Na konci května to v českých bankách jen zašumělo. Po dlouhých pěti letech příprav, řadě zvratů a nejrůznějších právních manévrech definitivně padlo chystané spojení bankovních aktiv skupiny PPF s Monetou Money Bank. Na trhu se tím odbrzdily dosud neviditelné síly.

V kancelářích od Pankráce přes Michli, Invalidovnu, Radlice až po Stodůlky – všude tam sídlí významné tuzemské banky – začaly bleskově vznikat specializované týmy, které dostaly jediný úkol: analyzovat možnosti převzetí šesté největší banky na českém trhu z pohledu velikosti aktiv.

„Moneta byla vždy pro strategické hráče na trhu zajímavý cíl. Nikdo z nich by ale nešel proti PPF. Teď se situace dramaticky změnila a všichni vyhlásili pohotovost. Vidíme zájem všech velkých domácích bank, ale hovoří se také třeba o bankovních skupinách z Polska,“ popisuje aktuální situaci nejmenovaný český investiční bankéř, který dění kolem někdejší GE Money Bank bedlivě sleduje.

Ačkoli zatím nejsou přesně známé záměry nového šéfa PPF Jiřího Šmejce, který v rámci svého prvního velkého rozhodnutí v čele skupiny dlouho chystanou operaci spojení s Air Bank odpískal, všichni tuší, že role PPF v příběhu může rychle skončit. A onen asi třetinový podíl, který PPF v Monetě v posledních letech zkoncentrovala, může pro zájemce představovat poměrně pohodlný způsob, jak si otevřít cestu k ovládnutí velké a zajímavé banky.

Moneta je po několikaleté terapii ze strany Spurného a PPF dobře nachystána na prodej, ačkoli původní aranžmá bylo složitější a přisuzovalo roli kupce naopak Monetě. Podle původního plánu měla totiž Moneta koupit Air Bank a česko-slovenský Home Credit, načež by PPF zvyšovala svůj podíl v Monetě. I tak je banka technologicky, vlastnicky i manažersky dobře naladěná na budoucí vlastnické změny.

Z lovce se stala lovná zvěř. Hra se změnila, to vědí všichni. „Banka má ambicióz­ní plán, kterému důvěřujeme. Budeme podporovat rozumné růstové iniciativy. Kroky PPF vnímáme přesně tak, jak byly prezentovány. Z kupujícího se stal prodávající. Neobáváme se, že by o Monetu nebyl zájem, je to vysoce kvalitní strategické aktivum,“ říká k tomu Oliver Škutil z Petrus Advisers, aktuálně třetího největšího akcionáře Monety, který dlouho bojoval proti plánům PPF a šéfa Monety Tomáše Spurného. Fond Petrus Advisers od začátku tvrdil, že banka má větší potenciál růstu sama, aniž by musela draze přikupovat bankovní společnosti z lůna PPF.

Silná šestka

Škutil tuší, že pokud PPF svůj podíl prodá, pak jednoznačně strategickému zájemci, který bude mít ambici celou banku ovládnout. Navíc by mu stačila dohoda s PPF, rakouským fondem Petrus a případně s Tykačem a měl by bez problémů na dosah většinový podíl.

„Důležité teď budou kroky PPF. Zatím ale nevíme, jakou strategii má. Na podobné úvahy je brzy, jednání teprve začnou,“ dodává představitel rakouského fondu Petrus, který aktuálně v Monetě kontroluje asi sedmiprocentní podíl a společně s uhlobaronem Pavlem Tykačem se přetahují o pozici druhého největšího akcionáře. Aktuálně to po­dle výpisu na stránkách Monety vypadá tak, že Tykač má v bance o pár desetin procenta vyšší podíl.

Jen formální překážkou by mělo být ujednání, podle kterého PPF nemůže dvanáct měsíců prodat svůj podíl. Výjimkou jsou totiž banky a jinak regulované finanční instituce.

Moneta má pro stávající banky na českém trhu i případné nováčky zajímavou pozici. Patří k největším bankám na trhu, ačkoli ve většině důležitých ukazatelů s velkým odstupem za silnou čtyřkou. Z pohledu hodnoty aktiv ve výši 310 miliard korun je tržní šestkou. Její vlastní kapitál – důležitý ukazatel, který se používá při oceňování bankovních domů – aktuálně překračuje třicet miliard korun. Současné tržní ocenění na burze bance přisuzuje cenovku přes čtyřicet miliard korun.

Profimedia.cz

Pro představu, tržní čtyřka – UniCredit Bank – má hodnotu aktiv 870 miliard korun a její vlastní kapitál dosahuje osmdesáti miliard korun. Také pátá největší banka na českém trhu a nejbližší větší konkurent Monety – rakouská Raiffeisenbank – má solidní odstup, když její aktiva dosahují hodnoty 520 miliard a vlastní kapitál 42 miliard korun.

Stejně tak ale Moneta představuje velmi silnou tržní šestku, neboť za ní zeje propast. Nejbližšími pronásledovateli jsou jí domácí investiční banky PPF Banka a J&T Banka. Zde ale srovnání pokulhává, neboť ty se zaměřují na zcela jiný druh bankovnictví.

Z retailových hráčů jí tak na záda kouká zejména české Fio a Air Bank ze skupiny PPF.

Lépe je na tom Moneta z pohledu počtu klientů. Zejména díky nedávné akvizici stavební spořitelny Wüstenrot se stala dokonce čtvrtou největší bankou v Česku (1,4 milionu zákazníků), a je tak dokonce větší než Raiffeisenbank a UniCredit Bank.

A právě z tohoto rozložení tržních sil lze dobře odvodit potenciálně nejvážnější zájemce o Monetu. Už nyní se nejvíce skloňují právě banky UniCredit a Raiffeisenbank, které mají formulovat první nabídky směrované Jiřímu Šmejcovi.

Obě velké nadnárodní bankovní skupiny totiž v Česku na svoje poměry nemají zdaleka takové tržní postavení. Díky pohlcení Monety by se výrazně dotáhly na tuzemské dominantní bankovní trio – ČSOB, KB a ČS.

Avšak podle jiných hlasů z trhu mají obě skupiny dnes dost starostí samy se sebou, zejména v souvislosti s pádem ruského trhu a válkou na Ukrajině. Je tak otázka, zda se jim bude chtít do operace za čtyřicet a více miliard korun na poměrně malém a značně saturovaném bankovním trhu v Česku.

„Vaše otázky ponecháme bez komentáře,“ uvedla mluvčí Raiffeisenbank Tereza Kaiseršotová na dotazy, zda o akvizici tohoto typu uvažují.

J&T na scéně

Ale v pražských kuloárech zároveň sílí názor, že by Moneta přece jen mohla skončit u domácích hráčů. Původní myšlenka vytvořit vůbec první silnou českou retailovou banku, která by alespoň částečně nabourala vládu západních finančních institucí, totiž z hlav tuzemských miliardářů nezmizela.

Hlasitým zastáncem toho byl zejména miliardář Pavel Tykač, který v minulosti ostře kritizoval postoje západních bank, jež v souvislosti s bruselskou politikou ESG odmítají financovat těžební společnosti, fosilní energetiku a někdy i tradiční těžký průmysl.

Tykač ostatně minulý týden naznačil, že nová situace v Monetě je pro něj překvapením a že aktuálně uvažuje o navýšení svého podílu, a tedy i vlivu na chod banky.

„Vážně přemýšlíme o navýšení našeho podílu ke dvaceti procentům. Zvlášť v kontextu toho, že jsme před několika měsíci obdrželi souhlas ČNB se zvýšením přes deset procent až právě ke dvaceti procentům,“ uvedl Tykač v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Lidé z jeho okolí však naznačují, že Tykač rozhodně nebude tím novým strategickým hráčem, který by banku ovládl. Ostatně čtyřicetimiliardová cenovka je i pro vládce skupiny Sev.en Energy zřejmě příliš velkým soustem. Zároveň platí, že Tykač dnes nemá pro bankovnictví ty nejlepší předpoklady. Chybějí mu vhodní lidé ve vedení skupiny i přímá zkušenost s tímto specifickým regulovaným byznysem.

„Sám si je navíc vědom jistého reputačního stínu z dávné minulosti, který by mohl představovat problém pro ČNB. Od začátku o tomto projektu uvažoval jako o finanční investici, kde by kryl záda strategickému partnerovi, tedy PPF,“ říká jeden z jeho spolupracovníků. Tykač měl v devadesátých letech pověst nelítostného investičního predátora, který operoval i v mnoha mladých tuzemských bankách. Jeho Motoinvest měl podíly například v Kreditní bance Plzeň, Agrobance, Ekoagrobance i České spořitelně. Řada z těchto bank ale nedopadla vůbec dobře.

Pavel P. Novotný

A tak na scénu zřejmě vstoupí jiné domácí byznysové centrum – o Monetu se totiž bude podle všeho ucházet také finanční skupina J&T. Ta je oproti Tykačovi v oboru jako doma, ačkoli v Česku v retailovém bankovnictví nepůsobí. J&T Banka s novým sídlem na Rustonce je významnou adresou pro oblast privátního a investičního bankovnictví a také firemního a akvizičního financování. Skupina J&T ale na Slovensku ovládá například i Poštovou banku, která nabízí služby pro běžnou klientelu.

Vstup do Monety by mohl Tkáčovi a spol. dávat smysl. Podle zdrojů Hrotu se čeká již jen na finální rozhodnutí Patrika Tkáče, což nepřímo naznačuje i mluvčí skupiny Monika Veselá.

„Díváme se na všechny zajímavé příležitosti. Moneta je akvizičně zajímavá – jde o úspěšnou banku působící na stabilním trhu. J&T Banka má však specifický byznys model privátního a investičního bankovnictví bez velké pobočkové sítě, postavený na silném a dlouhodobém vztahu s klienty,“ vysvětluje Veselá.

„Rozhodnutí investičně vstoupit do retailového bankovnictví v Česku by tak bylo strategickým rozhodnutím na úrovni bankovní skupiny J&T Finance Group a jejích akcionářů. Co se týká konsolidace, s ohledem na potenciální úspory z rozsahu jde o velké téma v rámci evropského retailového bankovnictví,“ připouští mluvčí J&T.

Faktor Tykač

Zásadní tak bude domluva mezi současným vedením PPF a právě J&T. Skupiny k sobě měly vždy blízko. Dokázaly si pomoct, když bylo potřeba. Patrik Tkáč s Kellnerem byli obchodními spojenci. I tak ale za vlády zakladatele Petra Kell­nera existovaly jasné hranice a jistý druh rivality. Kellner ale loni tragicky zahynul, do čela PPF se aktuálně postavil Jiří Šmejc a značný vliv na rodinné impérium získal Daniel Křetínský, který je úspěšným odchovancem J&T. Z tohoto pohledu by mohla být pozice J&T přece jen lepší než za života Petra Kellnera.

Poněkud pikantnější vztah má ale J&T k Tykačovi. Historicky se totiž většinou řadili do konkurenčních táborů. Zatímco uhlobaron patřil k nejbližším spojencům a přátelům Petra Kellnera, ke Křetínskému má přece jen mnohem dál. Ostře si konkurují v evropské energetice a v minulosti se několikrát tvrdě střetli. Slavná je například Tykačova válka s Martinem Romanem o ceny uhlí, která se následně přelila do komplexní války dvou mocenských a ekonomických center země.

Ne nadarmo se hovoří o Tykačově podílu na tom, že Martin Roman přišel o postavení velemocného šéfa polostátní energetické firmy ČEZ. A Martin Roman má blízko právě k J&T.

Jestli tyto dávné sváry a složité vztahy ještě dnes hrají v byznysovém chování dotyčných miliardářů nějakou roli, se brzy ukáže. Tykač má v Monetě silné zájmy, stejně tak J&T. Buď budou spolupracovat, nebo se o Monetu rozhoří zajímavá miliardářská bitva.

Podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka je ale jasné, že vývoj v kauze Moneta bude odrážet aktuální trendy v evropském bankovnictví. Jde zejména o digitalizaci a stále náročnější regulaci. „Postupující regulace činí bankovní sektor stále méně prostupným. Banky budou muset narůst do kritické velikosti, aby se jim vyplácelo implementovat nové regulace. Tím bude docházet k uzavírání trhu pro nové hráče. Zároveň bude vytvářen tlak na propojování stávajících struktur,“ zamýšlí se Křeček.

Klíče od banky za čtyřicet miliard korun v tuto chvíli drží Jiří Šmejc a o jeho záměrech zatím ví jen málokdo. Zapojí se do plánů domácích byznysmenů, nebo svým typicky chladnokrevným způsobem podíl prodá nejvyšší nabídce některé ze zahraničních bank? Oficiální stanovisko PPF k budoucnosti v tuzemském bankovnictví zatím mnoho nenaznačuje.

„Skupina PPF nadále prosazuje svou vizi rozvoje inovativních finančních služeb. Air Bank a český i slovenský Home Credit jsou pro tento účel správnou platformou, která umožňuje PPF tuto vizi naplňovat. Správnost této vize potvrzují finanční i obchodní výsledky skupiny Air Bank, které překračují původní investorská očekávání. Cílem PPF je i nadále zvyšovat hodnotu pro její akcionáře, což platí pro všechna aktiva skupiny, včetně podílu v Monetě,“ říká mluvčí PPF Leoš Rousek.

Hra o Monetu každopádně teprve začala, sázky se zvyšují a všichni aktéři zatím drží karty pěkně u těla.