Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Poradenská společnost Knight Frank vypočítala, že díky pracovitým a spořivým předchozím generacím přejde na mileniály v příštích dvaceti letech rekordních 90 bilionů dolarů. Otázka zní: unesou to dnešní mladí lidé? Nebo je tak ohromná aktiva zničí?
V celé lidské historii nebylo na světě tolik aktiv jako v současnosti. Díky vysoké produktivitě a hospodářskému růstu předá v následujících dvaceti letech tzv. tichá generace (narození 1925 až 1945) a baby boomers (narození 1946 až 1965) mladším lidem – mileniálům (narozeným od 1980 do 2014) – aktiva ve výši 90 bilionů dolarů. Bude to tedy nejvyšší mezigenerační transfer v historii. Předávání vlády nad světem tak bude pro mladé velmi velkorysé, alespoň z ekonomického pohledu. Jak s tím vším ale naloží?
Každá generace je specifická a nemusí se nutně hovořit o nějakém mezigeneračním konfliktu. Jednoduše platí, že hodnoty lidí se mění a vliv na to má spousta činitelů. Nejen rodiče, ale třeba také škola, politická kultura a klima ve společnosti. O mladších generacích se tak často tvrdí, že k penězům a majetku nemají tak velký vztah. Více si cení třeba vlastní svobody. Co tedy bude s obrovským dědictvím, jež jim předchozí generace odkáže?
Podle Salvatore Buscemiho, spoluzakladatele a partnera investiční společnosti Brahmin Partners, je to velká neznámá. Podle něj jsou totiž mileniálové nepřipravení, pokud jde o starost o majetek, stejně jako nabývání nového. „Mileniálové jsou velmi nepřipraveni. Rozhodně nejsou tak dobře připraveni jako generace, která toto bohatství dosud vytvářela,“ řekl expert pro americkou televizi CNBC.
Mileniálové by měli mít nad zmíněným bohatstvím kontrolní a rozhodovací roli přibližně v době, kdy jim bude čtyřicet a více let. Jenže zatímco předchozí generace vnímaly kariéru jako velmi důležitou a jedním ze snů byl vlastní dům a vysoké zůstatky na účtech, dnešní mladí mají jiné představy o úspěšném a spokojeném životě. „Než by šetřili na dům, raději teď utrácí za avokádové tousty,“ glosuje to televize.
Generace Z se tedy spíše chová tak, že žije teď a tady. Zatímco jejich předchůdci se poměrně výrazně zaměřovali na spoření, konkrétně s ohledem na významné životní milníky své a blízkých, například zakládání rodiny či odchod do důchodu, generace mileniálů se orientuje spíše na krátkodobé cíle. V rozhovoru pro Hrot24.cz to s nadsázkou komentovala i elitní headhunterka Dita Sudová: „Znáte to přísloví dnešních mladých? Chtějí 3k – kilo, káru a klid. Takže vysoký příjem, super auto a pohodu,“ řekla expertka.
Podle Buscemiho bude největší problém, že dnešní mladí nebudou disponovat dovednostmi, jak se starat o majetek a zvětšovat jej. Souvisí to s tím, že dosud tak činili dnešní starší a střední věková generace. Mladší se to od nich ale nenaučili. Buď měli špatné učitele, nebo o to jednoduše nejevili zájem. „Protože nikdy nebyli nuceni. Otázkou je: budou v budoucnu vůbec motivováni, aby si ty dovednosti ještě osvojili?“ ptá se Buscemi.
Do vnímání vlastního bohatství a hodnocení významu dobré ekonomické úrovně v minulosti promlouvaly významné krize. Tichá generace si zažila světovou válku a významně ji to poznamenalo. Boomeři pak byli nuceni řešit velké ekonomické krize, které významně zamávaly globální ekonomikou. Na něco podobného zatím mladší generace, zejména Z, nenarazily. Možná tedy, že právě nějaký zásadní zlom je postaví do situace, kdy si budou nuceni osvojit dovednosti, nad kterými dnes jen mávnou rukou. Neznamená to ale, že by už dnes problémy světa mladé nezajímaly. Jak už v minulosti ukázalo několik sociologických studií, mladí se například dost zabývají stavem životního prostředí a mají velkou obavu z klimatických změn.
