Konec německého mýtu? Volkswagenu láme vaz historicky zakořeněné toxické řízení

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Celý článek
0

Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Od Královce po Groznyj. Obrysy nového Ruska jsou snad ještě horší než ty staré

Na válečném pozadí humorné epizody s Královcem se odehrávají mocenské šachy, které dost možná silně ovlivní budoucí podobu Ruska. A není to nic pěkného.

Od Královce po Groznyj. Obrysy nového Ruska jsou snad ještě horší než ty staré
Čečenského vůdce Ramzana Kadyrova pojí s s ruským prezidentem Vladimirem Putinem blízké přátelství | foto Profimedia.cz

„Gratulujeme České republice ke znovuzískání Královce,“ zní po celém českém Twitteru. Účet nazvaný Královec se za 24 hodin své existence dočkal 1,5 milionu zhlédnutí a připsal si 26 tisíc sledujících. Komentáře slavily fiktivní připojení ruského Kaliningradu k České republice (na základě toho, že za Přemysla Otakara II. náležel Královec – pozdější Königsberg – právě Česku), čímž se mimo jiné z Česka stala osmnáctá největší země Evropy.

K satirickému projektu se přidali i dva ministři české vlády, Jan Lipavský a Jana Černochová. Poptávce po humoru ukrajinská tragédie nijak neuškodila.

Válka sama mezitím prodělala asi nejdramatičtější týden od svého únorového začátku. Vladimir Putin bleskově k Rusku „připojil“ okupované části Ukrajiny – ale ve chvíli, kdy to na Rudém náměstí slavnostně oznamoval, jeho vojáci z boje kvapně utíkali. Nechal vyslat k ukrajinské frontě vlak plný jaderného vybavení, ale jeho velení začali kritizovat jeho vlastní propagandisté (čímž se z nich podle platných ruských zákonů stali zločinci).

Ještě včera všemocný prezident najednou začal vypadat zranitelně.

Obrysy nového, postputinovského Ruska však jsou snad ještě horší než ty staré. Jako dva z protagonistů boje o moc se začali rýsovat Jevgenij Prigožin, šéf žoldnéřské skupiny wagnerovců, a čečenský bandita Ramzan Kadyrov.

Je to podobné, jako kdyby v amerických prezidentských volbách proti sobě stáli Vito Genovese a Ted Bundy. 

Prigožin i Kadyrov hlasitě volají po posílení ruského válečného úsilí, ale své vlastní muže z boje de facto stáhli.

Budou je potřebovat – těžiště války se nenápadně přesouvá z Chersonu někam mezi Sankt-Petěrburg, Moskvu a Groznyj. (A Královec, samozřejmě.)