Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Uhlíkové neutrality nepůjde dosáhnout bez „neekologického“ jádra a zemního plynu, tvrdí eurokomisař z Francie Thierry Breton. Konečný verdikt EU o udržitelnosti se posouvá na leden. Francouzské stanovisko podporuje i nová česká vláda.
„Naším cílem je uhlíková neutralita do roku 2050 a každá technická možnost k dosažení tohoto cíle by měla být vítána. Neutralita není možná v rámci EU bez jaderné energie,“ zdůraznil francouzský eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton, který delší dobu v rámci Komise lobbuje za podporu jádra.
Breton uznává, že některé státy, jako je Rakousko nebo Německo, daly jádru sbohem. „To ale znamená, že musí všude postavit větrné turbíny a oblepit krajinu solárními panely,“ vysvětlil v deníku Die Welt.
Také bez využívání zemního plynu se Evropa, pokud nechce spalovat uhlí, ještě delší čas neobejde. I v případě používání tohoto zdroje musí převážit pragmatismus na úkor ideologie a dogmat. Rozhodnutí má padnout v polovině ledna.
Poslední summit EU ukázal, že se lídři členských zemí zatím nedokážou na taxonomii, jež zahrne – alespoň přechodně – jádro a plyn mezi udržitelné technologie, shodnout. Německá média nicméně zaujalo, že jádro podporoval společně s Francií zejména končící český premiér Andrej Babiš a k jádru se hrdě hlásí i nastupující Petr Fiala.
Největší odpor vůči jádru zastává trojice zemí Německo, Rakousko a Lucembursko. Nicméně nový rakouský kancléř Karl Nehammer se už smířil s tím, že příště pozici „antijaderné Evropy“ neuhájí. Diskusi na toto téma označil za emotivní.
„Vyhráli jsme bitvu, ale celou válku pravděpodobně prohrajeme,“ řekl po skončení summitu Evropské rady. Také nový německý kancléř Olaf Scholz smířlivě dodal, že otázka budoucí klasifikace jaderné energie je přeceňovaná. Už dříve bývalá kancléřka Angela Merkelová uznala, že Německo bude v tomto bodě nuceno ustoupit.
Polský premiér Mateusz Morawiecki zdůraznil, že by Komise měla přijmout přátelský režim pro financování investic do plynové a jaderné energetiky, aby mohlo Polsko snižovat podíl spalování uhlí při produkci elektřiny.
Dalším kontroverzním tématem byl systém EU s emisními povolenkami. Polsko i Česko tvrdí, že k růstu ceny (cena povolenek se letos ztrojnásobila) přispěly také spekulativní obchody, a žádají zásadní reformu systému. Německo naopak zastává názor, že vysoká cena za oxid uhličitý má jen malý vliv na celkovou cenu energií.
Velké kontroverze doprovází spuštění plynovodu Nord Stream 2. Německé regulační úřady oznámily, že je potřeba změnit vlastnickou strukturu společnosti Nord Stream 2 AG, aby bylo možné projekt schválit. Sídlo společnosti, které je ve Švýcarsku, je třeba přesunout na území Německa.
Spolková agentura pro sítě proces pozastavila, ke spuštění by mohlo dojít až v červenci příštího roku, protože konečné stanovisko musí vydat Evropská komise. I kvůli tomu ceny plynu na spotovém trhu stouply k novým rekordům. Činily přes 150 eur za megawatthodinu, před pandemií to bylo méně než dvacet eur.
Kritizuje se zejména fakt, že plynovod bude Rusko zneužívat ke geopolitickému nátlaku. To potvrzuje i poslední vývoj, kdy Rusko a jím vlastněná společnost Gazprom omezily dodávky přes plynovod Jamal, jenž vede přes Bělorusko a Polsko. Souvisí to zřejmě i s vyostřenou situací u hranic s Ukrajinou, kde Rusko posiluje své vojenské jednotky. Od víkendu se dodávky plynu v Jamalu prakticky zastavily.
„Zejména pokud v nadcházejících týdnech udeří v EU mrazy, nelze rozhodně vyloučit blackouty nebo nutnost sériově, region po regionu, přerušovat dodávky elektřiny podnikům i domácnostem,“ varoval ekonom Lukáš Kovanda.
Plynové zásobníky v Evropě jsou před zimou naplněny nejméně v historii sledování, a to znamená, že ceny elektřiny jsou také rekordní. Některé evropské podniky, jako je belgická společnost Nyrstar, jež produkuje zinek, už musí zastavovat výrobu. Kritická situace na trhu se zemním plynem může pokračovat i během příštího roku, varovala poradenská společnost Wood Mackenzie.
