„Očekáváme absolutní zkázu. Nevíme, jak zajistíme obživu, když je chov mušlí naším jediným povoláním,“ konstatuje Anastasios Zakalkas, pětatřicetiletý farmář z Kyminy. Červencová vlna extrémních veder zvýšila teploty v Thermajském zálivu, klíčové oblasti produkce mušlí, nad 30 °C, což je pro měkkýše smrtelné. Takto vysoké teploty narušují metabolické procesy měkkýšů, což jim brání získávat kyslík a udržovat fyziologickou rovnováhu, což vede k jejich úhynu.

Podobná situace nastala už v roce 2021. „Tehdy vědci předpokládali, že podobné podmínky se nebudou opakovat po deset let. Mezi lety 2021 a 2024 se však ukázalo, že frekvence a intenzita veder narůstají, což jednoznačně naznačuje zhoršování klimatických podmínek v regionu. Dnešní realita dokládá, že klimatická krize je reálná hrozba, a to i pro největší skeptiky,“ uvádí pro Reuters mořský biolog Kostas Koukaras.

Řecko patří mezi přední evropské producenty středomořských mušlí s roční produkcí okolo 20 000 tun, přičemž většina je exportována na trhy v Itálii, Španělsku a Francii. V roce 2021 dosahovala hodnota řeckého akvakulturního sektoru přes 15 miliard korun, čímž se Řecko řadí na třetí příčku mezi evropskými státy, hned za Francií a Španělskem.

Pro zhruba sto farmářských rodin z oblasti Kyminy představuje současná situace existenční hrozbu. „Máme strach,“ přiznává Sotiris Tsaros, farmář s třicetiletou praxí. „Pokud se situace zopakuje i příští rok, přijdeme o vše, co jsme vybudovali. Uvažujeme o instalaci chladicích systémů nebo hledání alternativních lokalit s chladnější vodou, ale to vyžaduje značné investice, které si nemůžeme dovolit.“

Odborníci apelují na státní podporu pro chovatele postižené krizí. „Jsme na prahu kolapsu celého sektoru chovu mušlí v Řecku. Je nezbytné, aby stát zasáhl a poskytl pomoc,“ dodává Koukaras v souvislosti s blížícím se klimatickým summitem COP29 v Baku.

Za použití AI korektora.