Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Neučitelé za katedrou? Zbytečný a špatný zákon

Novela je výsledkem politicky neprofesionálního vyhodnocení dat z let 2014 až 2018

Neučitelé za katedrou? Zbytečný a špatný zákon
Stanislav Štech | Archiv

O už týdeník Hrot podrobně napsal (5/2022 a 19/2022). Nově by o kvalifikaci učitele pro výuku rozhodovali ředitelé škol. Učitel by nemusel mít pedagogické vzdělání. Například účetní by mohl vyučovat matematiku.

S navrženým zněním zákona zásadně nesouhlasím. Samozřejmě že máme krajově a aprobačně velký problém s chybějícími kvalifikovanými učiteli. Novela ale postupuje podle principu: „Protože stav je nevyhovující a stejně zákonnou normu hodně lidí nerespektuje, tak to legalizujeme a je po starostech.“ Když nám chyběli lékaři určitých specializací, také jsme zákonem, tedy plošně a časově neomezeně, neumožnili na jejich místa nastoupit dočasně biologům nebo fyzioterapeutům, které by jmenoval kvalifikovaným lékařem primář nebo přednosta nemocnice. Hlavně však neexistují důvody pro udělení kvalifikace učitele absolventovi jakéhokoli programu na vysoké škole pro výuku jakéhokoli vzdělávacího předmětu – nově i na druhém stupni základních škol.

V demografickém sedle

Novela je výsledkem politicky neprofesionálního vyhodnocení dat z let 2014–2018. Minimálně od roku 2019 se počty kvalifikovaných učitelů zvyšují. Na ZŠ jich za pět let přibylo skoro dvacet procent. Současně trochu strategická úvaha by vedla k zohlednění růstu platů, které se dnes stávají ne snad superatraktivními, ale rozhodně přijatelnými pro mnohé z oné „armády“ několika desítek tisíc kvalifikovaných učitelů, kteří ve školství nepůsobí. A také k zohlednění dopadu demografického „sedla“, tedy poklesu počtu žáků na ZŠ, kdy střední školy mají zatím opačný problém.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit