Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Jakmile skončí pracovní doba, od své práce se zcela odpojte. Tuto radu odborníků nyní podporuje i nový zákon v Austrálii. Tamní zaměstnavatelé nesmí své zaměstnance po skončení pracovní doby jakkoli kontaktovat. A pokud tak učiní, zaměstnanci to mohou bez obav ignorovat.
Po Velké Británii, Francii a Portugalsku zavádí „právo na odpojení“ i Austrálie. Vládní návrh prošel legislativním procesem a dnes vstoupil v platnost. Podle nových zákonných ustanovení nemohou být zaměstnanci ve většině případů potrestáni za to, že odmítnou číst nebo odpovídat na požadavky ze strany zaměstnavatelů mimo pracovní dobu, jak informuje agentura Reuters. Podobnou legislativu přijalo již dvacet zemí, především v Evropě a Latinské Americe.
Podle zastánců zákona poskytuje tato legislativa zaměstnancům jistotu postavit se proti neustálému narušování osobního života pracovními e-maily, SMS zprávami a telefonáty. Tento trend se zrychlil během pandemie covidu-19, která výrazně narušila hranici mezi domovem a prací. S rozšířením práce z domova došlo k rozmělnění pracovní doby do delšího časového úseku.
„Před érou digitálních technologií k takovým zásahům nedocházelo. Lidé šli po skončení směny domů a žádný kontakt s prací neměli až do následujícího dne,“ uvedl John Hopkins, docent na Swinburne University of Technology v australském Melbourne.
Podle statistik Australané v roce 2023 odpracovali v průměru 281 hodin neplacených přesčasů, což odpovídá 130 miliardám australských dolarů, tedy zhruba dvěma bilionům korun.
Aby bylo možné zohlednit mimořádné situace a práci s nepravidelnou pracovní dobou, zákon stále umožňuje zaměstnavatelům kontaktovat své pracovníky, avšak pouze v odůvodněných případech. O tom, zda jde o oprávněný kontakt, bude rozhodovat místní úřad pro pracovněprávní vztahy, Fair Work Commission (FWC). Tento úřad bude brát v úvahu roli zaměstnance, jeho osobní okolnosti, způsob a důvod kontaktu, a bude mít rovněž pravomoc pokutovat porušení zákona.
Podle Australské průmyslové skupiny, která sdružuje velké zaměstnavatele, zákon způsobí zmatky a zpomalí ekonomiku. Odborníci na harmonizaci profesního a rodinného života však namítají, že jde o přijatelnou cenu, která povede k vyrovnanějšímu a spokojenějšímu životu pracovníků.
V Česku byla v minulosti přijata novela zákona upravující práci z domova. O celoevropském řešení „práva na odpojení“ se v minulém volebním období diskutovalo na půdě Evropského parlamentu, zatím však bez jasného výsledku.
