Wallenberg: Reakce na koronavirus může společnost rozložit

Ekonomická impotence, vzájemná nevraživost a násilí patří k možným důsledkům reakce západních vlád na rozšíření nákazy novým koronavirem a jím způsobené onemocnění Covid-19. Vlády se musejí postarat o nejslabší členy své společnosti, ale nemohou si dovolit ztratit ze zřetele dopad svých opatření na ekonomický život, malými restauracemi počínaje a nadnárodními průmyslovými konglomeráty konče.

Komu připadá, že něco takového slyšel od Donalda Trumpa, má v jistém smyslu pravdu. Americký prezident sedl v neděli 22. března ke twitteru, aby informoval svět, že LÉK NA KORONAVIRUS NEMŮŽE BÝT HORŠÍ NEŽ SAMOTNÝ PROBLÉM. (To je samo o sobě legrační, protože Trump jen věrně parafrázoval den starý komentář deníku New York Times, jejž nesnáší.)

O tři dny později řekl víceméně totéž, jen v souvislých větách, v rozhovoru s deníkem Financial Times Jacob Wallenberg. Švédský průmyslník je jedním z bratrské trojice, jež ovládá – zcela či zčásti – firmy v hodnotě 250 miliard dolarů; jsou mezi nimi Ericsson či AstraZeneca.

Především však je Wallenberg pravým opakem amerického prezidenta, což mimo jiné znamená, že jej lidé berou vážně. Příslušník páté generace švédské průmyslnické rodiny je (stejně jako jeho bratři Peter a Marcus) nenápadný, nevyhledává publicitu, o svém jmění nemluví a koneckonců jeho výši ani přesně nezná, protože de iure jsou vlastníky „jeho“ firem asi dvě desítky rodinných nadací. Rodinným mottem je hledět do budoucnosti.

Zotavení nepřijde

A právě budoucnost Evropy nevidí Wallenberg (64) ve světle reakce většiny vlád na koronavirus obzvlášť růžově. Očekává v Evropské unii 20procentní až 30procentní ekonomický propad a právě takovou nezaměstnanost. „Žádné zotavení nepřijde; vypuknou nepokoje,“ citují ho Financial Times. „Dojde na násilí. Dramaticky rostoucí nezaměstnanost bude mít socioekonomické následky. Lidé budou prožívat muka: někteří zemřou, jiní se propadnou na dno a ještě další se budou cítit hrozně.”

Propagandemie: Strach má zlaté dno

Globální dezinformační válka všech proti všem nezašla koronavirem na úbytě. Naopak, její aktéři si společně osvěžili starou pravdu: nejcennější komoditou je lidský strach – o výdělek, o prestiž i o život.

Globální dezinformační válka všech proti všem nezašla koronavirem na úbytě. Naopak, její aktéři si společně osvěžili starou pravdu: nejcennější komoditou je lidský strach – o výdělek, o prestiž i o život.

Wallenberg by uvítal, kdyby vlády byly ochotny více sledovat dlouhodobý horizont důsledků svého počínání. „Vybrali jsme si jednu cestu a po ní jdeme. Ale jak to bude vypadat zítra? Jednoho krásného dne ten zítřek nastane a na ten budeme muset být také připraveni.“

Wallenbergovo Švédsko je jednou z mála evropských zemí, která nezavřela školy a nechala ekonomiku s mírnými omezeními běžet. Přesto mu hrozí horší recese než ta, jež zemi postihla v důsledku globální finanční krize v roce 2008 (viz graf).

Otevřete restaurace

Debatu o výjimečném přístupu k nákaze ve Švédsku podle Wallenberga formuje dichotomie života versus podnikání. On sám by však uvítal, kdyby se odvíjela v argumentaci „život versus život“. Staré lidi by stát měl chránit více, třeba i za cenu nucené karantény. Ale kromě toho by měla paralelně probíhat i diskuse o tom, jak společnosti co nejrychleji navrátit obvyklé rysy jejího fungování, otevřenými restauracemi počínaje a kulturní nabídkou konče.

Wallenberga může těšit fakt, že na rozdíl od mnoha jiných lidí podobného smýšlení je jeho hlas slyšet. Má například podporu padesáti nejvlivnějších evropských průmyslníků v rámci Evropského kulatého stolu průmyslu, kteří vedou firmy s celkovým ročním obratem okolo dvou bilionů eur ročně. To už je nějaká páka, která by měla být schopna zvrátit leccos – i skutečnost, že projednou sdílí názor i s Donaldem Trumpem.