Petra Szeszula pěstuje minimozky. Nechce ovládnout lidstvo a nemá ani žádné jiné nekalé úmysly; chce usnadnit testování léků. Szeszula spoluzaložila ve Švédsku biotechnologický startup BrainZell a věří, že lidské miniorgány by se mohly stát běžnou součástí preklinických testů už do pěti let. Byl by to průlom. „Až devadesát procent léčiv dnes skončí v první fázi klinického testování na lidech, protože jsou předtím testována na zvířatech. Jenže lidé a zvířata se liší, a tak se řada vedlejších účinků neprojeví hned na začátku. Testování nových léčiv na lidských miniorgánech může být pro farmaceutický průmysl naprostou revolucí,“ vysvětluje Češka.

Přežije rok

Na začátku umělého minimozku je lidská buňka odebraná z kůže nebo krve, kterou vědci v laboratoři přemění na takzvanou indukovanou pluripotentní kmenovou buňku. Tu pak zhruba tři měsíce pěstují ve speciálním roztoku, který obsahuje všechny potřebné růstové faktory a živiny pro růst nervové tkáně. Tomuto shluku buněk se pak říká organoid, protože vzniká podobně jako lidské orgány při embryonálním vývoji – rostou postupně a můžeme na nich rozlišit jednotlivé struktury.

K testování léčiv se minimozky nejčastěji používají po třech měsících, růst ale mohou šest až osm měsíců, a pokud se jejich růst zastaví, živé vydrží další zhruba rok. „To je současný limit, protože organoidům chybí krevní cévy, které by přiváděly výživu i dovnitř orgánu. Vědci ale již zkoumají i možnost umělých cév,“ říká Szeszula.

Zájem vědců o novou technologii je obrovský, farmaceutické firmy situaci sledují, ale s větším využitím zatím spíše vyčkávají. Jedním z důvodů je podle zakladatelů BrainZellu i fakt, že testování na organoidech pro schvalovací orgány nových léčiv, jako jsou americká FDA nebo evropská EMA, zatím nestačí a vyžadují testy na zvířatech – změna legislativy se ale již řeší a schválení je jen otázkou času.

Vědkyně ekonomka

K pěstování minimozků se Petra Szeszula dostala vlastně náhodou – v odborném časopise Nature si přečetla, že kolegové ve Vídni poprvé v laboratoři vypěstovali nervovou tkáň. „V té době již vědci uměli pěstovat třeba játra a další miniorgány, ale vypěstovat funkční nervovou tkáň se dlouho nedařilo. Došlo mi, že je to revoluce a že chci být u toho,“ vzpomíná, jak po večerech jako svůj vedlejší vědecký projekt začala zkoušet pěstovat mozky. Záhy se k ní přidal kolega Robin Pronk a společně jako první ve Švédsku vypěstovali umělé lidské mozky a o několik let později založili i BrainZell.

K biologii, potažmo k pěstování mozků se Petra Szeszula dostala oklikou. Odmala tíhla spíše k ekonomii a byznysu, ostatně pochází z rodiny ekonomů, a proto se rozhodla pro studium ekonomie a managementu. Do Prahy na vysokou ale dojížděla se spolužáky z gymnázia, kteří většinou studovali medicínu nebo přírodovědu. „Jejich vyprávění mě neuvěřitelně fascinovalo. Chtěla jsem vědět víc, pochopit, jak to v buňkách funguje,“ vysvětluje, proč se záhy přihlásila i na biologii na Univerzitě Karlově a pokračovala ve vědecké kariéře molekulární bioložky.

Při výzkumech ji stejně jako mnoho vědců a vědkyň po celém světě poháněla touha po objevování neznámého a představa, že její práce může pomoci najít třeba lék na rakovinu a zachránit miliony lidí. „To vás drží nad vodou a udržuje při životě na čínských polévkách, zvládáte nespat, být šestnáct hodin denně v laborce, a to i o víkendech, a místo normálního života sedět u mikroskopu,“ popisuje. „Pak vám ale začne docházet, že vaše práce nejspíš nikomu nepomůže, protože ta propast mezi vědeckými výsledky a praxí je příliš veliká.“

Ke změně profesního směru jí pak paradoxně pomohlo i samo akademické prostředí. „Můj bývalý šéf nedostal granty a celá výzkumná skupina byla zrušena. My jsme ale pracovali na zajímavé technologii s komerčním potenciálem, chtěli jsme pokračovat, a tak jsme založili startup,“ vysvětluje Szeszula, která tento moment zpětně vnímá jako klíčový, protože tam se jako součást týmu o byznysu a startupech mnoho naučila a získala zkušenosti pro vlastní projekty.

Správně se nadechnout

Biotechnologické startupy buď mají technologii, pro kterou hledají uplatnění, nebo se naopak snaží vyřešit existující problém. A to je i cílem druhého start­upu Andning Med, kde je Petra Szeszula výkonnou ředitelkou. „V rámci jednoho inovačního projektu jsme spolu s dalšími odborníky z nejrůznějších oborů strávili dva měsíce na klinice, kde jsme pozorovali běžný chod a hledali problémy, co nefunguje, co nedává smysl,“ popisuje švédský přístup k inovacím.

Identifikovali na 600 problémů, ze kterých vybrali 200 potřeb a mezi nimi pak hledali tu jednu, již dokážou efektivně vyřešit, pomůže co největšímu počtu lidí a lze ji komercionalizovat. „Ukázalo se, že sedmdesát až devadesát procent astmatiků a dalších pacientů s dýchacími obtížemi dělá při inhalaci alespoň jednu chybu, což výrazně snižuje účinnost léčby a také sestry a lékaři tráví obrovské množství času neustálým vysvětlováním, jak správně inhalovat.“ Čtyřčlenný tým Andning Medu, složený z odborníků na medicínu, technologie, byznys a design, proto navrhl medicínskou pomůcku – nástavec inhalátoru, který má speciální senzory a pomocí mobilní aplikace vyhodnocuje, zda pacienti inhalují správně, nebo například opakují určité chyby. „Máme za sebou první kolo testování s pacienty, které přineslo pozitivní reakce. Nyní chystáme klinickou studii, a jakmile dostaneme povolení, chceme pomůcku ihned nabídnout k volnému prodeji. Do budoucna je naším cílem, aby ji proplácely zdravotní pojišťovny,“ říká Szeszula. 

Petra Szeszula, Ph.D.

Vystudovala ekonomii a management na České zemědělské univerzitě a biologii na Univerzitě Karlově. Mnoho let působila jako vědkyně ve švédském Karolinska Institutet. Nyní spoluzaložila a vede dva biotechnologické startupy.

Vědci a byznysmeni, spojte se!

• Kromě biologie studujte i byznys (nebo naopak), sledujte světové inovační inkubátory, buďte jejich součástí – dnes je to snadné, vše je online.

• Říkejte si o rady a pomoc a obklopte se skvělými lidmi – vytvořte si kvalitní multioborový tým, mějte mentory a specialisty, kteří vám poradí.

• Podporujte ženy ve startupech a vedoucích pozicích, jinak se ochudíte o polovinu lidského potenciálu.

Z akademické deziluze do byznysu

„Mimo akademii nikoho nezajímá, kolik máte vědeckých publikací,“ říká Petra Szeszula. Pro byznys je důležitější, zda váš nápad může být výdělečný, má dostatek zákazníků a je realizovatelný i ve velkém měřítku. „Baví mě propojovat vědu a byznys. V biotechnologickém startupu jsem mnohem blíže reálnému životu a je to nejrychlejší cesta, jak na základě vědy zlepšovat život lidí.“

Ve Švédsku si podle ní již dávno uvědomili, že pokud chtějí být bohatou a prosperující zemí, musí investovat do inovací a vzdělávání. „Skutečně to myslí vážně a nabízí velké množství nejrůznějších programů, inkubátorů nebo grantů propojujících svět vědy a byznysu. Taková podpora v Česku chybí, přitom nadaných a chytrých lidí máme mnoho.“