Stávka učitelů na obzoru. Najde Bek peníze na školníky a uklízečky?
V minulosti se hojně řešilo, jaká je role škol. Všichni se shodli, že to není jen místo, kde se svítí a topí. A hle, stačilo pár let, a vážně se řeší, že možná nebude mít kdo zatopit nebo vyměnit žárovku.
Nespokojenost ředitelů škol s přídělem peněz na rok 2024 přetrvává i po pondělním setkání s ministrem Mikulášem Bekem. Ten prý udělal maximum možného. Odvrátit další protesty tak mohou už jen premiér Fiala a ministr financí Stanjura. Ti v minulosti ukázali, že domluvit se s nimi dá. Bude to platit i tentokrát?
Shrňme si současnou situaci. Ředitelé škol získali informace o tom, kolik peněz jim ministerstvo školství hodlá poslat. Ačkoli byla loňská stávka učitelů do značné míry prezentována jako úspěšná, protože ministerstvo korigovalo své úsporné tendence, a dokonce přislíbilo nějaké peníze navíc, konkrétní rozpis prostředků pro jednotlivé školy zveřejnil resort až nyní. A rozpálil ředitele a ředitelky škol do běla.
Ministerské sliby, že se pouze škrtnou neobsazená místa, vzaly rychle za své. Na sociálních sítích ředitelé vysvětlují, co rozpočty ve výsledku znamenají pro každodenní fungování jim svěřených institucí. Zdaleka podle nich nepůjde jen o neobsazená místa, ale peníze nebudou ani na ta, která jsou reálně obsazená, a navíc pro chod škol velmi důležitá, ačkoli těmto profesím za standardní situace (bohužel) nevěnujeme příliš pozornosti.
O navyšování platů neučitelského personálu – tedy školníků, uklízeček či kuchařek – nemůže být podle nich po nahlédnutí do schválených rozpočtů ani řeč. Právě naopak. V některých školách se bude muset propouštět. Jinak nevyjdeme, říkají ředitelé.
Udivený Bek, negramotné odbory
Jak je to možné? Lhal snad celou dobu ministr? Nerozčilují se jen samotní ředitelé (kteří, věřme, většinou kompetentní jsou), ale třeba také odbory, v jejichž případě je však permanentní naštvanost daná snad už od přírody, z čehož vyplývá, že bychom se jimi neměli zase až tolik zabývat.
Co je však zásadní: pokud se prý částky pro školy nezmění, připadají v úvahu další protesty, včetně stávek.
Ministr Bek kudy chodí, tam se diví. Školám přece vybojoval navýšení rozpočtu, jako jedna z mála kapitol si školství oproti roku 2023 polepšilo, když do škol jde letos o pět miliard korun víc. Citujme zprávu resortu: celkem v roce 2024 činí rozpočet pro regionální školství územně samosprávných celků 187,87 miliard korun. Oproti loňskému roku tak vzrostl rozpočet pro školy zřizované obcemi a kraji o 4,97 miliard. Tak co chcete?!
Opět se ukázalo, že v Česku počítat prostě moc neumíme. Státní maturitu z matematiky postrádáme jak u ministerských rozpočtářů, tak u odborářských bossů, kteří se očividně minulý rok spokojili s přísliby absolutních částek, aniž by zapluli do podrobností.
Školství je nutný výdaj
Ministr Bek veřejnosti nelže, když říká, že on udělal maximum – teď odhlédněme od jeho ne zcela povedené komunikace. Nicméně pokud mají školy zůstat alespoň na svém (z hlediska kvantity i kvality), peněz bude potřeba více, než kolik se mu podařilo vloni vybojovat u ministra Stanjury a premiéra Fialy: protože inflace, protože energie, protože mzdové náklady (přilepšení učitelům). Jinak řečeno žádný luxus ani komfort.
Bek nyní říká, že zásadnější změny v již navržených rozpočtech jsou záležitostí celé vlády. On prý v rámci přidělených peněz zahrál tolik muziky, kolik se dalo. Politikaření stranou, věřme mu chvíli.
V dalších dnech má proběhnout řada jednání (premiéra a ministra financí nevyjímaje). Bude to složité hledání peněz. A my bychom měli držet palce, aby se vydařilo, aby byl Bek úspěšný a do škol skutečně ve výsledku šlo více finančních prostředků.
Podpořit by jej měla třeba (jinak neviditelná) ministryně pro vědu Langšádlová. V tuto chvíli se totiž opravdu nebavíme o nějakém zvyšování kvality vzdělávacího procesu. Ale o tom, abychom vůbec udrželi stávající úroveň. Úpadek si za současného stavu školství dovolit fakt nemůžeme.