Psal se 3. listopad 2020. Yonatan Striem-Amit seděl v hotelové konferenční místnosti. Velel týmu špičkových světových hackerů, kteří měli jediný úkol: pokazit průběh – a ovlivnit výsledek – volby prezidenta Spojených států. Po dvanácti hodinách prohráli bitvu, ale ve válce mají navrch.
Protentokrát to byla pouze simulace. Pod názvem Operation Blackout se odehrála začátkem února ve městě Manchester v americkém státu New Hampshire. Jejím úkolem bylo zjistit, kde všude mohou americké úřady očekávat hackerský útok v den, kdy se to hodí nejméně.
Izraelští hackeři
Akci iniciovala ve spolupráci s FBI firma Cybereason, již Striem-Amit provozuje v Bostonu a která se na předvídání takových událostí specializuje. (Ano, je to potenciálně skvělý byznys.) Striem-Amit je bývalý příslušník jednotky 8200, elitního týmu izraelské armády, jenž se věnuje výzkumu kybernetické války a podle dostupných informací je v něm pořádně honěný. K ruce měl někdejší kolegy ze stejné jednotky plus civilní hackery.
„Účelem je informovat státní orgány o tom, co všechno je během útoku na volby možné, a dát jim možnost připravit si nejlepší možnou reakci,“ řekl účastníkům před začátkem Striem-Amit. Jeho parta, nazvaná pro účel operace Kill Organized Systems (K-OS), měla za úkol rozhodit voliče; proti ní stál ve vedlejší místnosti tým sestavený z odborníků FBI, policistů newhampshireského okresu Nashua i místních strážců zákona z Manchesteru. Podle předem dohodnutých pravidel nesměli hackeři útočit na stroje zaznamenávající voličské hlasy; jinak bylo dovoleno vše.
Rozhodují tisícovky hlasů
Dějištěm bylo fiktivní americké město ležící v citlivé zóně některého ze států, které budou v listopadu příslovečným jazýčkem na vahách volebních výsledků. Proč to? Před necelými čtyřmi lety uspěl Donald Trump díky tomu, že v takových předem nerozhodnutých státech (Ohio, Michigan, Florida) dokázal těsně vítězit; 71 volitelských hlasů dostal z vítězství těsnějších než 1,5 procentního bodu, daleko nejvíce v dějinách amerických prezidentských voleb. Hillary Clintonová naproti tomu na celé čáře vítězila v „jasných“ státech, jako jsou Kalifornie nebo New York. U většiny států platí, že vítěz bere všechny volitelské hlasy, pročež Clintonová sice získala o téměř tři miliony hlasů více, ale volby (jejichž systém z definice nahrává státům méně obydleným) celkově prohrála.
Lze proto očekávat, že i letos může rozhodovat pouhých několik tisícovek hlasů. Logickým terčem útoku by tak mohla být oblast v některém z nerozhodnutých států, kde je vysoká koncentrace voličů „nepřátelské“ strany; z toho plyne pracovní název města: Adversaria, zhruba Nepřítelov. Pokud by útočníci tak či onak zabránili těmto voličům v hlasování, mohlo by to zásadně ovlivnit výsledek celých voleb.
Autobus je nerealistický
Tým strážců zákona, Adversaria Task Force, jim v tom měl zabránit a udržet město v co nejnormálnějším chodu. Ukázalo se, že to není vůbec jednoduché. V předcházejícím cvičení na totéž téma, jež Striem-Amit uspořádal loni v listopadu, najel do davu voličů autobus. Výsledkem bylo 32 mrtvých, ale účastníci nakonec vyhodnotili akci jako nerealistickou.
Tentokrát zvolili útočníci jinou taktiku. „Každé město má více životně důležité infrastruktury, než si normálně uvědomujete,“ citoval Striem-Amita server Quartz, jehož reportér byl simulaci přítomen. Právě narušení infrastruktury mělo vyvolat chaos, jenž by volební účast razantně snížil.
A do pojmu infrastruktura se vejde leccos, jak se měly „úřady“ rychle přesvědčit. Útočníci se nejprve nabourali do aplikace taxislužby Uber, aby vytvořili dojem, že o její služby je daleko větší zájem než ve skutečnosti (což umí její cenu znásobit). Vozy Uberu tvořily deset procent veškerých automobilů Adversarie a tým K-OS je záměrně posílal na nesmyslná místa. Zároveň se naboural do map firmy Google, do nichž vložil informace o neexistujících zácpách.
Vzápětí Striem-Amit a jeho lidé rozšířili po místních rádiových stanicích falešnou zprávu, že kandidát Demokratické strany (v souběžně pořádaných volbách do Kongresu) utrpěl infarkt a má na kahánku.
Uber, policie, semafory
V dalším kroku převzali útočníci kontrolu nad mobilními sítěmi: Nechali je fungovat, takže útok nebyl zjevný – zároveň však po nich začali šířit spoustu falešných zpráv. Jednou si vymysleli, že policie na ulicích bezdůvodně zadržuje a prohledává černochy; podruhé, že ICE (americký ekvivalent české cizinecké policie) zorganizovala zátah na přistěhovalce bez dokladů. Tytéž zprávy publikovali útočníci i na sociální médiích. Využívali k tomu „hacknuté“ účty městských úřadů i falešné účty s propracovanou minulostí (v příslušném slangu „deep-fake“).
Kromě toho získal tým hackerů kontrolu nad semafory, jimiž ve třech okrscích zcela zablokovali dopravu. Jako vyvrcholení celé akce nechal Striem-Amit čerpadly vytlačit splašky z veřejné kanalizace do ulic. Většího účinku nedosáhl tento fígl jenom proto, že v některých oblastech útočníci zároveň nechali vypnout dodávky elektřiny, pročež čerpadla nefungovala.
Výsledek – lépe řečeno, odhad výsledku – nebyl povzbudivý. Státním, městským a federálním orgánům se sice podařilo udržet město v chodu, volební účast však výrazně poklesla (konkrétní výsledky nebyly novinářům z pochopitelných důvodů k dispozici).
Úřady dospěly k rozhodnutí opakovat volby o týden později. To teoreticky zmařilo bezprostřední cíl útoku, tedy zajistit jejich preferovanému kandidátovi volební vítězství. I kdyby však odložení voleb prošlo, lze očekávat, že na cestě za svým dlouhodobým cílem, podlomením důvěry veřejnosti ve fungování společenského systému, útočníci o krok postoupili.
