Konec německého mýtu? Volkswagenu láme vaz historicky zakořeněné toxické řízení

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Celý článek
0

Závislosti na lithiu z Číny se jen tak nezbavíme, přesun řetězce na Západ není rentabilní

Vybudování dodavatelského řetězce pro produkci lithia v Severní Americe a Evropě v takovém rozsahu, aby bylo možné obejít Čínu, je v současné době z ekonomického hlediska nereálné. Alespoň to tvrdí společnost Albemarle, největší světový producent lithia.

Vybudování dodavatelského řetězce pro produkci lithia v Severní Americe a Evropě v takovém rozsahu, aby bylo možné obejít Čínu, je v současné době z ekonomického hlediska nereálné. Alespoň to tvrdí společnost Albemarle, největší světový producent lithia.

Celý článek
0

Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Pěstitelka minimozků

Vědkyně Petra Szeszula opustila akademické prostředí, aby mohla zakládat biotechnologické startupy a řešit reálné životní problémy

Pěstitelka minimozků
Petra Szeszula | Archiv

Petra Szeszula pěstuje minimozky. Nechce ovládnout lidstvo a nemá ani žádné jiné nekalé úmysly; chce usnadnit testování léků. Szeszula spoluzaložila ve Švédsku biotechnologický startup BrainZell a věří, že lidské miniorgány by se mohly stát běžnou součástí preklinických testů už do pěti let. Byl by to průlom. „Až devadesát procent léčiv dnes skončí v první fázi klinického testování na lidech, protože jsou předtím testována na zvířatech. Jenže lidé a zvířata se liší, a tak se řada vedlejších účinků neprojeví hned na začátku. Testování nových léčiv na lidských miniorgánech může být pro farmaceutický průmysl naprostou revolucí,“ vysvětluje Češka.

Přežije rok

Na začátku umělého minimozku je lidská buňka odebraná z kůže nebo krve, kterou vědci v laboratoři přemění na takzvanou indukovanou pluripotentní kmenovou buňku. Tu pak zhruba tři měsíce pěstují ve speciálním roztoku, který obsahuje všechny potřebné růstové faktory a živiny pro růst nervové tkáně. Tomuto shluku buněk se pak říká organoid, protože vzniká podobně jako lidské orgány při embryonálním vývoji – rostou postupně a můžeme na nich rozlišit jednotlivé struktury.

K testování léčiv se minimozky nejčastěji používají po třech měsících, růst ale mohou šest až osm měsíců, a pokud se jejich růst zastaví, živé vydrží další zhruba rok. „To je současný limit, protože organoidům chybí krevní cévy, které by přiváděly výživu i dovnitř orgánu. Vědci ale již zkoumají i možnost umělých cév,“ říká Szeszula.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit