Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
EU tlačí na Británii, aby se vrátila do organizace Euroatom, jinak nebude moci pokračovat v projektu ITER v jižní Francii, který zkoumá možnosti jaderné fúze a staví experimentální reaktor.
Brusel dal Spojenému království nůž na krk a chce jej vyloučit z největšího vědeckého experimentu všech dob – výzkumu jaderné fúze v rámci projektu ITER. Argumentuje tím, že není součástí evropského programu pro civilní využití jádra Euroatom.
EU se nelíbí, že Británie chce po brexitu pokračovat v projektu ITER (International Thermonuclear Experimental Reactor), ale přitom z Evropského společenství pro atomovou energii v reakci na hlasování o brexitu odešla v lednu 2020. Království by se mělo podle zástupců EU stát alespoň přidruženým členem Euroatomu.
Londýn naopak navrhuje, aby se britští vědci na výstavbě experimentálního fúzního reaktoru podíleli v rámci externího partnerství, podobně jako australští kolegové. Spojené království před čtyřmi roky odešlo z Euroatomu, protože podle Londýna za vynaložené peníze nezískalo adekvátní protihodnotu.
Technologie jaderné fúze je i přes dílčí úspěchy stále velmi vzdálena od bodu, kdy by mohla na komerční bázi vyrábět elektrickou energii. Její příznivci ale doufají, že po roce 2050 může být alternativou k současným jaderným reaktorům, které naopak jádra atomů štěpí.
Členy projektu ITER jsou kromě zemí EU také Čína, Indie, Japonsko, Jižní Korea, Rusko a Spojené státy. Výstavba experimentálního tokamaku probíhá už od roku 2013 a termín spuštění a získání prvního plazmatu se několikrát posunul. Naposledy na rok 2025, plné fungování tokamaku má ale začít až v roce 2035.
V roce 2005 se náklady na stavbu odhadovaly na pět miliard eur, v roce 2011 to bylo už šestnáct miliard eur a nyní se částka pohybuje okolo 22 miliard eur (546 miliard korun). Nezávislé odhady počítají dokonce se sumou mezi 45 až 65 miliardami eur (1,1 až 1,6 bilionu korun).
Spojené království má své vlastní ambice v oblasti výzkumu jaderné fúze. Británie plánuje postavit první komerčně životaschopnou fúzní elektrárnu na světě v hrabství Nottinghamshire. Britský Úřad pro atomovou energii nicméně doufá, že uzavře i mezinárodní spolupráci právě s dalšími členy ITERu.
„Mezinárodní spolupráce zůstává klíčovým pilířem naší strategie a doufáme, že bude možné dohodnout pokračující spolupráci s partnery ITER,“ uvedl britský jaderný úřad. Evropská komise možnou spolupráci odmítla komentovat.
