Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Zařazení jádra a plynu mezi obnovitelné zdroje je nesmysl a lobby fosilního průmyslu, kritizuje rozhodnutí EU geotermální sektor.
Zařazení jaderné energie a zemního plynu do seznamu udržitelných technologií, které mají nárok na finanční podporu v rámci návrhu Evropské komise, nerozčílilo pouze zelené politiky napříč Evropskou unií, ale také zástupce sektoru geotermální energie. Zejména v Německu se velmi ostře ohradili proti plánům Bruselu.
Výrobu elektřiny a tepla využívající vyšší teploty v nitru Země místo rozvoje čeká spíše stagnace, nebo dokonce úpadek, obávají se zástupci geotermálních tepláren a elektráren v Mnichově. V hlavním městě Bavorska a jeho okolí se nachází třináct z celkových 42 geotermálních elektráren v Německu.
Bývalý dlouholetý předseda Spolkového svazu geotermální energie Erwin Knapek hovoří o podvádění, pokud se bude jádro i zemní plyn považovat za udržitelný zdroj energie. „Drzost mezinárodního ropného a plynárenského průmyslu prodat veškerou novou infrastrukturu pro zemní plyn jako připravenou na vodík je nesnesitelná,“ citoval rozčíleného Knapeka německý deník Süddeutsche Zeitung.
Většina politiků není dostatečně technicky vzdělaná, aby „lži“ těžařů ropy a plynu, ale také atomové lobby prokoukli, zlobí se expředseda svazu. Tvrdí, že se od roku 2013 pracuje na elektrolyzérech, jež budou vyrábět zelený vodík za použití energie z obnovitelných zdrojů, ale stále se jedná o velmi neefektivní výrobu energie. Naprosto odmítá myšlenku, že by se vyrobený vodík opětovně spaloval při výrobě elektřiny.
Helmut Mangold, jenž vede geotermální teplárnu v Pullachu nedaleko Mnichova, zdůraznil, že velký objem finančních prostředků v řádu miliard eur, které plánuje rozdělit Brusel, musí mít jasná pravidla a taxonomii. Tím, že jádro i plyn dostanou zelenou nálepku, dochází spíš ke greenwashingu, tedy k podpoře „falešně“ udržitelných zdrojů, než k podporování „skutečných“ obnovitelných zdrojů energie.
Ovlivní to rovněž toky soukromého kapitálu, který získá pečeť společenské odpovědnosti. Zastánci geotermální energie se obávají, že velké firmy a fondy budou investovat do francouzských jaderných elektráren a německých plynových zdrojů a peníze, které by jinak směřovaly na podporu geotermální energie, budou chybět.
Mangold tvrdí, že za to mohou politici, kteří v posledních patnácti letech zaspali a obnovitelné zdroje málo podporovali. Nyní zelené kapacity chybějí, a proto se musí Evropa spoléhat na „zastaralé a škodlivé technologie“. Šéf teplárny z Pullachu varuje před tím, že městské služby v Mnichově opět přejdou na dodavatele tepla, který spaluje „dotovaný“ zemní plyn. Ohrožen je projekt největší geotermální elektrárny v Německu za 150 milionů eur (3,6 miliardy korun).
Evropská rada pro geotermální energii (EGEC) tvrdí, že sektor posledních deset let v Evropě stabilně roste, zejména se jedná o dálkové vytápění budov. Nicméně velmi záleží na tom, jak k podpoře přistupují jednotlivé státy. Oboru se daří v posledních letech v Nizozemsku a Německu. Rozvíjí se trh s geotermálními tepelnými čerpadly.
Podle zprávy za rok 2020 vede v produkci elektřiny Itálie, instalovaný výkon geotermálních elektráren celkově dosahuje 916 megawattů. Ve výrobě tepla dominují Francie, Belgie, Německo, Maďarsko. Samostatnou kapitolou je samozřejmě Island, který má geotermální elektrárny o výkonu 754 megawattů, a výkon pro výrobu dálkového vytápění činí dokonce 2632 megawattů. Na konci roku 2020 měla Evropa (včetně Turecka) celkový instalovaný výkon pro produkci geotermální elektřiny ve výši 3,5 gigawattu.
Už v roce 2015 Evropská komise uvedla, že potenciál pro geotermální zdroje je v EU obrovský a jejich výkon by v roce 2050 mohl činit dokonce 1200 gigawattů. Výhoda geotermálních elektráren je v tom, že nejsou závislé na počasí jako větrné a solární instalace. Nevýhodou jsou naopak vysoké investiční náklady na budování těchto zařízení.
