EKONOMIKA, POLITIKA, BYZNYS

Warren Buffett plánuje po smrti přenechat 99,5 procenta svého majetku charitě

Legendární investor a předseda správní rady společnosti Berkshire Hathaway Warren Buffett se dále připravuje na to, že jeho majetek připadne potřebným. Čtyřiadevadesátiletý Buffett plánuje po své smrti přenechat 99,5 procenta svého zbývajícího majetku charitativnímu fondu, který budou spravovat jeho dcera a dva synové, uvedla agentura Reuters. Časopis Forbes v pátek odhadl hodnotu Buffettova majetku na 149,7 miliardy USD (3,6 bilionu Kč).

Legendární investor a předseda správní rady společnosti Berkshire Hathaway Warren Buffett se dále připravuje na to, že jeho majetek připadne potřebným. Čtyřiadevadesátiletý Buffett plánuje po své smrti přenechat 99,5 procenta svého zbývajícího majetku charitativnímu fondu, který budou spravovat jeho dcera a dva synové, uvedla agentura Reuters. Časopis Forbes v pátek odhadl hodnotu Buffettova majetku na 149,7 miliardy USD (3,6 bilionu Kč).

Celý článek
Hrot24, čtk
0

Česká filharmonie zahraje v Carnegie Hall. Proděláme na tom, ale vyplatí se to, říká její šéf Mareček

Česká filharmonie, nejvýznamnější tuzemský orchestr s půlmiliardovým rozpočtem, odehraje na začátku prosince tři koncerty v New Yorku, v patrně nejprestižnějším koncertním domě světa – Carnegie Hall. Jak ale říká její generální ředitel David Mareček, na takovém turné i přesto prodělá.

Česká filharmonie, nejvýznamnější tuzemský orchestr s půlmiliardovým rozpočtem, odehraje na začátku prosince tři koncerty v New Yorku, v patrně nejprestižnějším koncertním domě světa – Carnegie Hall. Jak ale říká její generální ředitel David Mareček, na takovém turné i přesto prodělá.

Celý článek
Jan Januš
0

Konec německého mýtu? Volkswagenu láme vaz historicky zakořeněné toxické řízení

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Celý článek
Anna Marvanová
0

Peníze pro učitele nebudou zadarmo

Učitelé budou jedinou profesí, jež bude mít přímo v zákoně garantováno, že objem peněz na jejich platy by měl každý rok činit 130 procent průměrné mzdy v zemi

Koncepční to příliš není, snaze o úspory ve státním rozpočtu to také moc neodpovídá. Kolega Jan Němec v jednom z předchozích čísel Hrotu situaci ve Sněmovně komentoval tak, že „poslanci v době bezprecedentní rozpočtové krize nehledali úspory, ale naopak se přeli o to, jak učitele neošidit. Jinými slovy: trvali na dodržení závazku i za situace, kdy se veškeré zvyšování platů bude dít na dluh“. Dobrý poznatek. Jenže ekonomický rozměr zdá se hrál v diskusi o zákonu až druhé housle.

O to překvapivější byl únik z ministerstva financí, podle kterého se má šetřit i ve školství. Byť trochu sofistikovanějším způsobem. Uvažuje se o tom, že by se zvýšil týdenní počet hodin takzvané přímé pedagogické činnosti učitele. Zjednodušeně řečeno doby, po kterou kantor přímo vyučuje. Vedlo by to k úspoře v tom smyslu, že by toho pedagog kvantitativně stihl víc. Nebylo by jich tedy potřeba tolik. Učitelské odbory i profesní spolky, jako například Pedagogická komora, už preventivně do novin rozeslaly, že je to pro ně nepřijatelné. Znamenalo by to prý, že se ještě více navýší doba, kterou si kantoři ukrajují ze svého rodinného života. „Již nyní pracují učitelé více než osm hodin denně. Znamenalo by to nárůst zátěže učitelů o 25 procent na deset hodin denně,“ informovala Pedagogická komora.

Učitelé jsou však státní zaměstnanci, a pokud stát chce šetřit, právě tlak na efektivitu státem placených lidí je jednou z možných variant. To, že by měli učitelé více učit, asi není od věci. Ruku v ruce s tím ale musí jít tlak na snížení byrokracie. Právě ta totiž učitelům a ředitelům škol zabírá nemálo času. Ministerstva by tedy neměla přicházet s prací „navíc“, ale „místo“ jiné. 

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit
Vladimír Barák
Vladimír Barák