Pašování topného oleje
Pašování topného oleje plní pokladnu Íránu: miliardová síť je mimo kontrolu
Když se Mohammed Shia al-Sudani v roce 2022 stal premiérem Iráku, v zákulisí už běžel miliardový byznys. Díky vládním dotacím a propracované síti nelegálních tras proudí obrovské množství peněz z iráckého topného oleje do pokladny Íránu a jeho spojenců. Odhalené detaily ukazují složitý systém, který podkopává stabilitu Iráku a posiluje íránský vliv.
šéfredaktor
Pašerácká síť a její dopady
Základem operace je irácká politika dotovaného topného oleje pro asfaltové závody, která měla původně podpořit domácí průmysl. Ve skutečnosti se měsíčně odklání až 750 tisíc tun tohoto oleje, který je následně přeprodáván do zahraničí. Často se míchá s íránským olejem, aby se zakryly jeho skutečné zdroje. Írán tak obchází sankce, získává miliardové zisky a zároveň financuje irácké šíitské milice, například Asaib Ahl al-Haq (AAH).
AAH je klíčovým hráčem operace. Má úzké vazby na íránské Revoluční gardy (IRGC) a silné postavení v irácké politice i bezpečnostních složkách. Její vůdce Qais al-Khazali, na kterého USA uvalily sankce za teroristické aktivity, si z těchto opatření veřejně utahuje. Díky 16 parlamentním křeslům a kontrole nad státními podniky organizace bez větších problémů dostává pašovaný olej na světové trhy. Podle odhadů generuje tento nelegální obchod až 3 miliardy dolarů ročně, což dalece přesahuje oficiální exporty iráckého topného oleje.
Operace využívá dvě hlavní cesty. První spočívá v míchání iráckého a íránského oleje, což Íránu umožňuje obejít sankce a prodávat směs za vyšší ceny. Druhá zahrnuje přímý vývoz iráckého oleje s falešnými dokumenty. Jižní Irák, zejména oblasti Basry a přístavy Khor Al Zubair a Umm Qasr, tvoří hlavní uzly pašerácké sítě. Překládací operace během nakládky lodí zajišťují, že podobnost mezi druhy oleje z Iráku a Íránu ztěžuje odhalení podvodů.
Politické důsledky a bezradná vláda
Premiér Sudani čelí tlaku ze strany Spojených států, které jej při jeho zářijové návštěvě Washingtonu vyzvaly k ráznému zásahu proti pašování. Američané upozornili, že obchod financuje íránské milice a narušuje sankční režim. Sudaniho reakce je ale zdrženlivá, protože jeho vláda závisí na podpoře těch samých skupin, které pašování organizují.
Pokusy o reformy jsou zatím pouze povrchní. Předchozí premiér Mustafa al-Kadhimi sice omezil dotace a zvýšil ceny paliva, ale za Sudaniho vlády byly tyto kroky zrušeny. Naopak se téměř zdvojnásobil počet licencí pro asfaltové závody, které často slouží jen jako zástěrka pro získávání dotovaného oleje.
Rozsah pašování, stejně jako jeho vliv na regionální politiku, zůstává značný. Irácká vláda dosud nedokázala prosadit zásadní opatření, což ohrožuje ekonomickou suverenitu země, prohlubuje vliv Íránu a zhoršuje veřejnou důvěru v státní instituce. Írán pokračuje v těžení z iráckých zdrojů a institucí k obcházení sankcí a financování svých ambicí, zatímco Irák stále více ztrácí kontrolu nad vlastním osudem.