplicitám, lékaři si mezi sebou výsledky vyšetření nepošlou a raději pacienta pošlou na to samé vyšetření znovu. „Jde o nadužívání péče, které nemá pro pacienta žádný benefit. Současný rozvoj výpočetní techniky a digitalizace zdravotní péče nám umožňují, abychom nemuseli pacienty posílat opakovaně na stejná vyšetření,“ má jasno Kabátek. Instituce tak bude využívání zobrazovacích metod více hlídat. V souladu se smlouvami s jednotlivými poskytovateli péče by pak sporná vyšetření nemusela proplatit.

Vladimír Barák

Omezit by se také měla délka hospitalizací. Ten, kdo potřebuje k regeneraci prostředí nemocnice, v ní samozřejmě zůstane po nezbytně dlouhou dobu. Jinak chce ale největší pojišťovna do budoucna podporovat spíše rychlé zdravotní zákroky s tím, že rekonvalescenci už pacient může absolvovat v pohodlí svého domova. „Chceme proto maximálně podporovat takzvanou jednodenní chirurgii,“ říká Kabátek. Ta spočívá v tom, že pacient přijde do zdravotnického zařízení ráno, přes den je mu proveden zákrok a večer již tráví doma. Jde o moderní západní trend, který má mimo jiné také pozitivní vliv na psychiku pacientů.

Pojišťovna také chce centralizovat specializovanou péči. Může tak činit prostřednictvím smluv, kdy si cíleně určuje, v jaké lokalitě a v jakém rozsahu bude proplácet konkrétní péči. Zjednodušeně lze říct, že léčbu velmi specifických a závažných onemocnění mají poskytovat zejména pracoviště ve velkých městech a s dostatečnou lékařskou kapacitou. „Pokud to je závažné onemocnění, je v zájmu klienta, aby byl léčen na pracovišti, kde je maximální zkušenost, co nejmodernější technologické vybavení, ale i komplexní multidisciplinární tým,“ vysvětluje Kabátek.

Podle Ladislava Friedricha ze Svazu zdravotních pojišťoven však tyto kroky činí pojišťovny průběžně. Tyto dílčí úspory do budoucna stačit nebudou. „Ani při zintenzivnění kontrol nemůžeme čekat ihned potřebné úspory v řádech miliard. Naopak je třeba jasně říct, že dílčí průběžné úspory aktuálně nemohou eliminovat obrovské dopady a zvýšení nákladů, které přinesla takzvaná kompenzační vyhláška v loňském roce nebo dodatečné zvýšení původně plánovaných úhrad do cenové vyhlášky na rok 2022, ani nyní opět narůstající náklady na testování covidu-19,“ upozorňuje Friedrich.

Managementy pojišťoven se shodují, že klíčovou roli tak bude i nadále hrát zejména navyšování plateb za státní pojištěnce, tedy platby státu na pojištění dětí, studentů, seniorů a nezaměstnaných. „Nová vláda již oznámila, že uvažuje o zavedení víceletého financování a pravidelné valorizace plateb za státní pojištěnce. Pokud by se našel legislativní prostor a víceleté financování by se uzákonilo, abychom mohli plánovat minimálně na tři roky dopředu, bylo by to pro stabilizaci systému do budoucna důležité a prospěšné,“ říká Kabátek z VZP. 

Fondy zdravotních pojišťoven

Hospodaření zdravotních pojišťoven je založeno na tzv. fondovém principu, kdy jsou jejich jednotlivé činnosti financovány přesně určenými finančními prostředky z jednotlivých fondů. Účel fondů je definován zákonem.

Základní fond

Nejdůležitější fond zdravotní pojišťovny, který primárně slouží k úhradě poskytnutých hrazených zdravotních služeb pojištěncům. Do tohoto fondu směřují především všechny povinně odvedené částky ze zdravotního pojištění.

Provozní fond

Využívá se k úhradě nákladů na činnost pojišťovny, tedy především k úhradě závazků souvisejících s její činností. Sem lze zařadit především platy zaměstnanců zdravotních pojišťoven nebo nákup běžného hmotného a nehmotného majetku.

Fond prevence

Lze z něj hradit zdravotní služby nad rámec zdravotní péče. Čerpání je postaveno na dobrovolné bázi. Fond prevence je tvořen především příjmy z pokut a penále a přirážek pojistného a minimálním přídělem ze základního fondu.

Rezervní fond

Slouží ke krytí schodků základního fondu a ke krytí hrazených služeb v případech výskytu hromadných onemocnění a přírodních katastrof. Je tvořen povinnými příděly ze základního fondu a zdravotní pojišťovna je povinna jej udržovat v zákonem stanovené výši.

Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR