Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Německý signál do Moskvy: Nakoupíme nové stíhačky F-35

Nová německá ministryně obrany Christine Lambrechtová připravuje variantu nákupu amerických stíhaček F-35, jež mohou nést jaderné zbraně. Prezentuje to jako závazek Německa vůči NATO.

Německý signál do Moskvy: Nakoupíme nové stíhačky F-35
Stíhačka F-35 | foto Shutterstock.com

Nejmodernější americké stíhačky se v Německu překvapivě vracejí na scénu. Mají nahradit přes čtyřicet let stará letadla Tornado. Přitom o vyřazení amerických strojů rozhodla na začátku roku 2019 současná šéfka Komise Ursula von der Leyenová jako ministryně obrany. V tendru nechala stíhačky Eurofighter a F/A-18 od Boeingu.

Nyní nová vláda s ministryní Christine Lambrechtovou z SPD hovoří o možnosti nakoupit F-35 od firmy Lockheed Martin. Zásadní na nákupu za několik miliard eur je fakt, že nové stíhací stroje musí mít kapacitu nosit americké jaderné rakety, což „pětatřicítky“ umožňují. Patřičné testy loni provedlo americké letectvo s jadernými bombami B61-12. Lambrechtová o modifikaci zbrojní zakázky hovořila s kancléřem a šéfem SPD Olafem Scholzem, uvedla agentura DPA.

Změnu německého kurzu ve výzbroji označil deník Die Welt i za možný vzkaz na dálku Moskvě, že nejsilnější ekonomika EU zůstává spolehlivým partnerem USA a Severoatlantické aliance. Po průtazích ohledně schválení plynovodu Nord Stream 2 to je další „šťouchanec“ do Kremlu a prezidenta Vladimira Putina, se kterým se snažila dobře vycházet dlouholetá kancléřka Angela Merkelová.

Předchůdkyně v čele zeleného resortu Annegret Krampová-Karrenbauerová z CDU naopak rozhodla o tom, že si Bundeswehr pořídí bojové letouny F-18. Nové stíhačky Eurofighter, což je společný projekt firem z Německa, Británie, Itálie a Španělska, by mohly mít problém s certifikací pro použití amerických jaderných hlavic, tvrdili i zástupci Luftwaffe, kteří preferovali právě moderní stíhací stroj F-35.

Jaderné hlavice v Německu

Koncepce jaderného odstrašení členů NATO počítá s tím, že v případě ozbrojeného konfliktu mají spojenci přístup k americkým jaderným hlavicím. Jedním ze skladů v Evropě je i německý Büchel, kde je umístěna asi dvacítka jaderných pum. V minulosti to bylo v Německu kritizováno zejména z levicových pozic. Američané mají v Evropě jaderné hlavice kromě Německa i v Belgii, Nizozemsku, Itálii a Turecku.

Kromě možné koupě stíhaček F-35 plánuje ministryně pořídit také izraelské drony Heron TB (IAI Eitan), jež mohou nést také bomby. Měly by být nasazeny hlavně v zahraničních misích německé armády. 

Novou generaci stíhaček Eurofighter, které v minulosti doporučoval Německu i francouzský prezident Emmanuel Macron, by mohla armáda využívat k elektronickému boji. Starší stíhačky Eurofighter, které má Luftwaffe ve výzbroji, jsou poruchové a většinu z nich nebylo možné použít pro boj. 

V předešlých akvizičních plánech Bundeswehru se hovořilo o možném pořízení třicítky stíhaček F-18 Super Hornet, jež by mohly nést jaderné pumy, a k tomu patnácti stíhaček F-18 ve verzi Growler, které by je doprovázely.

Není bez zajímavosti, že stroje F-35 chce do své výzbroje zařadit i Švýcarsko a Finsko, které poptává za deset miliard eur 64 kusů letadel F-35A. Je to špatná zpráva právě pro evropské konsorcium firem vyrábějící Eurofighter.