Zahraniční návštěvníci českých lázní se cestovat bojí, samoplátci do nich nesmějí a ti, kterým je hradí zdravotní pojišťovny, nejsou, protože v nemocnicích se téměř neoperuje, a neprobíhají proto ani následné rehabilitace.

Skupina Royal Spa, provozující lázně v Luhačovicích, Ostrožské Nové Vsi, Velkých Losinách a Mariánských Lázních, přišla proto kvůli koronaviru loni na tržbách o 130 milionů korun. Letošní rok podle šéfa skupiny Martina Plachého bude ještě horší. „Ve chvíli, kdy se nemocnice začnou vracet do normálu, to bude minimálně čtvrt roku trvat, než přijdou pacienti na rehabilitaci po operacích,“ vysvětluje Plachý, který je zároveň viceprezidentem Svazu léčebných lázní.

Od března se povinně testuje ve firmách. Jak se to projevilo v lázeňství?

V lázních skupiny Royal Spa jsme začali nabízet antigenní testování už na začátku letošního roku s tím, že primárně budeme testovat naše zaměstnance. Postupně se však ukázalo, že zájem je velký, a tak jsme rozšířili nabídku i na veřejnost. Když pak vláda oznámila, že omezuje rehabilitační činnost a do lázní mohou jen ti, kteří mají péči alespoň částečně hrazenou, testování se stalo jednou z mála věcí, kterým se můžeme věnovat. Vytvořili jsme proto mobilní testovací týmy a po zavedení povinného testování ve firmách se ukázalo, že zájem ze strany společností je obrovský. Máme tedy čtyři mobilní týmy ve čtyřech našich destinacích a ty po dohodě vyjíždějí do firem, kde provádějí testování.

Kolik zaměstnanců stihnou denně otestovat?

Včera to bylo na jednom místě 180 zaměstnanců. Předpokládáme, že jeden tým by mohl během měsíce provést čtyři tisíce až pět tisíc testů.

Představují pro vás peníze za provedené testy určité krytí ztrát v lázeňství?

O to v tuto chvíli vůbec nejde. Samozřejmě existuje nějaká úhrada, byť se zpožděním, kterou můžete použít ke krytí ztrát z hlavní činnosti. Pokud však máme jen za leden ztrátu deset milionů, nejde o nějakou byznysovou příležitost. Aby to však nevyznělo, že nemáme zájem o přivýdělek. Každá vydělaná koruna se počítá, i když je to jenom zlomek ztráty.

Jaká je tedy aktuálně situace v lázních? Nakolik jsou naplněny?

K loňskému jaru se asi nemusím vracet. V létě lázně fungovaly naplno a sezonu podpořily i vouchery, ovšem proběhla zcela bez zahraničních klientů, což bylo pro řadu lázní úplné novum. Pak se začala situace zase zhoršovat, během října došlo k omezení péče jen na tu, která byla hrazena zdravotními pojišťovnami, ale asi za 14 dnů byla opět povolena rehabilitační péče placená i ze soukromé kapsy. To platilo až do konce února, kdy se péče pro samoplátce opět zastavila. Lidé, kteří si pobyt platí ze svého, jsou přitom pro nás v současnosti klíčoví.

Proč?

V nemocnicích se neprovádějí žádné operace, nemění se kyčle a podobně, a neposkytuje se tedy ani následná péče. Počet klientů, jejichž péče je hrazena zdravotními pojišťovnami, je proto extrémně malý. Třeba v Mariánských Lázních jsme museli úplně zavřít provoz. Ze 60 hostů, kteří tam byli, by zůstalo asi jen deset a kvůli nim nemůžeme držet v pohotovosti 30 lidí personálu a vytápět celý objekt. Mezi samoplátci byla přitom řada lidí, kteří prodělali covid a poté si zaplatili rehabilitaci v lázních.

Tu zdravotní pojišťovny nehradí?

Po covidu může jet do lázní jedině člověk, který prodělal těžký zápal plic. Ve chvíli, kdy máte třeba těžký průběh, ale nebyl jste v nemocnici, do lázní na hrazený pobyt jet nemůžete. I tito lidé přitom trpí různými postcovidovými syndromy, a doteď si proto lázně platili alespoň ze svého. To však skončilo. Řada zemí v Evropě přitom už rehabilitaci po covidu v lázních uznává. I my jsme proto navrhli ministerstvu zdravotnictví zavedení postcovidových indikací na indikační seznam.

Jaká byla reakce?

Měli jsme o tom jednání, podklady na ministerstvu mají a v tuto chvíli nemáme ani pozitivní, ani negativní odezvu. Doufáme, že to ministerstvo podpoří a že se to vyřeší nějakou jednoduchou legislativní cestou. Až 1,3 milionu lidí, kteří prodělali covid-19, by se díky tomu mohlo dostat do lázní. Ne všichni by asi měli nárok, ale těžkých stavů je rozhodně více než těch, kteří prodělali těžký zápal plic.

Které lázně jsou na tom z vašeho pohledu nejhůře?

Nejhůř si určitě vedou západočeské lázně, protože tam byl největší podíl zahraniční klientely. Lázně se specializací na pohybový aparát zase trápí neprobíhající operace. Třeba u nás v Losinách se však už snad blýská na lepší časy, protože nemocnice v Šumperku začala operovat klouby a kyčle a nyní doufáme, že to nebude přerušeno.

Zmínil jste poukazy. Pomohly vám ještě jiné kompenzace?

Poukazy nejsou kompenzace, ale podpora poptávky. To znamená, že si to musíme odpracovat, abychom dostali zaplaceno. Jinak se pohybujeme v rámci, který existuje. Můžeme čerpat příspěvek na mzdy z programu Antivirus, ale vzhledem k tomu, že většina lázní většinu času v nějakém režimu funguje, nedosahujeme na nejvyšší částky. Na hotelové služby jsme mohli čerpat příspěvky z programu Covid – Ubytování.

Můžete to konkrétně vyčíslit?

Jako skupina Royal Spa jsme v tržbách přišli o 130 milionů. Dostali jsme přitom deset milionů korun na podpoře z programu Antivirus, čtyři miliony přes Covid – Ubytování plus šest milionů v lázeňských voucherech. Tedy 20 milionů oproti propadu 130 milionů.

Původně jste přitom za loňský rok poprvé očekávali půlmiliardové tržby.

Konečný výsledek by mohl být zhruba 100milionová ztráta. S výjimkou Mariánských Lázní se nám ovšem snad podaří všechny lázně udržet v kladném hospodářském výsledku, a budeme tedy v plusu. O to horší bude letošní rok.

Proč?

Zaprvé loni jsme měli velmi solidní začátek roku, až do března se důležitá zimní sezona vyvíjela velmi dobře. Léto pak mnoho lidí využilo pro domácí dovolenou. To znamená silný začátek roku a dobrá mezihra mezi červnem a zářím. A důležité také bylo, že mnoho poukazů na lázeňskou péči už bylo vystaveno a jejich platnost prodloužena. Lidé, kteří měli poukazy do lázní, do nich tedy jeli se zpožděním a ve druhé polovině roku jsme žili z toho, co se odsouhlasilo v první polovině roku. Letos nemáme zdravotní klienty ani samoplátce, ze zahraničí sem nikdo nepřijede a ve chvíli, kdy se nemocnice začnou vracet do normálu, bude minimálně čtvrt roku trvat, než přijdou pacienti na rehabilitaci po operacích.

Tomáš Novák týdeník HROT

Jak dlouho mohou lázně takovou situaci ještě vydržet?

Některé hotely na Karlovarsku se neotevřely vůbec a zaměstnanci byli propuštěni. Pokud si projedete Mariánské Lázně a Karlovy Vary, najdete takových objektů spoustu. Objevily se také zprávy, že dvě větší lázeňské společnosti požádaly o ochranu před věřiteli. Situace je vážná, a když mluvím s kolegy, všichni vyjednávají s bankami, žádají o odklady úvěrů, shánějí peníze, kde se dá. Všichni bojují o holý život.

Nečelíte útokům nových investorů, kteří současnou situaci vnímají jako příležitost?

Spíše se o tom hodně mluví, ale žádné větší majetkové změny ještě nenastaly. Hotelů se nabízí hodně, ale ti, kteří je nabízejí, mají často představu o zlatém dole a trvají na vysokých cenách. Pády ovšem budou pokračovat. Změny budou i toho typu, že řada hotelů a lázní začne fungovat v jiném režimu. Pokud přijdou o personál, těžko ho budou znovu shánět a namísto lázní vzniknou wellness provozy.

A to se už děje?

Během jara řada lázeňských společností propouštěla, a když se v létě načas objevila poptávka a potřebovali lidi zpět, už na trhu nebyli. Teď je zase zavřeno, a teprve až se začne otevírat a vytvářet nová poptávka, ukáže se, že chybí hromada lidí. Nebudou kuchaři, nebude zdravotnický personál. Řada zaměstnanců využila změny a odešla třeba do logistiky, která dříve nebyla tak rozvinutá. Pravidla jsou přitom nekompromisní, ministerstvo zdravotnictví přesně říká, kolik musíte mít personálu, abyste mohl mít 60, 120, 240 lůžek. Pokud ho nemáte, nemůžete poskytovat zdravotní péči.

Vy za Royal Spa žádné odprodeje nezvažujete?

Věnovali jsme příliš mnoho úsilí, 25 let, než abychom to tak rychle vzdávali. Budeme bojovat až do konce a nic podobného není na pořadu dne. Jedeme v maximálně úsporném režimu a snažíme se, abychom ještě nějaký měsíc vydrželi.

Anebo naopak, neplánujete využít situace, abyste skupinu rozšířili?

To se může stát, nejde to ovšem bez bank, lázeňské zařízení není penzion nebo hotýlek, potřebujete obrovské zázemí. Bude tedy záležet na tom, jak se na to finanční sektor bude tvářit. Pokud dnes přijdete do banky a řeknete, že jste z lázeňství, zavřou před vámi dveře.

Ve Velkých Losinách jste plánovali rozšíření kapacit, mění se na tom něco?

Ve chvílích, kdy nepropadáme malomyslnosti, se bavíme hezkými věcmi, ať už to jsou plánované investice v Luhačovicích, nebo Velkých Losinách. Připravit v Česku záměr do podoby územního rozhodnutí a stavebního povolení je ale běh na dlouhou trať. Pracujeme tedy na rozšíření ubytovacích kapacit v Luhačovicích, ovšem v nijak ostrém tempu. Také v Losinách chceme rozšířit termální park o ubytovací kapacitu, máme hotovou studii a v současnosti čekáme na setkání s představiteli místních schvalovacích složek, kterým bychom představili koncepci. Prezentovat stavební záměry online nejde a většina úřadů ani nefunguje.

Takže to není tak, že jakmile skončí covid, vy kopnete do země?

To ne. Jsou to dlouhodobé záměry, které bychom chtěli mít do roku dvou ve fázi stavebního povolení a pak se rozhodnout, zda se do nich pustit, nebo ne.

Jste zároveň honorárním konzulem Singapuru. Co v této pozici aktuálně řešíte?

Singapur má ambasády jen v opravdu málo zemích a většinu svých potřeb zajišťuje právě prostřednictví honorárních konzulů. Já tuto pozici zastávám už 19 let, a jsem tedy jeden z nejdéle sloužících. Za normálních okolností můžeme vydávat víza, ověřovat dokumenty, pomáhat občanům Singapuru v nouzi, pokud jsou třeba okradeni. Nebo také připravujeme delegace. V tuto chvíli tady však žádný turistický ruch není, nikdo nikam necestuje, jedinou činností je ověřování dokumentů. Občas se ze Singapuru také ptají, jestli je to u nás opravdu tak zoufalé, jak to viděli na CNN.

Co jim říkáte?

Zrovna nedávno jsem měl jeden takový dotaz na základě reportáže CNN. Snažil jsem se to vysvětlit, aby to nebylo tendenční. A samozřejmě se také zajímali, jaký dopad může podle mého názoru mít současná situace na volby. Na druhé straně se rovněž snažím sledovat dění v Singapuru a shodou okolností se mě zrovna někdo ptal, kolik bylo v Singapuru úmrtí na covid.

Kolik?

To vám rád řeknu. Od začátku pandemie se v Singapuru nakazilo 60 tisíc lidí a zemřelo 29.

Singapur má přitom asi polovinu obyvatel Česka.

Pět milionů. Všechna opatření tam fungují, to zahrnuje přísné podmínky vstupu do země, nesmlouvavou karanténu, trasování, skvělou zdravotní péči a dnes už i očkování. Zkrátka rychlá a nekompromisní opatření a dodržování předpisů. Pokud se nepřizpůsobíte, máte smůlu.

Zavřou vás?

Četl jsem o případu britského turisty, který přijel do Singapuru za svou snoubenkou. Musel být otestován a podstoupit 14denní karanténu ve schváleném zařízení, což jsou většinou hotely. On se v takovém hotelu ubytoval, bydlel ve dvacátém patře, jeho snoubenka se ubytovala ve čtvrtém patře, které fungovalo jako běžný hotel. On za ní v noci vyrazil přes nouzové schodiště, ale pak se nedostal zpět, a musel tedy zavolat pomoc. Udělal to dvakrát a byl odsouzen na dva týdny vězení, jeho snoubenka na týden vězení. Když takový případ pak zveřejní média, myslíte, že to ještě někdo udělá?

Martin Plachý (50)

• Vystudoval mezinárodní vztahy na Vysoké škole ekonomické v Praze.

• Působil na ministerstvu zahraničí, začínal přitom v Singapuru. Už 19 let je honorárním konzulem asijské země v Česku. Zároveň je prezidentem Asociace honorárních konzulů v České republice.

• V roce 2013 nastoupil do vedení rodinné společnosti Royal Spa, po smrti otce Antonína v roce 2016 kompletně převzal řízení celé skupiny.

• Pod značku Royal Spa dnes spadají lázně v Luhačovicích, Mariánských Lázních, Velkých Losinách a Ostrožské Nové Vsi. Ty vlastní rodina Plachých napůl s rodinou miliardáře Zdeňka Zemka, který stejně jako Antonín Plachý pochází z Vlčnova na Slovácku.

• Je viceprezidentem Svazu léčebných lázní a viceprezidentem Evropského svazu lázní, ve kterém v letech 2012 až 2016 působil jako jeho prezident.

• Od roku 2017 je nositelem vysokého státního vyznamenání Singapuru – Public Service Star.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.