Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Znepokojení v Pekingu: Číně se nelíbí Putinovo strašení jadernými zbraněmi a nová ruská doktrína

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Celý článek
0

Spor o letiště. Nové ranveje nechtějí v Londýně, Paříži ani v Praze

Na pražském magistrátu se vede spor o to, zda se má v době útlumu letecké dopravy stavět další ranvej na letišti v Ruzyni. Stejné dilema řeší i v Paříži nebo Londýně.

Spor o letiště. Nové ranveje nechtějí v Londýně, Paříži ani v Praze
ilustrační foto | Shutterstock.com

Pražští zastupitelé v prosinci vyslovili souhlas se změnou územního plánu, který by umožnil výstavbu paralelní ranveje na Letišti Václava Havla Praha. Rozhodnutí ale štěpí koalici, která ovládá magistrát. Projekt podporuje náměstek primátora Petr Hlaváček, jenž je členem TOP 09. Proti je naopak další náměstek primátora pro životní prostředí Petr Hlubuček z hnutí STAN. Obě strany ale v Praze tvoří koalici Spojené síly pro Prahu.

Pro rozšíření letiště hlasovali opoziční zastupitelé z hnutí ANO a ODS. Předsedkyně zastupitelů ODS Alexandra Udženija argumentuje zejména tím, že česká ekonomika bude v době rekonvalescence z covidu potřebovat stimul v podobě posílení logistiky. Stavbu by měla mít na starosti státní firma Letiště Praha, začít se má v roce 2028. 

Pražské letiště se má stát v tomto plánu zásadním místem, přes které se do země dostane více turistů i obchodníků. Pro českou exportní ekonomiku je posilování pozice letiště ve střední Evropě zásadní pro následující roky, je přesvědčena Udženija. „Komfort přímých letů je pro prosperitu naší země naprosto klíčový,“ zdůraznila politička. 

Nejde o ekologii

Hlaváček rozšíření zase obhajuje tím, že umožní utlumit noční provoz letiště nedaleko centra Prahy, protože vznikne kapacita pro více více odletů i příletů během dne. Nelze podle něj a priori tvrdit, že rozšíření letiště je neekologické a naopak zamítnutí další ranveje ekologické a klimaticky lepší.

Tímto směrem se ubírá právě kritika Hlubučka. Nová dráha naruší klimatické sliby pražské metropole v oblasti dopravy. Bude také více obtěžovat obyvatele v okolí Ruzyně hlukem. 

Hlubuček je sám starostou Prahy-Lysolají a proti vyšší intenzitě leteckého provozu dlouhodobě protestuje. Tvrdí, že plán stavby je starý 50 let a posudek vlivu na životní prostředí EIA vychází z údajů v roce 2005. Rozšíření letiště by se přiblížilo o 1,6 kilometru k hustě zastavěnému území, stěžují si kritici záměru. Mezi nimi jsou i starostové Nebušic, Suchdola nebo ředitel pražské zoo Miroslav Bobek. 

Argumentuje se i tím, že trend je v západních zemích opačný. V Paříži vláda stopla plány na rozšiřování letiště Charlese de Gaulla. To je po londýnském Heathrow druhým největším letištěm Evropy, ročně odbaví 76 milionů pasažérů. Praha je až na 38. místě s necelými 18 miliony pasažérů (jedná se o údaje z roku 2019 před kolapsem turismu kvůli čínské chřipce). Nová ranvej by měla kapacitu navýšit až na 21 milionů lidí ročně. 

Rada havního města Prahy s návrhem i nadále nesouhlasí. Hlubuček připouští, že je potřeba letiště modernizovat, ale může se rozvíjet bez stavby další dráhy. Praha by se podle náměstka primátora měla hlavně zaměřit na urychlení výstavby rychlodráhy spojující letiště s pražským metrem a na výstavbu nové linky D. 

Praha další turisty nezvládne

Hlavní město nadto podle něj není schopné dlouhodobě zvládat další miliony turistů ročně navíc. „Praha byla před vypuknutím pandemie koronaviru za hranou udržitelného cestovního ruchu a rozhodně není v zájmu Pražanů investovat desítky miliard do navýšení kapacity letiště za účelem ještě zvýšit příliv turistů do Prahy,“ zlobí se Hlubuček.

Rozšíření naopak podpořilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Bez zvýšení kapacity bude pražské letiště upadat a profitovat z toho bude konkurence v Budapešti, Varšavě, Vídni a Berlíně, obává se vláda. Mluvčí Letiště Praha Kateřina Pavlíková zdůraznila, že nelze mluvit ani tak o rozšíření, jako spíše o provozní změně, kdy "jednu dráhu nahradíme druhou". Letiště se podle ní věnuje udržitelnému rozvoji, uhlíkové neutralitě a podpoře udržitelného turismu do budoucna. 

V případě londýnského letiště Heathrow se vede politická a právní bitva o třetí ranvej přes deset let. Nejvyšší soud na konci minulého roku stavbu posvětil, naopak proti záměru rozšíření největšího letiště v Evropě jsou místní občanská i ekologická sdružení. 

Argumenty jsou stejné jako v případě Prahy. Na jedné straně hluk a posilování fosilní letecké dopravy, na druhé pracovní místa a zajištění konkurenceschopnosti pro celou zemi. S dalším růstem obrovského letiště nesouhlasí londýnský starosta Sadiq Khan. Zvýšit své kapacity by podle něj mělo vzdálenější letiště Gatwick. Nyní se čeká na konečné stanovisko vlády. Boris Johnson v minulosti rozšíření Heathrow vehementně kritizoval, ještě loni byl k mamutímu projektu skeptický.