No nekup to
Vzrušená debata posledních pár týdnů na téma zrušené výroby kombíku Fabia v Mladé Boleslavi má pokračování, protože se objevily první zprávy, že Škoda Auto už nepočítá ani s další generací svého modelu Scala.
hlavní komentátor
Aby toho nebylo málo, šéf automobilky Thomas Schäfer prohlásil, že pokud bude platit emisní norma Euro 7, nebude možné prodávat automobily levnější než dvacet tisíc eur čili bratru půl milionu korun.
Boj s klimatickými změnami prostě něco stojí a musíme myslet na budoucí generace, říkají ozelenění politici a byznysmeni a věřící veřejnost jim za to tleská.
A pak jsou lidé, kteří chtějí vidět čísla. Kolik to stojí a co si za to kupujeme. Mezi takové patří Björn Lomborg, dánský statistik zabývající se klimatickou změnou a mezi klimatickými bojovníky značně neoblíbená osobnost. Rozhodně nepopírá skleníkový efekt a panel IPCC bere vážně a neváhal ocenit jeho poslední zprávu. Nicméně k elektromobilitě tweetoval poměrně surový propočet. Jestliže všechny země splní své cíle, které si v elektromobilitě předsevzaly, budou emise redukovány o 0,1 procenta a teplota se do konce století sníží o 0,002 stupně Celsia. Možná nepočítá dobře, ale těžko o tom lze diskutovat, když žádný takový propočet ten, kdo třeba v Evropě chce ukončovat výrobu spalovacích motorů v roce 2035, neučinil.
Jde o likvidaci kapitalismu…
Těžko pak lze tvrdit, že v celé zelené agendě jde opravdu o životní prostředí, a nikoli o ovládnutí ekonomiky státní administrativou a eliminaci tržních mechanismů. Tedy o faktickou likvidaci kapitalismu.
Jen samotný Volkswagen investuje nějakých čtyřicet miliard eur na přechod k úplné elektromobilitě. Tedy k výrobě automobilů, které budou dražší, budou se tudíž méně prodávat a bude na nich mít nižší marži. To na první pohled běžného občana nebolí, než mu dojde, že nižší marže znamená i méně peněz na výplaty a nižší daně, takže bude méně peněz nejen na financování dalších dopadů zelené revoluce, ale i na zdravotnictví, školství, vědu či sociální programy.
Dnes máme na stole projekt Fit for 55 bez toho, aby existovaly alespoň dopadové studie, tedy aniž by lidé tušili, co je bude stát cesta, po níž je politici vedou jako hlodavce za píšťalkou krysaře. Že by vznikaly dokonce nějaké hlubší cost-benefit analýzy, z nichž by bylo jasné, co si za reálně vydělané peníze v tomto zeleném dobrodružství kupujeme, tedy jaký reálný dopad na teplotu na planetě má kromě těch elektromobilů třeba uzavření uhelných elektráren nebo drastické zdražení vytápění, si můžeme jen nechat zdát.
… nikoli o záchranu planety
Racionální analýzu nahradilo velmi účinné strašení. Vedro zabíjí, přináší sucho, povodně, tornáda, vyvolává migraci. Co na tom, že ta čísla nesedí a katastrof nepřibývá, ačkoli by podle předpovědí přibývat mělo.
Již zmíněný Lomborg k tomuto strašení jedovatě cituje ve svém nedávném článku ve Financial Times vědecký lékařský časopis Lancet. V něm publikované studie uvádějí, že přibližně půl milionu lidí ročně zemře v důsledku vysokých teplot, ale 4,5 milionu lidí zemře na chlad. Jak se teploty za poslední dvě desetiletí zvýšily, způsobilo to každý rok dalších 116 tisíc tepelných úmrtí. Jenže ubyly také mrazivé vlny, takže na chlad zemřelo o 283 tisíc lidí méně. Z toho lze vyvodit, že globální oteplování zachránilo 166 tisíc životů.
Ale to se do mýtů o globálním oteplování nehodí. Tam jde čím dál zřetelněji o politiku a o moc, a nikoli o nějakou záchranu planety.
Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.