Planeta se otepluje rychleji, než se čekalo. Podle evropské služby pro monitorování změn klimatu Copernicus Climate Change Service (C3S) překonají letošní záznamy ty loňské, jež už samy o sobě byly rekordní. 

Toto varování přichází před nadcházejícím klimatickým summitem OSN známým jako COP29, jenž se uskuteční příští týden v ázerbájdžánském Baku. Státy zde budou hledat shodu na výrazném zvýšení financování boje proti změně klimatu. 

C3S uvedla, že od ledna do října byla průměrná globální teplota tak vysoká, že rok 2024 už bude nepochybně nejteplejším rokem v historii – aby se tento trend zvrátil, musely by teplotní anomálie až do konce roku klesnout téměř na nulu.

„Základní příčinou tohoto rekordního roku je změna klimatu,“ řekl šéf C3S Carlo Buontempo agentuře Reuters. „Klima se otepluje globálně, na všech kontinentech a ve všech oceánských pánvích. Takže je nevyhnutelné, že tyto rekordy budou překonány,“ dodal. 

To potvrzují i další vědci, kteří varují, že následky tohoto trendu jsou už nyní viditelné v extrémních projevech počasí – vedle vyšších teplot se zrychlují i další jevy, jako jsou sucha, vlny veder, hurikány a povodně.

Vědecké záznamy C3S, které sahají až do roku 1940, ukazují, že globální teplota stabilně roste. Letos bude poprvé o více než 1,5 stupně vyšší než v předindustriální éře, tedy v období před rokem 1850, kdy lidé začali spalovat fosilní paliva na průmyslové úrovni. Hlavní příčinou globálního oteplování jsou emise oxidu uhličitého vznikající ze spalování uhlí, ropy a plynu

Klimatoložka Sonia Seneviratneová ze Spolkové vysoké technické školy v Curychu, prohlásila, že ji tento milník nepřekvapil, a vyzvala vlády na COP29, aby souhlasily s přijetím důraznějších opatření na odklon svých ekonomik od fosilních paliv. „Limity stanovené v Pařížské dohodě se pomalu rozplývají,“ podotkla.

Růst teploty se neprojevuje pouze v dlouhodobých průměrech, ale má bezprostřední dopady na každodenní životy lidí. 

Jen za poslední týdny jsme byli svědky katastrofálních bleskových povodní ve Španělsku, které si vyžádaly desítky životů, Peru zasáhly rekordní lesní požáry. K tomu se přidávají silné větry, jako například hurikán Milton, jehož sílu zvýšila právě změna klimatu způsobená lidskými aktivitami. V září řádila velká voda i ve střední a východní Evropě včetně České republiky, v Bangladéši zničila více než milion tun rýže, což způsobilo astronomický růst cen potravin. Podobné jevy budou podle expertů stále častější, intenzivnější a s ničivějšími následky.

Na setkání v Baku se země světa pokusí vyjednat zásadní zvýšení financování na boj proti změně klimatu. Očekávání ohledně výsledků rozhovorů ale nyní snížilo vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. 

Summit bude jedním z posledních pokusů světových lídrů dohnat zpoždění v plnění závazků přijatých v Pařížské dohodě z roku 2015. Ta stanovila cíl udržet globální oteplení pod 1,5 °C.

Tento limit jsme dosud nepřekročili, vztahuje se totiž na průměrnou globální teplotu v průběhu několika desetiletí. Vědci z C3S však očekávají, že cíl padne kolem roku 2023 – a letos k tomu uděláme první krok.