Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Prigožinova sázka na tupého dělostřelce Surovikina nevyšla. Bez brzkého úspěchu wagnerovců může mít na kahánku i on.
Být Jevgenijem Prigožinem asi minulý týden nestálo za moc. Nebylo by divu, kdyby si předtím po dlouhou dobu myslel, že může všechno. Někdejší leningradský malomafián-vězeň-velkomafián-prezidentský kuchař-federální mafián-prezidentský důvěrník-globální mafián prožil moment své dosud největší slávy loni v prosinci.
Když Evropský parlament hlasoval o tom, jestli považuje Rusko za teroristický stát, rozhodl se Prigožin vyslat do Bruselu vzkaz. Nechal europoslancům doručit velké kladivo potřísněné falešnou krví – stejné kladivo, jímž jeho lidé z Wagnerovy skupiny o dva týdny dříve před kamerou popravili svého zběha v ukrajinské válce.
Zhruba v téže době pustil Prigožin do kyberprostoru jiné video, na němž jeho muži na východě Ukrajiny nadávají ministrovi obrany Sergeji Šojguovi a náčelníkovi generálního štábu Valeriji Gerasimovovi, dvěma mužům, kteří se z průběhu ukrajinské války zodpovídají přímo prezidentu Putinovi.
To vše proběhlo dva měsíce poté, co Prigožin prosadil (alespoň tak se má za to) do funkce vrchního velitele ruských vojsk v ukrajinské válce svého velkého spojence ze Sýrie, generála Sergeje Surovikina. Předcházela ho pověst, že není moc chytrý a nejlépe mu jde bombardování civilistů; ale co, když představuje takovou sílu.
Společně s tím Prigožin shodil rukavice; začal se objevovat v televizi (předtím byl třicet let problém sehnat jeho jedinou fotografii), vyjadřovat se k tomu či onomu, vyhrožovat Západu a vůbec se chovat, jak je mu vlastní – jako v situaci, kde se počítá jen absolutní síla. Spojenectví Surovikina s Prigožinem v tomto smyslu není nijak náhodné.
Takový názor na věci je prima, protože když jej vyznáváte, nemusíte dodržovat žádná pravidla. Děláte, co uznáte za vhodné, protože se o vás ví, že nesouhlasné postoje se potkají s velkým kladivem nebo raketou. Nevýhodou je, že nesmíte nikdy prohrát. Když je absolutní síla všechno, pak její nedostatek znamená, že najednou nemáte nic.
A Prigožin minulý týden prohrál. Po třech měsících Surovikinova ukrajinského angažmá převládl již známý pocit, že není moc chytrý a nejlépe mu jde bombardování civilistů; ale najednou to nestačilo. Putin generála odvolal a na jeho místo dosadil Gerasimova, exponenta klasické armádní věrchušky, jíž je Prigožin konkurentem. I ministr Šojgu se stále drží ve funkci (ačkoli třeba jen proto, aby bylo případně na koho svést další trable). Ti lidé, na jejichž politickou likvidaci se Prigožin zaměřil, přežívají.
A právě proto, že se do nich s vědomím vlastní síly pustil tak otevřeně, je pro něho jejich přežití (ačkoli nikdo neví, jak dlouhé) velký průšvih. Podobně rozpačitě si vedou wagnerovci – jsou sice asi jedinou složkou ruských okupačních sil, která dokáže Ukrajincům vzdorovat, ale úspěchů u Bachmutu dosahují jen skromných.
Je možné, že se Prigožin přepočítal. Správně identifikoval nechuť vůči neschopné armádní věrchušce, ale podle všeho z ní nebyl schopen vytěžit větší vliv pro sebe. To je přitom klíčovou součástí plánu.
Proč? Protože až při rozhodování o následníkovi Vladimira Putina půjde do tuhého (a to půjde), bude podpora armády rozhodující podmínkou úspěchu – přesně podle jeho vlastního principu absolutní síly. A podle téhož principu má nyní na kahánku celá Prigožinova moc.
