Polsko se v energetice vydává opačným směrem než Německo, jež ke konci roku 2022 odpojí poslední jaderné zdroje. Severní soused Česka chce naopak svou závislost na spalování uhlí vyřešit budováním nových jaderných elektráren. Ve hře je několik plánů. Nejbohatší polští podnikatelé chtějí „mít“ vlastní jaderné projekty, o nových blocích hovoří také polská vláda.
Největší kontroverze vyvolává podnikatel a zakladatel televize Polsat Zygmunt Solorz-Żak, který chce finančně participovat na budování jaderné elektrárny v ruské Kaliningradské oblasti. Ta by elektřinu dodávala přímo na polský energetický trh. Takzvaná Baltická jaderná elektrárna by mohla být dokončena mezi roky 2028 a 2029.
Zejména sousední Litva není nadšena, že by mělo Rusko v energetickém sektoru získat větší vliv. Import elektřiny vyráběné v Rusku do Polska označil za nedorozumění litevský ministr energetiky Dainius Kreivys, pokud Varšava plánuje budovat vlastní obnovitelné i jaderné zdroje na svém území.
Solorz-Żak už o záměru hovořil s polským premiérem Mateuszem Morawieckým a na projektu by se mělo podílet i Maďarsko, vedené Viktorem Orbánem. Hlavním argumentem je rychlá transformace energetiky od uhlí, které se nyní na výrobě elektřiny podílí sedmdesáti procenty.
Samotnou výstavbu elektrárny Rusko pozastavilo v roce 2013, když okolní státy oznámily, že elektřinu vyrobenou na ruském území nebudou kupovat, aby nebyly závislé na politice Kremlu. Podle původních plánů měly vzniknout dva bloky o instalovaném výkonu 2340 megawattů. Nyní se dokončení stavby odhaduje na 30 miliard zlotých (166 miliard korun).
Tiskový mluvčí byznysového impéria Solorz-Żaka Tomasz Matwiejczuk potvrdil pro Deutsche Welle, že se energetická společnost ZE PAK připravuje na realizaci projektu elektrárny v Kaliningradské oblasti.
Jádro s PKN Orlen
Že je v Polsku sázka na jádro považována za perspektivní obor, dokazuje i nejbohatší Polák Michał Sołowow. Jeho chemická firma Synthos na konci června podepsala dohodu o spolupráci s polským energetickým gigantem PKN Orlen na malých jaderných projektech v rámci strategie přechodu na bezemisní technologie. Mělo by se jednat o reaktory do výkonu 300 megawattů.
Sołowow už v roce 2019 podepsal smlouvu s americkou firmou GE Hitachi Nuclear Energy (GEH) o spolupráci při výstavbě reaktorů typu BWRX-300, jež mají být cenově konkurenceschopné s plynovými turbínami. Podnikatel tvrdí, že právě menší reaktory jsou vhodným řešením při dekarbonizaci průmyslu a modernizaci polského energetického sektoru. První modulární zdroje by měly být v provozu okolo roku 2030.
Po roce 1989 se polské vlády snažily být co nejméně závislé na elektřině vyrobené na ruském území a odmítaly vytvoření energetického mostu mezi Kaliningradem a Polskem. Matwiejczuk ale argumentuje tím, že každý rok se musí z Ruska importovat deset milionů tun uhlí v hodnotě několika miliard zlotých, a proto bude výhodnější participovat na výstavbě ruské jaderné elektrárny. „Alternativou je čistá a levná jaderná energie, navíc z elektrárny, kterou by kontrolovalo Polsko,“ zdůraznil.
Samotná polská vláda plánuje výstavbu šesti jaderných reaktorů. V roce 2033 by měl být spuštěn první blok. A každé dva až tři roky by měl být dokončen další až do počtu šesti bloků. Celková instalovaná kapacita by měla dosáhnout až devíti gigawattů. Stát počítá s investicí 150 miliard zlotých (825 miliard korun).
Kritika „levného“ jádra
Podporu jaderné energie jako levného zdroje ale odmítl profesor elektroenergetiky Władysław Mielczarski z Technické univerzity v Lodži. Celkové investice do tohoto zdroje jsou velmi nákladné. Poslední realizace v Evropě odpovídají deseti miliardám dolarů na jeden gigawatt výkonu, varoval. To znamená osmkrát více než v případě budování paroplynových elektráren.
I když je nyní vládnoucí strana Právo a spravedlnost silně protirusky naladěna – i kvůli výstavbě plynovodu Nord Stream 2 –, nemusí to znamenat, že v budoucnu nedá zelenou jaderné elektrárně v Kaliningradské oblasti, míní energetický analytik ze společnosti Polityka Insight Robert Tomaszewski. Zejména pokud se polská vláda bude stále více sbližovat s maďarskou v rámci odporu k bruselským institucím.