Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
S koncem roku, kdy končí další tři jaderné zdroje v Německu, se rozbíhá debata o tom, zda odklon od jádra není pro německou ekonomiku chybou. Odstavování reaktorů nyní vede k většímu podílu spalování uhlí.
Brokdorf, Grohnde, Gundremmingen-C. Za rok Emsland, Neckarwestheim-2 a Isar-2. To je výčet zbývajících německých jaderných reaktorů, které dodávají elektřinu do sítě. První tři skončí poslední den roku 2021, druhá trojka o rok později. Pak si budou moci všichni němečtí protijaderní aktivisté odškrtnout v pomyslných diářích 31. prosinec jako den, kdy se z Německa stala země, která nepoužívá jádro.
„Za co stovky tisíc lidí protestovaly desetiletí, se stává skutečností. Nyní se konečně vyplácí výdrž aktivistů,“ napsal mluvčí antijaderného hnutí Ausgestrahlt Jochen Stay, jenž se přes třicet let aktivně účastní německého protijaderného hnutí.
Nicméně stále častěji se v Německu – také v souvislosti s vysokými cenami plynu a se závislostí na politicky nevypočitatelném Rusku – objevují kritické hlasy, které tvrdí, že země není připravena zbavit se spolehlivých energetických zdrojů, protože bude muset spalovat více uhlí a dovážet více zemního plynu. To potvrzují i statistiky. Podíl uhlí na výrobě elektřiny se v roce 2021 zvýšil na 32 procent, v roce 2020 činil 27 procent.
Navíc stoupá dovoz elektřiny. Ve třetím kvartálu tohoto roku to bylo téměř o čtrnáct procent více než o rok dříve. Dovoz z Francie se zvýšil dvojnásobně. Přitom německý soused vyrábí z jádra přes sedmdesát procent elektřiny. „Mluvíme o postupném vyřazování uhlí a jaderné energie, ale spalujeme více uhlí a dovážíme více jaderné energie,“ popsal paradoxní situaci v německé energetické politice v komentáři týdeník Die Zeit.
Německo by mělo uznat, že se v roce 2011 mýlilo, když vláda Angely Merkelové rozhodla po jaderné havárii ve Fukušimě, že se po roce 2022 nebude energie ze štěpení jader vyrábět, míní komentátor Alan Posener. Sám se doznal, že v minulosti také demonstroval proti jadernému úložišti a provozu jaderných elektráren a hlásil se k levicovému maoistickému hnutí. Podle něj se v minulosti nezdůrazňoval prakticky nulový dopad jádra na klima, protože během provozu nevzniká oxid uhličitý.
Posener také připomenul, že v minulosti protijaderní bojovníci hovořili o tisících obětí jaderné energie ročně, byl to ale výmysl. Mnohem nebezpečnější jsou elektrárny, kde se spalují fosilní paliva. Na znečištěné ovzduší předčasně zemře každý rok pět milionů lidí, což je stejný počet jako při pandemii covidu-19.
Pokud by se přepočítala úmrtnost na terawatthodinu vyrobené elektřiny, na hnědé uhlí připadá 32,72 úmrtí, na černé uhlí 24,62, na ropu 18,43 a na zemní plyn 2,82. Atomová energie má „skóre“ 0,07 podobně jako obnovitelné zdroje. V Německu by to znamenalo, že v roce 2020 předčasně zemřelo kvůli spalování hnědého uhlí tři tisíce lidí, kvůli používání černého uhlí dalších tisíc.
Dalším sporným momentem je i to, proč má Německo vnucovat „svou Energiewende“ i ostatním členům Evropské unie. Jaderné elektrárny provozuje 13 ze 27 členských zemí Unie. A Polsko se chce k evropskému jadernému klubu připojit.
I když ve speciální zprávě pro Evropskou komisi odborníci konstatovali, že neexistuje vědecký důkaz o tom, že je jaderná energie škodlivější pro lidské zdraví nebo životní prostředí než jiná forma výroby elektřiny, členové vlády německých Zelených – ministr hospodářství a energetiky Robert Habeck a ministryně životního prostředí Steffi Lemkeová – trvají na tom, že jaderné reaktory nemohou být v evropské taxonomii považovány za udržitelnou technologii, která má nárok na označení zelené investice.
Přitom pro splnění klimatických cílů samotné německé vlády je nezbytné, aby se prodloužila životnost stávajících jaderných elektráren (reaktory byly dokončeny ve druhé polovině osmdesátých let) a investovaly se prostředky do vývoje nových modulárních reaktorů, jak to požaduje francouzský prezident Emmanuel Macron, je přesvědčen Posener. Jen ve Francii dává sektor jaderné energetiky práci 220 tisícům lidí.
V Německu vyvolal pozornost také americký projaderný aktivista Mark Nelson, který před Vánocemi v Berlíně pořádal demonstraci na podporu jádra. Iniciativa Stand Up for Nuclear podporuje výstavbu nových jaderných bloků po celém světě a protestuje proti předčasnému odpojování elektráren, protože se tím ohrožuje ochrana klimatu.
Dvaatřicetiletý Nelson kritizuje energetické koncerny, protože nedostatečně lobbují za jádro z obav z reakce veřejnosti. Lobbing pro atomovou energii má k dispozici jen dvacet milionů dolarů ročně, odpůrci mají ale řádově více, stěžuje si.
Nelson připomíná i to, že se německá ekonomika stane po konci jádra mnohem závislejší na Kremlu a jeho plynové politice. Jako příklad uvádí Ukrajinu, kde stojí černobylská elektrárna. Přesto zvyšuje podíl jaderné energie ve svém energetickém mixu, aby byla co nejméně závislá na dovozu fosilních zdrojů z Ruska.
