Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu slíbil německý kancléř Olaf Scholz armádě sto miliard eur ze speciálního fondu. Výsledek je po dvou letech tristní.
Jen několik dní po útoku Ruska na Ukrajinu na konci února 2022 oznámil německý kancléř Olaf Scholz, že pro Německo nastal v bezpečnostní politice zásadní bod zlomu, a vyčlení proto pro armádu sto miliard eur (2,5 bilionu korun) navíc. Finanční injekce měla zajistit bezpečnost nejen pro Německo, ale i pro celou Evropu. Tento závazek učiněný na půdě parlamentu byl bezpečnostními i politickými analytiky oceňován jako jedno z mála jasných a razantních prohlášení současného německého kancléře.
Po dvou letech se však ukazuje, že nová německá obranná politika není tak velkolepá, jak se mohlo původně zdát. Šéfka úřadu pro vyzbrojování bundeswehru Annette Lehnigk-Emdenová přiznala, že je už šedesát miliard eur smluvně vázáno za nové objednávky zbraní a munice, čeká se ale na jejich dodání od zbrojního průmyslu.
I když ministerstvo obrany objednalo nové stíhačky, obrněná vozidla a munici, na dostatečné posílení německé armády to nebude stačit, protože byla dlouhodobě podfinancovaná, napsal německý deník Handelsblatt s odkazem na hlasy z německého obranného průmyslu.
Také prezident Společnosti pro bezpečnostní politiku (GSP) Hans-Peter Bartels tvrdí, že armáda se stále potýká s nedostatkem personálu, ale také s nejistotou, zda bude obranný průmysl schopen dodávat zbraně podle stanovených harmonogramů.
Mnohem kritičtější je plukovník ve výslužbě Ralph Thiele, který předsedá bezpečnostnímu think-tanku Politicko-vojenská společnost (Politisch-Militärische Gesellschaft) a je uznávaným expertem na evropskou bezpečnostní politiku.
Podle něj je současný bundeswehr z pohledu zbraňových systémů a zásob munice v ještě horším stavu než před ruskou agresí na Ukrajině. Pokud by musela armáda v případě útoku bránit Německo nebo jinou zemi v rámci NATO, stačila by jí munice jen na pár hodin bojů. Ještě před ruskou válkou na východě Evropy by to byly tři dny, řekl pro web německého magazínu Focus.
Německý obranný průmysl není navíc schopen v současné době dodávat moderní zbraňové systémy v požadovaném množství a za dostupné ceny. Jeho výkon nadto dlouhodobě podkopává přísná vládní politika týkající se exportu zbraní.
Současné snahy ministra obrany Borise Pistoria o modernizaci armády vnímá Thiele spíše jako kosmetické úpravy než jako skutečnou armádní reformu. S jeho nástupem se prý alespoň zlepšila komunikace mezi armádou, vládou a mezinárodními partnery. Ministerstvu obrany ale chybí jasný plán, jak zařadit do výzbroje nové technologie, jako je využití umělé inteligence, moderní drony, vojenské satelity, kvantové technologie nebo posílení kybernetických schopností německé armády. Technologické novinky zavádí armáda největší ekonomiky Evropy se zpožděním mnoha let.
