Prodeje aut v Česku i v celé Evropě od začátku letošního roku postupně rostou a automobilkám se daří kompenzovat loňské tragické jaro. V tuzemsku se za první čtyři měsíce prodalo meziročně asi o 12 procent osobních aut více.
O to zajímavější jsou údaje v kolonce prodaných elektromobilů. Loni si český trh vedl zdánlivě dobře, když si polepšil o více než 330 procent. V absolutních číslech vypadá tento údaj podstatně méně impozantně: celkem šlo jen o 3262 prodaných elektromobilů.
Od letošního ledna do dubna se ale trend obrátil. Navzdory nízké srovnávací základně z roku 2020 se vozů na baterie – i přes růst celého trhu – prodalo téměř o 29 procent méně než za první čtyři měsíce loňského roku. Počet klesl z 1053 na 753 kusů. Dařilo se naopak hybridům – nové majitele si jich našlo o 144 procent více než loni.
Česko tak patří mezi země s nejmenším rozšířením elektromobilů v Evropě. Laťka přitom není nijak vysoko: průměrný podíl elektrovozů na celkovém počtu registrovaných aut byl v EU před rokem jen 0,2 procenta. Nejlépe si vedou Rakousko, Dánsko a Švédsko s 0,6 procenta. Naopak Česko nebo Polsko jsou na opačném konci žebříčku s méně než desetinou procenta.
Nekonkurenční cena
Květnová analýza České spořitelny o elektromobilitě v Česku a Evropě ukazuje poměrně jasný důvod velkých rozdílů v oblibě elektromobility mezi evropskými zeměmi. Největší podíl mají tam, kde vlády zároveň nějakým způsobem dotují nákup a/nebo provoz elektromobilu.
„Lídrem je v tomto ohledu Norsko, kde se loni prodalo více elektromobilů než aut s konvenčním pohonem. Jenže podpora je tam zároveň největší v Evropě,“ upozorňuje šéf společnosti Volkswagen Financial Services Vratislav Strašil. Podstatně vyšší cena auta na baterii s výkonem srovnatelným s benzinovým či naftovým autem je podle něj hlavní překážkou. Když se k tomu přidá chybějící infrastruktura, motivace pro výběr elektroauta tak není velká.
Jak podporují elektromobilitu jiné země? Například Rakousko, které vévodí žebříčku v EU, nákup elektroauta podporuje sníženou daní z přidané hodnoty i silniční daní, podobně jako Německo. Kromě toho náš jižní soused dotuje také samotnou kupní cenu, což má společné třeba se zmiňovaným Finskem a Švédskem. Jinými slovy, z analýzy vyplývá, že patrně nejvíce motivujícím bonusem pro podporu elektromobility je přímá dotace.
Česko je naproti tomu v dotování elektromobilů podstatně opatrnější. Majitel auta na baterii pouze nemusí platit za dálniční známku a má snížený registrační poplatek při koupi auta. „Jinak jsou u nás podpůrné programy velmi omezené a týkají se hlavně municipalit, ne už koncových zákazníků nebo firem,“ dodává Vratislav Strašil.
Nový vůz? Raději ojetinu
Výrobci do nových modelů elektroaut investují obrovské sumy peněz, což se podle zástupců automotive byznysu dříve nebo později projeví poklesem cen. A to především díky levnějším bateriím, které dnes stojí až za třetinou nákladů při koupi elektromobilu.
V jejich prospěch by měl hrát ještě jeden fakt: růst cen také u aut s benzinovými a naftovými motory. Automobilky se jednak kvůli přísným emisním limitům budou snažit zákazníky motivovat k nákupu ekologičtějšího vozu zdražením těch méně „zelených“. A jednak tradiční auta zdraží také kvůli rozložení nákladů na investice právě do elektromobility.
Výsledkem ale může být paradoxně situace, která bude ještě méně ekologická než ta dnešní. Jak upozorňuje analýza České spořitelny, zdražení může řidiče přimět k delšímu využívání staršího vozu nebo nákupu levnější ojetiny.
„V konečném důsledků se může stát, že současná přísná emisní regulace automobilového průmyslu v krátkodobém a střednědobém horizontu nepovede ke snížení emisí z dopravy, a tudíž ke zlepšení životního prostředí. To v případě, že se vlády či EU nerozhodnou výrazně podpořit obměnu vozového parku,“ varuje Radek Novák z České spořitelny.