Špičkový biolog krotí rakovinu a říká: Boj o peníze na vědu je čím dál tvrdší

Doktor Galuzzi je v současnosti odborným asistentem na Katedře radiační onkologie Weill Cornell Medical College v New Yorku, USA. V České republice spolupracuje na výzkumu rakoviny s profesorkou Jitkou Palich Fučíkovou z 2. lékařskou fakulty Univerzity Karlovy a společnosti Sotio. Paní profesorka se věnuje nádorové imunologii. „Je to velmi prospěšná spolupráce, z níž snad budou těžit i pacienti trpící rakovinou,“ říká vědec v rozhovoru.

Na čem právě pracujete? Jaká je perspektiva uvedení na trh nebo do běžné praxe?

V současné době rozvíjíme dva hlavní směry výzkumu. Ten první je spíše základní, soustřeďuje se na molekulární mechanismy, které hrají roli v aktivaci imunitní odpovědi a odpovědi na imunoterapii u konkrétního typu karcinomu prsu. Ten druhý je spíše translační a je zaměřen na identifikaci imunologických mechanismů, které vedou k rezistenci na terapii u stejného podtypu karcinomu prsu. Tyto poznatky se v současné chvíli testují v rámci klinického hodnocení ve snaze zvýšit léčebnou odpověď na imunoterapii u karcinomu prsu.

Co považujete za nejúspěšnější nebo potenciálně průlomový objev?

I když předpokládám, že každý vědec má na podobnou otázku svůj osobní názor, je nesporné, že imunoterapie pomocí tzv. check-point inhibitorů, tedy blokátorů kontrolních bodů imunitního systému, způsobila v uplynulých 15 letech doslova revoluci v klinické léčbě mnoha typů rakoviny a další budou následovat. Nejnověji velké vyhlídky přinesly neoantigen-specifické vakcíny založené na technologii mRNA, která se ukázala být zásadní i pro zvládnutí pandemie covidu.

Spolupracujete s týmem profesorky Fučíkové, tedy s 2. lékařskou fakultou UK a společností Sotio. Jak jste se ke spolupráci dostal, jak dlouho trvá a jaký je její výsledek?

S profesorkou Fučíkovou jsem se poprvé setkal v Paříži v polovině roku 2010, kdy dočasně nastoupila do laboratoře profesorky a profesora Fridmanových ve výzkumném centru Cordeliers Research Center, kde jsem také pracoval v týmu vedeném profesorem Kroemerem. Vzhledem k částečně se překrývajícím směrům výzkumu jsme s profesorkou Jitkou Palich Fučíkovou a profesorem Radkem Špíškem rychle navázali oboustranně prospěšnou spolupráci, jejímž výsledkem bylo publikování 49 vědeckých článků indexovaných v Medline/PubMed.

Financování vědy je velkým tématem jak v USA, tak v České republice. Změnilo se něco za vlády prezidenta Bidena? Můžete porovnat podmínky v Evropě a v USA?

Financování vědy zůstává velkým tématem na celém světě a USA nejsou výjimkou. Ačkoli jsou podmínky ve Spojených státech skutečně lepší než v mnoha jiných zemích včetně České republiky, skutečný nárůst financování z federálních zdrojů je malý, pokud vůbec nějaký. Současně s tím neustále roste počet žadatelů o tyto prostředky, což má za následek zpřísnění podmínek, a tedy i tvrdší soutěž o to, kdo na finance nakonec dosáhne.

Oblastí, kde se uplatňují možnosti umělé inteligence, je celá řada. Týká se to také imunoterapie? A jaké zkušenosti s ní máte vy a váš výzkumný tým?

Ano, také v imunoterapii dochází k prudkému nárůstu využití umělé inteligence pro různé aplikace, zejména pro předpovídání citlivosti pacientů na léčbu z velmi rozsáhlých multiparametrických souborů dat, které je jinak obtížné zkoumat. Můj tým má s AI pouze nepřímé zkušenosti, což do značné míry odráží odborné znalosti současných členů týmu, ale spolupracujeme s několika partnery, kteří mají v této oblasti praktické zkušenosti. Výzkum je skutečně vysoce kolaborativní záležitostí a vytváření rozsáhlých sítí vědců s různými odbornými znalostmi je pro posun v této oblasti stále nezbytnější.

Názory v tomto rozhovoru jsou čistě osobní a nemusí se s nimi ztotožňovat primární zaměstnavatel Lorenza Galluzziho ani další společnosti, se kterými spolupracuje nebo spolupracoval.