Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Znepokojení v Pekingu: Číně se nelíbí Putinovo strašení jadernými zbraněmi a nová ruská doktrína

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Celý článek
0

Pane Michle, přiznejte chybu. Dokud je čas

Guvernér ČNB Aleš Michl je po právu nervózní. Úrokové sazby měl zvýšit dávno, teď je v jistém smyslu pozdě. Přijde pokání?

Pane Michle, přiznejte chybu. Dokud je čas
Guvernér ČNB Aleš Michl | foto Profimedia.cz

Po zasedání bankovní rady ČNB, na němž opět nedošlo ke zvýšení úrokových sazeb, se guvernér ČNB Aleš Michl nebývale ostře pustil do kritiky vlády za její rozhazovačnost. Podle Michla bez redukce schodku bude nutné přece jen zvýšit sazby.

A tak se zdá, že v naší centrální bance roste nervozita. A to navzdory tomu, že v nové prognóze slibuje návrat k dvouprocentnímu inflačnímu cíli už na počátku příštího roku.

A také navzdory tomu, že vláda je rozhazovačná stejně jako před rokem a konsolidaci slibuje stejně jako před půl rokem a její vliv na inflaci určitě nesílí, když i v již zmíněné prognóze experti centrální banky odhadují, že bude letošní deficit – stejně jako ten v příštím roce – nižší, než čekali na počátku roku.

Příčinou neklidu v bankovní radě a toho, že pro zvýšení sazeb už není Tomáš Holub sám, ale má dva další, dosud neznámé parťáky, je právě vzrůstající obava, že inflace neklesne tam, kde má podle mandátu centrální banky být, ale zůstane po odeznění cenového šoku z energetické krize mnohem výše, než je zdrávo.

Poslední inflační statistiky celkem přesvědčivě ukazují, že ta část inflace dovezená v drahém plynu a ropě kvapem mizí a brzy může srazit aktuální růst cen do minusu, ale ta poptávková část daná růstem mezd i podnikových zisků a tím, že se firmám daří prosazovat vyšší ceny nejen na domácím trhu, je stále vysoká a úrokové sazby jsou na ni stále příliš krátké.

Po letní zlevňovací epizodě tak může nastat nová normalita, kdy se ceny vrátí k růstu. Sice už ne dvoucifernému, ale na těch pěti až šesti procentech mohou zůstat. To znemožní slibované snižování úrokových sazeb a vytoužené oživení ekonomiky. 

Činit nyní nějaké zásadní rozhodnutí je pak obtížné. Tato situace nemusela nastat, pokud by loni v létě sazby vzrostly ještě o dost více než na těch sedm procent, kde je Michlova bankovní rada zmrazila. Pak bychom byli sice asi v hlubší recesi, ale inflační očekávání by byla níže a mzdy by určitě nerostly o deset a více procent. Inflace by mířila bezpečně k dvouprocentnímu cíli a v létě jsme mohli sazby citelně snižovat.

Pokud se sazby zvednou nyní, je na takový vývoj už pozdě, a navíc rada s guvernérem tím přiznají svou chybu. Vyšší sazby totiž zaberou až za rok, takže si život se zdražováním užijeme déle. Jak moc déle, záleží na tom, jak bude ČNB otálet s pokáním.