Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Znepokojení v Pekingu: Číně se nelíbí Putinovo strašení jadernými zbraněmi a nová ruská doktrína

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Celý článek
0

Německý návrat k uhlí? Tragikomická fraška s absurdní pointou

Uhlí se stalo v posledních letech v Evropě symbolem znečišťování planety a jedním z hlavních viníků klimatické změny.

Německý návrat k uhlí? Tragikomická fraška s absurdní pointou
ilustrační foto | Shutterstock.com

Volání aktivistů nebo klimatologů po ukončení spalování této suroviny vyslyšeli také politici a vydali se cestou postupné eliminace uhlí především v energetickém mixu.

Bohužel se nyní ukazuje, že zvolená trasa, na jejímž konci měla být energetika postavená na obnovitelných zdrojích, mířila úplně jinam. Tedy alespoň v některých evropských zemích.

Prim v dekarbonizaci hospodářství mělo hrát Německo. Jeho odvážná strategie Energiewende počítala s rychlou výstavbou solárních a větrných elektráren. Do té doby, než se podaří vybudovat dostatečné kapacity, měl posloužit jako náhrada uhlí při výrobě energie „čistší“ zemní plyn.

Spolu s plánem na odstavení německých jaderných elektráren ke konci letošního roku se plán zdál snad až příliš smělý. Kritici (nejen) v Česku však obvykle na skeptické otázky slyšeli jednoduchou odpověď: Přece by to Němci neriskovali, kdyby si vše dobře nespočítali.

Minulý týden se ukázalo, že výpočty bohužel nebraly v potaz některé proměnné. Třeba Rusko, do jehož rukou se Němci sami dobrovolně odevzdali a vsadili na něj jako na hlavního dodavatele energetických surovin.

Moskva začala s utahováním kohoutů plynovodu, Německo narychlo strategii mění a výsledkem je tragikomická fraška s doslova absurdní pointou. Aby zůstal dostatek plynu na zimní topení, rozšiřuje Berlín provoz elektráren a některé starší znovu otevírá. Bohužel ale ne ty čisté, jaderné. Naopak se vrací k nejšpinavějšímu zdroji – nenáviděnému uhlí.

Kruh ekologické krátkozrakosti se uzavřel.