Nejistá zelená budoucnost. RWE couvá z výstavby větrníků v Americe

Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu už má konkrétní dopady na rozhodování manažerů zahraničních firem. Německá energetická společnost RWE mění na nátlak akcionářů své plány na výstavbu větrných parků ve Spojených státech.

Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu už má konkrétní dopady na rozhodování manažerů zahraničních firem. Německá energetická společnost RWE mění na nátlak akcionářů své plány na výstavbu větrných parků ve Spojených státech.

Celý článek
0

Financování vědy? Soutěž o peníze je v branži čím dál tvrdší, říká špičkový biolog z Yale

Během mandátu amerického prezidenta Joea Bidena se objem peněz na zdravotní výzkum prakticky nezměnil, byť politik sliboval razantní navýšení. „Zároveň ale roste počet žadatelů. Ta soutěž mezi vědci je čím dál tvrdší,“ říká pro Hrot24 Lorenzo Galluzzi, respektovaný expert na buněčnou biologii a radiační onkologii z Yale University.

Během mandátu amerického prezidenta Joea Bidena se objem peněz na zdravotní výzkum prakticky nezměnil, byť politik sliboval razantní navýšení. „Zároveň ale roste počet žadatelů. Ta soutěž mezi vědci je čím dál tvrdší,“ říká pro Hrot24 Lorenzo Galluzzi, respektovaný expert na buněčnou biologii a radiační onkologii z Yale University.

Celý článek
0

Hrotcast: Češi začínají platit za Síkelovy chyby. Spoléhat na dovoz elektřiny je sebevražda

Ekonomická redaktorka Markéta Malá varuje, že závislost na dovozu energie přináší vysoká rizika a může Česko vystavit nečekaným výkyvům cen a dostupnosti elektřiny. V novém Hrotcastu také připomíná dva roky starý výrok tehdejšího ministra průmyslu Jozefa Síkely, který zavání naivitou.

Ekonomická redaktorka Markéta Malá varuje, že závislost na dovozu energie přináší vysoká rizika a může Česko vystavit nečekaným výkyvům cen a dostupnosti elektřiny. V novém Hrotcastu také připomíná dva roky starý výrok tehdejšího ministra průmyslu Jozefa Síkely, který zavání naivitou.

Celý článek
0

Novozélanďané a jaderná fúze: plazma o teplotě 300 tisíc stupňů, funkční reaktor za šest let

Novozélandská startupová firma OpenStar oznámila, že se jí podařil průlom ve vývoji vlastního reaktoru pro jadernou fúzi. Optimisticky tvrdí, že by komerční produkci elektřiny mohla mít už za šest let.

Novozélanďané a jaderná fúze: plazma o teplotě 300 tisíc stupňů, funkční reaktor za šest let
O životaschopný projekt jaderné fúze usilují desítky firem na celém světě | Shutterstock.com

Design nového reaktoru novozélandského startupu OpenStar má způsobit revoluci ve vývoji jaderné fúze a zásadně přiblížit lidstvo k prvnímu funkčnímu zdroji, který produkuje energii na stejném principu jako hvězdy – slučováním atomových jader. Zásadní změnou je, že fúzní reaktor nevyužívá zařízení typu tokamak, které vymysleli sovětští vědci v 50. letech minulého století. Tokamak vytváří toroidální magnetické pole a udržuje plazmu uvnitř.

OpenStar ale funguje na přesně opačném principu. Magnetické pole je generováno magnety uvnitř komory a plazma levituje vně ve směru jeho siločár ze severu na jih. Startupisté z Nového Zélandu se pochlubili, že vytvořili plazma o teplotě 300 tisíc stupňů Celsia trvající po dobu dvaceti vteřin.

Trvalo jim to necelé dva roky od začátku experimentů při investici necelých deseti milionů dolarů. Firmu OpenStar založil v roce 2021 její ředitel Ratu Mataira ve svém bytě ve Wellingtonu. Společnost věří tomu, že se její technologie rychle může komercionalizovat, hovoří o šesti letech.

K tomu je samozřejmě nutné zásadně zvýšit teplotu plazmatu – přes sto milionů stupňů Celsia – a také dobu jejího trvání. Původcem prakticky neomezeného zdroje energie má být fúze izotopů vodíku v plazmě.

Poslední roky se po celém světě zvyšují investice do vývoje fúzních reaktorů, vznikly desítky startupů, které chtějí být v závodě o vytvoření životaschopného projektu první. Investoři věří tomu, že je možné vyvinout technologii, která poskytne levnou a bezuhlíkovou energii bez vytvoření jaderného odpadu.

Ve Francii se staví největší mezinárodní projekt jaderné fúze, reaktor ITER. Vlastní projekty „umělého slunce“ na bázi tokamaku mají také Čína nebo Japonsko.

Mataira vysvětlil, že věří designu „tokamaku naruby“, který původně vymysleli američtí vědci v Massachusettském technologickém institutu (MIT). „Základní inženýrskou výzvou je, jak zajistit, aby magnet, který je obklopen plazmou, fungoval dostatečně dlouho, aby byl užitečný,“ zdůraznil Mataira.

Řešení jeho společnosti je napájeno baterií a umožňuje provoz po dobu 80 minut. Zakladatel novozélandské firmy je přesvědčen, že zařízení typu tokamak je příliš složité a přirovnal jej ke stavbě lodi v lahvi. Každá úprava a modernizace vyžaduje dlouhý časový úsek a další finanční prostředky.

Startup byl zatím financován výhradně novozélandskými investory a rizikovým kapitálem, jeho cílem je získat další peníze na rozvoj projektu v prvním čtvrtletí příštího roku. Mataira odhadl, že společnost bude potřebovat dalších 500 milionů až jednu miliardu dolarů, aby dokázala posunout technologii do komerční fáze.