Ještě v únoru panovalo na finančních trzích přesvědčení, že koronavirus bude mít průběh zhruba jako epidemie SARS z roku 2003, tedy záležitost relativně izolovaná v asijském regionu. Tehdy se z globálního růstu HDP ukouslo pár desetinek a západní ekonomiky fakticky nebyly postiženy.

Data z hodně staré školy

Nejznámější předstihové ukazatele jsou indexy nákupních manažerů, ve Spojených státech ISM, v Evropě PMI. Indexy ISM jsou publikovány v USA od roku 1948, v Evropě máme historii indexů PMI až od roku 1997. Zpětně vidíme, že se podle nich dalo dobře orientovat po cestě dolů i nahoru v předchozí krizi roku 2008, nikoliv však letos. V Americe šly v průběhu roku 2007 ukazatele dolů a mluvilo se o takzvaném měkkém přistání, které sice nakonec vypadalo úplně jinak, i tak ale investoři aspoň získali čas na vyhlížení mračen na obloze. 

Tyto ukazatele dnes doslova hltá celý investiční svět. Otázkou pak je, zdali mají nadále přidanou hodnotu pro své uživatele. Přinášejí nyní vůbec nějakou konkurenční výhodu? Kromě toho, jak vyplývá z našich interních analýz, při poklesu ukazatelů pod kritickou hranici 50 bodů stejně už nemá cenu přehnaně reagovat a vyprodávat svá akciová portfolia, neboť v takový moment již bývají trhy v dostatečném poklesu a pravděpodobně blíže akciového obratu, než si myslíme.

Budoucnost ukáže, jestli indexům nákupních manažerů definitivně odzvonilo. Faktem je, že letos nám tato data byla k ničemu. Ještě v únoru, kdy index S&P oťukával svá maxima, americké indexy ISM ukazovaly hodnotu nad 50 body (indikovaly tedy expanzi – konkrétně vysokou hodnotu 57,3 pro služby a 50,1 pro výrobu), podobně jako kompozitní PMI v eurozóně. Poté burzovní indexy zamířily strmě dolů a až dlouho po nich následovaly stejný trend „předstihové ukazatele“. Zatímco index S&P 500 byl na svém dně 23. března, ISM (ve výrobě) se dotkl svého minima až 1. května na hodnotě 41,5.

Předběžné takzvané flash indikátory PMI od společnosti Markit byly o něco rychlejší, když prudce klesající trend indikovaly v eurozóně „už“ 24. března (tedy den po lokálním dně akciového trhu). I tak ale byla minima na indexech zachycena až o měsíc později, a to na do té doby nepředstavitelných 13,6 bodu pro kompozitní index eurozóny. Na dohled padesátibodové hranice se pak předstihové ukazatele vrátily až na konci června, tedy v době, kdy už některé akciové indexy lámaly historická maxima.

Alternativní vysokofrekvenční data

Každá krize je katalyzátorem změny lidského chování, a to platí i pro investiční profesi. Průběh letošního roku se nám v ekonomických grafech bude viditelně připomínat po dekády. Zároveň si budeme tuto krizi pamatovat jako moment, kdy jsme se naučili pracovat s naprosto odlišnými údaji. Je jich řada a my si na ně teprve zvykáme. 

Považte sami. Najednou Financial Times publikuje epidemiologické křivky, tedy průběh nakažených v mnoha zemích. Zaměřujeme se na kapacitu nemocnic v jednotlivých zemích a také na aktuální obsazenost lůžek na jednotkách intenzivní péče. Jako jedním z nejrychlejších indikátorů ekonomické aktivity se ukazuje spotřeba elektřiny. V porovnání s předkrizovým stavem se díváme na celkovou mobilitu či její omezování, karetní transakce, návštěvy restaurací a obchodních center, intenzitu dojíždění do zaměstnání, obsazenost metra nebo počet letištních pasažérů. Náladu na trhu práce indikují inzerované volné pracovní pozice a týdenní počty žádostí o podporu v nezaměstnanosti.

Stará známá ekonomická data s měsíční frekvencí jako inflace, nezaměstnanost či maloobchodní tržby nyní vypadají jako z hodně staré školy – s výjimkou toho, že se jejich úrovně dostaly na dříve naprosto nepředstavitelné úrovně. Zrovna měsíčně publikované maloobchodní tržby nestíhají za online daty z platebních karet, která jsou vidět prakticky okamžitě – otázkou zůstává, kdo k nim má přístup. Data z platebních karet se ukazují tím nejlepším, co zatím máme – lze podle nich vidět tržby doma či v zahraničí, v restauracích, kamenných obchodech nebo e-shopech.

Snaha o získávání alternativních vysokofrekvenčních dat zdaleka nekončí. Jejich boom se odehrál v uplynulé dekádě a letos touha po jejich zpracování a použití dramaticky zesílila. Sociální média a crowdsourcing, data od Googlu nebo z aplikace Robinhood či dokonce satelitní snímky front před americkými supermarkety jsou zajímavou studnicí datových možností. Otázkou zůstává, jak a kdo je bude schopen přetavit ve skutečnou alfu (nadvýnos na akciovém trhu). Stále platí, že výhodu má ten, kdo vidí jiné věci než zbytek davu. Mít přístup k datům je jedna věc, opravdové umění se však skrývá v jejich správné analýze a chytré interpretaci.

Autor je hlavní investiční stratég ČSOB Asset Management.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot. Předplatit si ho můžete ZDE.

O datech v čase pandemie