Spor mezi elektronickými a klasickými cigaretami se přesouvá na evropskou úroveň a rozděluje postoje Evropské komise a Evropského parlamentu. Novelizovaná směrnice připravovaná Evropskou komisí může přinést zákaz netabákových příchutí a připravuje se také plošné zdanění e-cigaret. Podle Roberta Hrdličky, prezidenta Komory elektronického vapování, ale omezení e-cigaret může znamenat masový přesun zpět ke klasickým cigaretám.

Náplně do e-cigaret jsou u nás zdaněny normálně jako každý jiný výrobek, na rozdíl od tabáku se z nich ale neplatí žádná spotřební daň. Na úrovni Evropské komise se však o zdražování a zároveň harmonizaci daňového zatížení e-cigaret v celé EU jedná. Co debaty přinesou, se dozvíme v následujících měsících. Nicméně pokud je naším cílem snižovat zdravotní rizika spojená s kouřením, a ne jen schvalovat politicky přitažlivá rozhodnutí, měli bychom se držet současně nastaveného systému a alternativy zvýhodňovat.

E-cigarety jsou na trhu sice už patnáct let a existuje řada výzkumů o jejich vlivu, praxe nám ale ukazuje, že při rozhodování o otázkách, jako je právě zdražování, politici často předkládají spíše pocitová stanoviska. I přesto, že e-cigarety přinášejí jistá zdravotní rizika, jsou o 95 procent nižší než u klasických cigaret. To nám ukazují mezinárodní výzkumná data. Představa, že lidé kouření zcela opustí, není minimálně v nejbližší době realistická, a proto bychom se měli snažit rizika co nejvíc snižovat. S tímto stanoviskem souhlasí i Evropský parlament, který e-cigarety v roce 2022 začlenil do své Zprávy o prevenci a léčbě rakoviny.

Jak už jsem zmínil, Evropský parlament stojí za zvýhodněním e-cigaret jakožto prostředků v boji proti škodlivým účinkům i samotné závislosti na kouření. Z mezinárodních průzkumů totiž vyplývá, že lidé, kteří přejdou na elektronické alternativy, mají 80procentní šanci, že s kouřením běžných cigaret úplně skončí. Kromě toho stojí za tím, že je důležité podporovat takzvanou harm reduction, tedy obecné snižování zdravotních dopadů kouření oproti úplnému zákazu.

Oproti tomu Evropská komise nyní zahájila v reakci na Evropský plán boje proti rakovině veřejnou diskusi o kontrole tabáku v zemích Evropské unie, a připravuje tak novelu směrnice zabývající se tabákovými výrobky. Cílem je snížit do roku 2040 počet kuřáků na pět procent a dosáhnout tak „generace bez tabáku“. Navrhované kroky, které zahrnují i regulaci e-cigaret, však v současném kontextu nedávají smysl a mohou zdraví kuřáků spíše uškodit. Mezi hlavní body novely by totiž mohl patřit zejména zákaz netabákových příchutí nebo jiná tvrdá omezení. Na pořadu dne je i novela směrnice, která přinese plošné zdanění vapingu.

Vycházíme z dat, která nám jednoznačně ukazují, že kdyby v Česku došlo k velkému zdražení e-cigaret, hrozilo by, že se uživatelé vrátí ke kouření tradičních cigaret. Společně s výzkumnou agenturou Ipsos jsme v závěru minulého roku udělali průzkum na českých uživatelích e-cigaret, přičemž jsme zjistili, že v případě většího zdražení by se 22 procent vaperů vrátilo ke klasickým cigaretám a kouřili by jen tyto, 17 procent by si náplně míchalo samo z volně dostupných nezdaněných výrobků a 13 procent by shánělo náplně na černém trhu. To vše jsou nežádoucí reakce jak z pohledu tržního chování, tak zdravotních rizik pro uživatele.

U nás jsme zhruba někde uprostřed. Některé evropské vlády se pokoušejí vaping prostřednictvím různých opatření úplně omezit, naopak jiné země podporují harm reduction a doporučují e-cigarety jako účinný nástroj proti klasickému kouření. V Česku se smí vapovat například v restauracích, na rozdíl od kouření. A další regulace odpovídá povinným evropským normám, aniž by k nim přibyla nějaká další omezení.

Modelovým příkladem pro nás může být Velká Británie. Tamní ministerstvo zdravotnictví zpracovává sérii studií o dopadech e-cigaret a podniká informovaná rozhodnutí. Vláda dokonce v letošním roce spouští masivní kampaň s názvem „Swap to stop“ („Vyměň, abys přestal“). V jejím rámci bude zdarma rozdávat e-cigarety, přičemž do programu investuje v přepočtu asi 1,2 miliardy korun.

Cílem Evropské komise je kompletně zakázat veškeré netabákové příchutě. Ty jsou však v případě přechodu na e-cigarety velkou konkurenční výhodou a jejich regulace by mohla u některých uživatelů znamenat návrat ke klasickým cigaretám. To se nám potvrzuje například v Estonsku, kde jsou příchutě zakázané a prodávají se na černém trhu. Neodborné zacházení či nekontrolované výrobky s sebou přitom přinášejí silná zdravotní rizika. U oficiálně prodávaných náplní je v současné době nutné dodržovat přísná pravidla složení i uvádění informací na obalu.

Opět se vrátím k průzkumu – dle něj před osmnáctým rokem s užíváním e-cigaret začalo méně než čtyři procenta dotázaných, 72 procent mladých uživatelů ve věku 18–26 let před tímto rozhodnutím užívalo jiné tabákové výrobky a 17 procent jiné nikotinové výrobky. Výběr příchuti se navíc i u mladých uživatelů ve věku 18–26 let umístil až za dalšími, pro ně důležitějšími motivacemi, proč přejít na e-cigarety. Data nám tedy ukazují, že příchutě nejsou nejvíce problematickým aspektem a boj proti kouření u dětí a mladistvých by měl jít spíše jinou cestou.

Nejvýznamnějším důvodem, proč kuřáci přecházejí k e-cigaretám, je to, že tyto výrobky nezapáchají a mají díky nim možnost vapovat tam, kde je běžně zakázáno kouřit. Mezi další motivace patří menší škodlivost pro okolí i jejich nižší cena. Každý čtvrtý kuřák se pomocí vapování snaží zbavit závislosti na klasických cigaretách, a v případě mladých uživatelů takto smýšlí dokonce víc než polovina z nich. A s tím jim pomáhají také příchutě. Každý čtvrtý vaper totiž dle průzkumu Ipsosu uvádí, že mu netabákové náplně přechod usnadnily.

Ano, je to tak, obliba e-cigaret v České republice skutečně roste. V roce 2021 se podle Národního průzkumu užívání tabáku a alkoholu v ČR počet uživatelů zvedl ze 4,8 procenta populace na 7,4 procenta. Průzkum, který jsme realizovali s agenturou Ipsos, navíc ukazuje, že dva ze tří vaperů s užíváním začínají až po 25. roce života, přičemž tomuto rozhodnutí v 92 procentech případů předchází konzumace jiných tabákových nebo nikotinových výrobků. Pokud tedy kuřákům připravíme správné podmínky, můžeme počítat s tím, že se jejich poměr vůči uživatelům e-cigaret bude postupně snižovat.

Hlavní látkou, která při kouření způsobuje závislost, je nikotin. To bylo potvrzeno řadou výzkumů a je to samozřejmě něco, s čím musíme počítat a kvůli čemu existují nástroje jako nikotinové náplasti či žvýkačky. Svou roli hraje ale také samotný návyk, jenž se stává každodenní součástí kuřákova života. E-cigarety proto využívají nejen metodu postupného snižování přísunu nikotinu, ale také pomáhají kuřákům pomalu odvykat od rutiny, kterou mají. Setkáváme se rovněž s fenoménem, kdy se kuřáci klasických cigaret cítí být vyloučeni z kolektivu, pokud se snaží se zlozvykem skončit.

Upřímně věřím a doufám, že se můžeme k takovému výsledku minimálně přiblížit. Pokud budeme legislativní kroky volit správně a zaměříme se na fakta, ne na dojmy, půjde to. Všem nám jde o stejný cíl, jímž je snížení zdravotních rizik mezi obyvateli. Proto doufám, že budeme debatu i nadále otevírat a uvidíme díky tomu reálné pozitivní dopady. 

Robert Hrdlička

• Prezident Komory elektronického vapování.

• Předtím byl ředitelem a majitelem společnosti Valmont trading, velkoobchodu s elektronickými cigaretami.

• Mezi jeho záliby patří cestování, hudba a sport.