Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Moskevská burza zastavila obchodování s dolary a eury. Zostřené americké sankce se zaměřily na zbývající vazby mezi ruským finančním systémem a zahraničními bankami.
Ruská centrální banka uvedla, že směnné kurzy rublu vůči euru a dolaru se budou odvíjet čistě od mezibankovních transakcí. Moskevská burza Moex přestala s oběma měnami na konci minulého týdne obchodovat v reakci na posílené sankce ze strany Washingtonu.
Americké ministerstvo financí oznámilo, že jeho nejčerstvější opatření mají za cíl dusit ruskou „válečnou ekonomiku“. Znamená to, že tvorba cen rublu bude méně transparentní než dosud. To poškodí směnitelnost ruské měny a zvýší náklady tamních dovozců i vývozců.
Pro banky v zemích, které s Rusy stále obchodují (například Čína nebo Turecko), tím stoupá riziko sekundárních sankcí. Ty by je mohly odříznout od amerického finančního systému, například ztrátou přístupu k americkým dolarům.
„Představte si středověké město, kde se uzavře centrální trh. Stále budou existovat zemědělci, kteří budou chtít prodávat potraviny, a vesničané, kteří je budou chtít kupovat, ale budou se muset scházet v nějakých zákoutích po celém městě,“ řekl listu Financial Times Janis Kluge, vedoucí pracovník Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní otázky. „A právě to se stane v Rusku.“
Po dolarech a eurech je stále poptávka, dodal Kluge, ale pro kupující a prodávající cizí měny bude těžší se navzájem najít, což každou transakci prodraží. Vedlejším efektem tak bude snížená transparentnost ruské ekonomiky. „Pro běžné lidi to znamená, že bude o něco obtížnější převádět peníze z Ruska,“ uvedla Alexandra Prokopenko, pracovnice Carnegie Russia Eurasia Center.
Po vyhlášení sankcí některé banky nabízely prodej dolarů za 120 až 200 rublů, zatímco poslední kurz na Moex byl necelých 90 rublů. V současné době většina bank prodává americkou měnu za 93 až 99 rublů. Analytici moskevské společnosti BCS Express, jednoho z největších ruských brokerů, očekávají, že rubl v nadcházejících dnech klesne ve srovnání s úrovní před sankcemi o tři až pět procent.
Dopad sankcí na běžný život v Rusku však bude omezený. „Transakce v dolarech a eurech pro jednotlivce jsou již delší dobu výrazně zredukovány,“ uvedla pro časopis Fortune Sofya Donetsová, ekonomka finanční firmy Tinkoff Investments. „Pro průměrného Rusa se nic moc nezmění. Rovněž se nezmění další posilování pozice jüanu v Rusku,“ dodala Donetsová. Sankce jsou nastaveny tak, že obchodování s jüanem neomezují.
Podle údajů ruské centrální banky tvořila čínská měna v květnu více než polovinu objemu ruského forexového trhu. Podíl dolaru a eura klesl na zhruba 45 procent. Navíc již před nejnovější eskalací amerických sankcí tvořil mimoburzovní trh přibližně polovinu veškerého objemu obchodů s měnami.
Problémy se však objevují i v případě renminbi (tedy jüanu). Kvůli hrozbě sekundárních sankcí se čínské banky stále více zdráhají spolupracovat s ruskými bankami a společnostmi. Centrální banka kvůli tomu v květnu označila nedostatek likvidity v obchodu s jüanem za významné riziko pro ruský finanční systém.
Ruské úřady se přitom již nějakou dobu snaží odklonit od dolaru a eura a označují je v souvislosti se sankcemi za „toxické“. Podíl jüanu na obchodování se i díky tomu zvedl na zhruba polovinu veškerého obchodování s rublem. Ruské úřady zároveň prosazují opatření, která mají odradit jednotlivce i firmy od používání měn zemí, které se na protiruských sankcích podílejí.
Rozpětí mezi nákupními a prodejními cenami dolaru u Sberbank, polostátního ruského finančního domu, se ve srovnání s úrovní před sankcemi více než zdvojnásobilo. Ze zhruba čtyř rublů se stalo téměř 9,5 rublu; u eura se rozpětí zvýšilo z téměř necelých pěti na téměř dvanáct rublů.
Ruští devizoví makléři, včetně společností Finam a BCS, ve čtvrtek podle svých vlastních prohlášení pozastavili výběry z dolarových a eurových účtů. Akcie samotné společnosti Moex se propadly až o 15 procent, než se částečně zotavily.
Sankce zasáhly režim prezidenta Vladimira Putina na citlivém místě. Kreml od začátku války tlačí na centrální banku, aby podporovala rubl z propagandistických důvodů. „Neměl by se podceňovat psychologický dopad sankcí na směnný kurz, který je pro Rusy hlavním ukazatelem zdraví ekonomiky,“ řekl Kluge.
Rusové jsou však tak či tak zvyklí držet úspory v dolarech nebo eurech. Masově tak začali činit poté, co v 90. letech jejich úspory de facto zlikvidovala prudká devalvace rublu.
