Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Znepokojení v Pekingu: Číně se nelíbí Putinovo strašení jadernými zbraněmi a nová ruská doktrína

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Celý článek
0

Neučitelé za katedrou? Zbytečný a špatný zákon

Novela je výsledkem politicky neprofesionálního vyhodnocení dat z let 2014 až 2018

Neučitelé za katedrou? Zbytečný a špatný zákon
Stanislav Štech | Archiv

O už týdeník Hrot podrobně napsal (5/2022 a 19/2022). Nově by o kvalifikaci učitele pro výuku rozhodovali ředitelé škol. Učitel by nemusel mít pedagogické vzdělání. Například účetní by mohl vyučovat matematiku.

S navrženým zněním zákona zásadně nesouhlasím. Samozřejmě že máme krajově a aprobačně velký problém s chybějícími kvalifikovanými učiteli. Novela ale postupuje podle principu: „Protože stav je nevyhovující a stejně zákonnou normu hodně lidí nerespektuje, tak to legalizujeme a je po starostech.“ Když nám chyběli lékaři určitých specializací, také jsme zákonem, tedy plošně a časově neomezeně, neumožnili na jejich místa nastoupit dočasně biologům nebo fyzioterapeutům, které by jmenoval kvalifikovaným lékařem primář nebo přednosta nemocnice. Hlavně však neexistují důvody pro udělení kvalifikace učitele absolventovi jakéhokoli programu na vysoké škole pro výuku jakéhokoli vzdělávacího předmětu – nově i na druhém stupni základních škol.

V demografickém sedle

Novela je výsledkem politicky neprofesionálního vyhodnocení dat z let 2014–2018. Minimálně od roku 2019 se počty kvalifikovaných učitelů zvyšují. Na ZŠ jich za pět let přibylo skoro dvacet procent. Současně trochu strategická úvaha by vedla k zohlednění růstu platů, které se dnes stávají ne snad superatraktivními, ale rozhodně přijatelnými pro mnohé z oné „armády“ několika desítek tisíc kvalifikovaných učitelů, kteří ve školství nepůsobí. A také k zohlednění dopadu demografického „sedla“, tedy poklesu počtu žáků na ZŠ, kdy střední školy mají zatím opačný problém.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit