Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Zejména inflační tlaky ve službách ukazují na další možný růst cen vyšší než jsou tři procenta. S příchodem nového roku a lednovým přeceněním cen soukromého sektoru by mohla inflace dále zvyšovat svoje tempo, píše v komentáři ekonom Kryštof Míšek.
Zejména inflační tlaky ve službách ukazují na další možný růst cen vyšší než jsou tři procenta. S příchodem nového roku a lednovým přeceněním cen soukromého sektoru by mohla inflace dále zvyšovat svoje tempo, píše v komentáři ekonom Kryštof Míšek.
Když firma přijímá mladé zaměstnance, měla by mít nastavené funkční procesy. Ty umožní nováčkům, zejména těm s minimálními pracovními zkušenostmi, rychle se sžít s požadavky zaměstnavatele a podávat požadovaný výkon. I velké korporace však s tímto často zápasí. Absolventi tak tápou a zvažují, zda jim pracovní závazek v této podobě vůbec dává smysl. Výsledkem je častá fluktuace, která poškozuje všechny.
Když firma přijímá mladé zaměstnance, měla by mít nastavené funkční procesy. Ty umožní nováčkům, zejména těm s minimálními pracovními zkušenostmi, rychle se sžít s požadavky zaměstnavatele a podávat požadovaný výkon. I velké korporace však s tímto často zápasí. Absolventi tak tápou a zvažují, zda jim pracovní závazek v této podobě vůbec dává smysl. Výsledkem je častá fluktuace, která poškozuje všechny.
Britský bankovní regulátor tvrdí, že po odchodu Londýna z Evropské unie si evropské banky účtují za mezinárodní platby až pětinásobek předbrexitových sazeb.
Evropské banky vyjádřily ministerstvu financí „vážné obavy“ ohledně plánu britského regulačního orgánu omezit poplatky za mezinárodní digitální transakce. Bankám a fintechovýcm platebním společnostem tyto poplatky generují nezanedbatelné příjmy.
Britský regulační orgán PSR oznámil na začátku srpna, že hodlá stanovit horní hranici mezibankovních poplatků na jejich úroveň před brexitem. Pro online nákupy debetními kartami provedených klienty evropských bank v Británii by to znamenalo 0,2 procenta. U obdobných plateb provedených kreditními kartami platil strop 0,3 procenta. Dnes však tyto poplatky čítají zhruba pětinásobek.
Úřad uvedl, že cílem tohoto kroku je „ochránit britské podniky před přeplácením“ v návaznosti na rostoucí stížnosti na vysoké poplatky, které společnosti Visa a Mastercard maloobchodníkům účtují.
Předchozí strop pro mezibankovní poplatky přestal platit po odchodu Británie z EU, což přimělo regulační orgán PSR k přezkoumání trhu. Úřad odhadl, že jen v roce 2022 zaplatily britské podniky kvůli prudkému nárůstu poplatků 150 až 200 milionů liber navíc.
Evropské banky, které v brexitu vidí možnost beztrestně si účtovat, kolik se jim zlíbí, proti plánu protestují. Dvě profesní organizace - Evropská bankovní federace a Payments Europe - varovaly, že navrhovaný krok je „potenciálně diskriminační“ a představuje „riziko pro integritu vnitrostátních trhů platebního styku a retailového bankovnictví v EU“.
To je mimořádná argumentace. Banky jinými slovy říkají, že když v Británii nebudou moci zdražovat bez omezení (a bezdůvodně), ohrozí to jejich byznys v EU (kde omezujícími pravidly vázány jsou). Proto je to z britské strany podle nich protekcionistické opatření.
Navrhovaný strop by se přitom vztahoval pouze na online nákupy prováděné evropskými klienty ve Spojeném království, nikoli na online nákupy prováděné klienty britských bank v Evropském hospodářském prostoru, který zahrnuje EU a Island, Lichtenštejnsko a Norsko.
Trochu jiná je situace u fintechových firem a digitálních bank. Obě zmíněné bankovní organizace píší v dopisu britským činitelům, že fintechové firmy nenabízejí úvěry ve velkém měřítku, a jsou tak závislé na příjmech z poplatků za platby do větší míry než banky klasické.
Spor mezi evropskými společnostmi a britskými úřady je příkladem problémů, které přinášejí rostoucí rozdíly mezi Británií a Evropskou unií v přístupu k regulaci. Tlak regulátora PSR na omezení poplatků přichází i přesto, že nová labouristická vláda vyjádřila přání udržovat s Unií užší regulační vazby.
Zástupci evropského bankovnictví tvrdí, že jejich náklady na zpracování plateb se od odchodu Spojeného království z EU prudce zvýšily, zejména v souvislosti s nárůstem digitálních peněženek, jako jsou Apple Pay a Google Pay, které zvyšují jejich poplatky.
Dopis obou organizací vyzývá britské ministerstvo financí, aby potvrdilo, že banky a platební společnosti z EU „nebudou podléhat žádnému limitu, který by je nespravedlivě znevýhodňoval“, a že orgány Spojeného království budou před podniknutím „takového zásadního kroku“ konzultovat členské státy EU.
PSR při zahájení konzultací ke svým plánům uvedl, že původní prahová hodnota stropu se bude moci změnit, „jakmile bude provedena další analýza s cílem stanovit vhodnou úroveň“. Orgán dohledu měl zveřejnit konečnou aktualizaci v prvním čtvrtletí letošního roku, dosud tak však neučinil.
Jedna z velkých britských bank soukromě vyjádřila pro list Financial Times obavy, že EU zavede podobný limit pro britské banky jako odvetné opatření.
Spor o britská pravidla přichází v době, kdy bankovní branže prochází v USA, Evropské unii i Británii řadou regulatorních novot. Většina z nich je zaměřená na omezení predátorských praktik (například pokuta za nedostatek zdrojů na účtu a podobně).
